|
|
Political Violence in Turkey
Özturan, Betül ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
This thesis aims to create a novel dataset on political violence to estimate the accurate number of political violence incidents and fatalities in Turkey: Political Violence in Turkey Event Dataset (POLVITED). I argue that the reporting bias and differences in the scopes and definition of event datasets impact the quantitative study of conflict and violence. To eliminate the reporting bias and create a comprehensive dataset on political violence, I apply Matching Event Data by Location, Time and Type (MELTT) method to the Global Terrorism Database(GTD) and Uppsala Conflict Data Programme (UCDP-GED). The finding suggests that UCDP-GED were able to record 65% of the total number of political violence incidents in Turkey, and GTD was able to record 45% of them while 10% is coded in both datasets. POLVITED enables the researchers to capture the accurate picture of political violence incidents in Turkey by eliminating the double recording and alleviating the reporting bias. Lastly, the comparison of POLVITED and official reports demonstrates that, although the reporting bias is inevitable, integration alleviates the problems associated with it by increasing the coverage of the dataset.
|
|
|
Economic Policies and Rebel Choices: A Comparative Perspective on Libya, Syria and Yemen
Ippoliti, Beatrice Maria Luna ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
In modern history governments have had an active role in responding and influencing the economic circumstances of the state. Whether by allocating resources or administering reforms, peacetime economic policies have traditionally impacted actor's public support as the choice of policy can impact the perception of actor's legitimacy. Despite the plethora of competing definitions, political scientists agree on considering legitimacy as a basic condition of governance -as it entails the acceptance and commitment of a people to a political authority. Rather than a unique characteristic of the state, governance becomes an attribute belonging to any social arrangement that exercises "function of statehood". By focusing on the comparison between the Syrian, the Libyan, and the Yemeni civil war this thesis aim is to enquire whether a positive relationship can be assessed between government economic choices and rebel's legitimacy. Given the neopatrimonial character of the three states this dissertation will focus on the actor's economic behavior to assess legitimacy. For the purpose of this analysis, I have chosen to adopt an Elitist framework as it focuses on bargain dynamics between political actors and elites (or constituencies). The methodological approach utilized is that of a comparative case study.
|
|
| |
|
| |
|
|
Local Self-Defence Militias as Counterinsurgents: The Possibility, Willingness and Rationality of Selective Violence against Insurgents
Gilg, Jakob Julian ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Local Self-Defence Militias as Counterinsurgents The Possibility, Willingness and Rationality of Selective Violence against Insurgents Autor: Jakob J. Gilg Submitted: 31.07.2019 Abstract How do local self-defence militias (LSDMs) influence violence against civilians in civil conflicts? Compared to other types of pro-government militias (PGMs), LSDMs are active in their home area. This results in abundant local information that can be used to identify and target insurgents and their supporters selectively. Furthermore, LSDMs are part of the local community, resulting in strong social ties, making indiscriminate violence against the community less likely. Finally, since LSDMs are dependent on popular support and cannot move on to a new area after violent acts, they are incentivised to retain local support by abstaining from civilian targeting. Therefore, I hypothesise that LSDMs are more likely to employ selective violence, and that their deployment decreases civilian fatalities in civil conflicts. To empirically test this claim in a global sample, I use 1) a logistic regression to assess the likelihood of selective violence of PGMs (H1), and 2) a negative binomial regression to evaluate the expected number of civilians killed by the government (H2). The results for the first hypothesis suggest an increased...
