|
|
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
|
|
| |
|
|
Piotr Skarga and his literary work Kazania Sejmowe
Pastuszek, Ján ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Práca sa zameriava predovšetkým na osobu poľského jezuitského kazateľa Piotra Skargu a jeho najznámejšie dielo z roku 1597. V úvodnej časti sa zaoberáme oblasťou Poľsko litovskej únie na prelome 16. a 17. storočia s bližším pohľadom na politické a kultúrne dejiny a opisujeme život, pôsobenie a tvorbu Piotra Skargu. V rámci jadra práce analyzujeme vybrané časti diela ďalšími dielami zo stredoeurópskeho priestoru. Cieľ práce je priblížiť osobnosť a dielo, ktoré majú v poľskej kultúre pevné miesto, a porovnať ich s ďalšou dobovou stredoeurópskou
|
|
|
Architektura Vlašské kaple v Karlově ulici v Praze - a její vliv na vývoj pražské sakrální architektur
Mafková, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Vlašskou kaplí Nanebevzetí Panny Marie v Karlově ulici na Starém Městě pražském. Především se zaměřuje na architekturu tohoto objektu. Za zbudováním kaple stojí rozrůstající se uskupení italských umělců-řemeslníků, kteří přicházeli do Prahy a kteří zde na sklonku 16. století vytvořili jedinečnou stavbu. Vlašská kaple je příkladem progresivní dynamické manýristické italské architektury, která ve zdejším prostředí nemá obdoby. Mimo jiné se dotýkám i problému identity architekta, která není do dnešních dnů prameny doložena, a otázkou vlivu na vývoj sakrální architektury nadcházejícího století.
|
|
|
Literární zdroj nápisové desky Žerotínského paláce v Olomouci
Dolejší, Kateřina
This conference paper deals with Latin inscription on monumental sandstone slab of the Žerotín Palace in Olomouc. The large late Renaissance heraldic slab with ornamental cartouches was ordered around 1597 by the Moravian captain Fridrich the Elder from Žerotín. Fourteen line long moralizing Latin inscription is literal quote from the book Melodaesia sive Epulum Musaeum by neo-Latin poet Friedrich Taubmann from 1597.
|
|
|
Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...
|
|
| |
|
| |
|
|
Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie
Samková, Eva ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Eva Samková: Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie bakalářské práce Anotace Bakalářská práce "Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie" se zaměřuje na osobu a vládu císaře Karla V. ve Španělsku v letech 1516-1556. Cílem práce je porovnání textů, myšlenek a teorií v dílech historiků zabývajících evropskou historií 16. století a osobou císaře Karla V. Konkrétně děl španělského historika M. F. Álvareze (Biografia de una nacion. Madrid 2010), německých historiků K. Brandiho (Emperor Charles V. The growth and destiny of a man and of a world-empire. London 1968) a F. Seibta (Karel V. Císař a reformace. Praha 1999), rakouského historika F. Heera (Evropské duchovní dějiny. Praha 2000) a mezinárodního sborníku esejí, jehož editorem je H. Soly (Charles V. 1500- 1558 and his time. Antverpy 1999). Nejprve je představen život a osobnost Karla V. ve stručném životopise a jako další následují výtahy z jednotlivých sledovaných knih, doplněných citacemi přímo z originálního textu. Závěrem je samotné porovnání již zmíněné literatury.
|
|
|
Sbor českých bratří a Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v dobách jeho vzniku
Matoušková, Magdaléna ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V bakalářské práci se zaměřím na budovu sboru českých bratří v Mladé Boleslavi. Kromě popisu stavebně-historického vývoje této stavby provedu rozbor malířské výzdoby interiéru stavby, kde jsou použity většinou ornamentální motivy. Primárně se však budu detailně věnovat výzdobě východní části stavby, pro kterou jsou použity citáty z Písma. Malířskou výzdobu srovnám se soudobými bratrskými tisky, kdy se zaměřím na určité podobnosti ornamentálních a typografických prvků. Dále se ve stručnosti zmíním o osobě architekta této stavby - Matteo Borgorellim. Okrajově se též budu věnovat podmínkám, jaké měla Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v 16. století.
|
host ::
RSS.