|
|
Funerální výjevy v rámci minojského a mykénského obrazového umění v období LM IIIA-B a LH IIIA-B
Žežule, Jakub ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Předmětem práce jsou funerální výjevy v rámci obrazového umění datovaného do třetí fáze pozdně minojské a pozdně heladské kultury. Zkoumaná je ikonografie na obrazových vázách a hliněných rakvích (larnacích), ovšem při pokusu o výklad těchto obrazů se přihlíží i k dalším ikonografickým pramenům jakými jsou např. pečetě či fresky. Příležitostně jsou využity i poznatky z jiných starověkých kultur východního Středomoří. Cílem práce je osvětlení zvyků a myšlenkového světa spojeného se smrtí v rámci minojské a mykénské civilizace.
|
|
|
Stavební plastika administrativních budov první Československé republiky
Červený, Marek ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Stavební plastiku období První republiky dnes můžeme považovat za jeden z charakteristických projevů své doby. Ve své ikonografii tlumočila jak soudobým divákům, tak budoucím generacím, základní ideologická témata, která tehdejší představitelé, umělci i většina společnosti považovali pro existenci mladého demokratického státu za zásadní. Jejich sdělení je natolik srozumitelné, že ještě dnes můžeme poměrně snadno jejich vzkaz, shlížející na nás z fasád našich měst, číst. Přesto je dnes pro správné čtení potřeba některé základní náměty znovu zkoumat a interpretovat v rámci dostupných znalostí. V úvodní části se tato diplomová práce zaměřuje na předpoklady základních námětových okruhů (práce, pracující lidé etc.) především v českém umění konce 19. a počátku 20. století. Následně se zabývá širšími souvislostmi evropského umění - Francie, Itáli, Německo, které v některých svých projevech vedly k příklonu k realismu, neoklasicismu či nové věcnosti, podobně jako v českém prostředí k civilismu. Dále stručně zmiňuje základní vzorce, které umožňovaly umělcům podílet se na oficiálních uměleckých zakázkách. V kapitole věnované nástupu civilismu v českém umění se nejprve zaměřuje na problematiku pojmů sociální umění, sociální realismus či sociální civilismus a možnost jejich aplikace v oblasti stavební plastiky...
|
|
|
Zobrazení vegetace v římském a raně křesťanském umění a její symbolický význam
Zvířecí, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce pojednává o vyobrazení vybraných druhů rostlin v římském a raně křesťanském umění a dále stručně o nejvýznamnějších prvcích florálního ornamentu a jejich vývoji. Dále se práce věnuje symbolickému významu vegetace v souvislosti s náboženstvím a mýtickou tradicí. První a druhá kapitola se zabývá zobrazením bylin a stromů (keřů) především na freskách, mozaikách a reliéfní skulptuře, třetí část pak pojednává o vegetací inspirovaném ornamentu. Ve třetí kapitole je pozornost věnována hlavním prvkům rostlinného ornamentu: palmetě, rosetě a akantu. U některých rostlin jsou pro lepší objasnění důvodu jejich zobrazování a symbolismu zmíněny i příklady vyobrazení z dřívějších období (starověký Egypt, Řecko). Práce čerpá z děl antických autorů, v oddílech týkajících se křesťanství pak především z Bible a apokryfních evangelií, jakož i z novodobých děl vztahujících se k problematice. Cílem práce je postihnout rozdíly v symbolickém významu rostlin po příchodu křesťanské víry - zda tyto rostliny byly i nadále vyobrazovány v umění, popřípadě v jakém kontextu.
|
|
| |
|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
Duchoslavová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století Předmětem zkoumání, kterému se věnuje tato bakalářská práce, je vývoj a způsob zobrazování českých zemských patronů v knižní malbě v období od 2. poloviny 15. do konce 16. století. Hlavním pramenem jsou především hudební rukopisy městských literátských bratrstev - kancionály a graduály. Tyto prameny přitom vznikaly v různých náboženských, resp. konfesijních skupinách - jak u katolíků i nekatolíků. Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování vztahu k českým zemským patronům a ikonografická analýza způsobu jejich zobrazování v tom kterém konfesijním prostředí.
|
|
|
Ikonografie buddhistického sochařství v Koreji
Lee, Michaela ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Ferklová, Blanka (oponent)
v češtině: Cílem této práce je představit ikonografii korejského buddhistického sochařství napříč korejskou historií. Práce v úvodu představuje buddhistickou ikonografii, přičemž se zaměřuje na korejské prostředí. Následně jsou představena hlavní sochařská díla, vybraná podle doby vzniku a státu (na Korejském poloostrově), v němž byla vytvořena. Práce zahrnuje sochařská díla od nejstarších dob příchodu buddhismu na Korejský poloostrov, tedy období Tří království a následující období Sjednocené Silly, Korjŏ a Čosŏn. Klíčová slova: Buddhismus, sochařství, ikonografie, Korea
|
|
|
Iconography of river and sea monster in the Greek and Roman Art
Odler, Ján ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Táto práca sa zaoberá ikonografiou riečnych a morských monštier v antickom umení. Práca je rozdelená do piatich kapitol. Prvá kapitola sa venuje mytológii riečnych a morských božstiev, konkrétne štyrom vybraným príkladom (Acheloos, Ketos, Nereus a Tritón). Druhá až piata kapitola sa venuje postupne každému z božstiev. Každá kapitola okrem prvej je rozdelená podľa materiálu s ikonografickými prameňmi, na vázy, gemy, mince, reliéfy, plastiky, sarkofágy, atď. V týchto kapitolách sú uvedené príklady zobrazení, ktoré sú podrobne opísané. Uvádzajú sa hlavne tie, ktoré sa odlišujú. Na konci každej kapitoly okrem prvej je zhrnutie, v ktorom sú pramene porovnávané. Sú v ňom opísané rozdiely v spôsoboch zobrazovania na prameňoch.
|
|
|
Campiho šachy
Drössler, Karolína ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce podává informaci o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (1508 - 1573), který ve 30. letech 16. století namaloval obraz Hra v šachy, jehož ikonografickým rozborem se práce zabývá ve svém závěru. Práce zasvěcuje do problematiky šachové hry, její historie a základní historické literatury, seznamuje se šachovou tématikou v oblasti umělecké a vysvětluje význam jednotlivých šachových figurek. Dále bakalářská práce pojednává o malířce Sofonisbě Anguissole, jenž je autorkou významného obrazu se šachovou tématikou ve spojení s obrazem Giulia Campiho. Závěr práce se zabývá ikonografickým rozborem obrazu Hra v šachy s vyvozením ikonografického záměru autora díla.
|
|
| |
host ::
RSS.