|
|
|
Greek Civil War: Greek Immigrants from Anatolia and Their Involvement in the Communist Insurgency (1946-1949)
Chábová, Tereza ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá individuálními motivacemi k účasti na řecké občanské válce na straně komunistických vzbouřenců v letech 1946-1949. Konkrétněji se práce zaměřuje na analýzu motivací těch, kteří se připojili ke komunistickým partyzánům a zároveň pocházeli ze skupiny obyvatel, která přišla ve vlně uprchlíků ortodoxního vyznání ve dvacátých letech 20. století z Anatolie do Makedonie v severním Řecku. Diplomová práce uvádí několik teoretických konceptů, které se snaží vysvětlit motivaci jednotlivců k účasti na povstání, včetně "the grievance versus the greed" teorie, konceptu kolektivní identity a sociálních vztahů a také účasti z donucení. Teorie jsou poté aplikovány na empirický případ řecky mluvících Pontských uprchlíků z Anatolie a na jejich zapojení v řecké občanské válce. Práce pojednává o životě a zkušenostech zkoumané etnické skupiny v Řecku v meziválečném období do dob řecké občanské války. Analýza jednotlivých motivací, které stály za účastí řeckých uprchlíků, je podpořena kvalitativním výzkumem ve formě rozhovorů s 21 pamětníky, kteří spadají do zkoumané skupiny rodin, které pocházejí z regionu Pontu z oblasti Anatolie a jejich příbuzní se účastnili řecké občanské války na straně komunistických povstalců. Diplomová práce proto definuje motivaci Pontských Řeků z Anatolie k mobilizaci v...
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Americká zahraniční politika a kolumbijský mírový proces
Svoboda, Ondřej ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce analyzuje americkou zahraniční politiku vzhledem ke Kolumbii v letech 2000- 2017. Základem této politiky je strategie nazvaná Plan Colombia, jejímž prvotním cílem bylo zamezit obchodu s drogami. Postupem času se ale Plan Colombia částečně přeměnil na program obnovy a budování státu. V této práci se ptám, zda americká zahraniční politika přispěla ke stabilizaci Kolumbie a vytvoření podmínek nezbytných pro zdárné vedení a ukončení mírového procesu s guerillou FARC. Tato práce je rozdělena do několika sekcí. Nejprve analyzuji situaci, v jaké se Kolumbie nacházela na přelomu tisíciletí a vysvětluji motivaci kolumbijské i americké strany pro schválení Planu Colombia. Dále uvádím historické souvislosti a události nutné pro pochopení toho, jak se situace v Kolumbii měnila. V další části se věnuji podrobnějšímu rozboru programů podpořených v rámci Planu Colombia a také politickým a ekonomickým trendům v Kolumbii. K tomuto účelu používám průzkumů veřejného mínění Latinobarómetro a indexu Fragile State Index. V závěru práce vysvětluji, proč je Plan Colombia úspěšnou politikou a zároveň, proč byl úspěch v Kolumbii vůbec možný.
|
|
|
Komparativní analýza proxy skupin v syrském konfliktu
Janoš, Ondřej ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá působením vnějších aktérů v Syrském konfliktu. Práce sleduje pět nejdůležitějších zahraničních aktérů, kteří zasahují do dění v Sýrii a pomocí komparace je hodnocena míra jejich zapojení. Vybráni byli subjekty, které mají na dění v Sýrii největší vliv. Pro posuzování míry zapojení byla využita Heraclidova metoda zapojení zahraničních aktérů do secesionistických konfliktů. Spolu s angažovaností vnější aktérů jsou analyzovány i proxy skupiny, které hájí zájmy svých zahraničních partnerů v Sýrii.
|
|
|
Československá politika vůči řecké menšině mezi lety 1948-1968
Urban, Patrik ; Karasová, Nikola (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o československé politice vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968. V průběhu a po skončení řecké občanské války našly tisíce řeckých uprchlíků, mezi nimiž byli sympatizanti s komunistickou levicí, útočiště v Československu. Většina řeckých politických emigrantů dorazila do Československa v letech 1948 až 1950, tedy v době, kdy byla tato země stále poznamenána druhou světovou válkou, a to ekonomicky a také demograficky - poválečnými odsuny obyvatelstva. Hlavním cílem této práce je na základě analýzy vybraných pramenů a literatury odpovědět na otázky, proč Československo zastávalo vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968 proměnlivý postoj a zda existovaly rozdíly mezi oficiálně deklarovanou politikou Československa (v ústavě a zákonech) a reálným přístupem k řecké menšině.
|
host ::
RSS.