|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
|
| |
|
|
Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...
|
|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
|
| |
host ::
RSS.