|
| |
|
|
Čína a globální soupeření se Spojenými státy: Taiwan jako test vzájemných vztahů
Faltus, Matěj ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tematicko-analytickými praktikami souvisejícími s "tchaj-wanskou otázkou," se zaměřením na projevy, veřejná vystoupení, koncepce a literaturu o Spojených státech a Čínské lidové republice. V práci je kladen důraz na klíčové aktéry, jejich zájmy, strategie a počínání, stejně jako na možné vojenské plány a bezpečnostní koncepty. Cílem je porozumět roli "velkých strategiích" a dalším aspektům při formování problematiky Tchaj-wanu. Práce se dále zaměřuje na americkou a čínskou zahraniční politiku, analyzující hlavní představitele obou zemí prostřednictvím tematické analýzy a disciplinované případové studie. Další část práce se věnuje globálním pozicím Spojených států a Číny a jejich vojensko-politickému potenciálu. Jsou zde popsány a reflektovány zásadní strategie a vize, které ovlivňují politiku a bezpečnost Tchaj-wanu a mají dopad na roli Spojených států a Číny v této oblasti.
|
|
|
Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu
Zahrádková, Martina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.
|
|
|
The Effectiveness of Mass Media Instrumentalization in Offensive Foreign Policy Strategies
Mareš, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Mölder, Holger (oponent) ; Sazonov, Vladimir (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zkoumání problému efektivity instrumentalizace masmédií na informačně-psychologické úrovni v rámci ofenzivních zahraničněpolitických strategií. Navzdory zvýšenému zájmu nejen o ofenzivní potenciál masmédií, ale i o konkrétní strategie umožňující využití těchto prostředků k asertivnímu rozhodování politických a vojenských konfliktů v průběhu posledních dvou desetiletí, se stále potýkáme s nedostatečným porozuměním toho, jakým způsobem dochází ke generování efektivity potřebné k úspěšnému použití masmédií v rámci takovýchto strategických přístupů. Z uvedeného důvodu si disertační práce klade za cíl zkonstruovat komplexní definici 'efektivity' v daném kontextu a její použití k sestavení nového jedinečného analytického modelu, který bude možné aplikovat ke kvalitativnímu posuzování "potenciálu efektivity" (reálných či budoucích) útočných zahraničních masmediálních kampaní vedených v informačně-psychologické rovině. Podobný nástroj stále zoufale postrádáme. Fungování vzniklého analytického modelu v praxi je pak testováno v rámci zvolené případové studie - Ruská média na Ukrajině před vypuknutím konfliktu v roce 2014 (s ohledem na budování ruské mediální sítě od prvního prezidentského období Vladimira Putina a na využívání této sítě v průběhu latentní a eskalační fáze...
|
|
|
Strategic Narratives in Sino-European Relations
Webrová, Nina ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat prezentaci strategických narativů různých institucí Evropské unie (EU) vůči Čínské lidové republice (ČLR) se zvláštním zaměřením na vývoj v letech 2012 až 2022. Jádrem výzkumu byla analýza strategických a zahraničněpolitických dokumentů EU týkajících se Číny. Cílem je nejen identifikovat různé strategické narativy EU vůči ČLR, ale také analyzovat, jak tyto narativy předpokládají strategickou angažovanost EU a Číny, jak se vyvíjejí v čase, jak se liší mezi jednotlivými institucemi a jaká je dynamika různých narativů v rámci institucí EU. První část práce uvádí kontext současných čínských a evropských narativů a vysvětluje použitý teoretický a metodologický rámec. Druhou (hlavní) částí práce je analýza politických usnesení EU týkajících se Číny. Klíčovým zjištěním je, že mezi narativy používanými různými institucemi EU existují nesrovnalosti a někdy i rozpory a že neexistuje jednotná vize strategické angažovanosti EU a Číny. Vývoj jednotlivých narativů v průběhu času byl také velmi odlišný. Tato nejednotnost brání snahám EU prezentovat koherentní strategický přístup vůči Číně. To následně může oslabit schopnost EU účinně vyjednávat s ČLR jak v bilaterálním, tak v multilaterálním prostředí. Jinými slovy, vzestup Číny a její rostoucí diskurzivní síla vyžadují, aby EU...
|
|
|
Německá arktická politika
Nguyenová, Thi Khanh Ly ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou Německa v oblasti Arktidy v posledním desetiletí a soustředí se na její bezpečnostní rozměr. V arktickém regionu dochází v posledních letech v důsledku klimatických změn a nové geopolitické situace k mnoha proměnám, včetně změny bezpečnostní situace. Práce vychází z konceptů civilní mocnosti a sekuritizace a zkoumá, zdali Německo přistupuje k Arktidě jako multilaterální aktér, anebo v německé zahraniční a bezpečnostní politice nabyla Arktida na významu a stala se pro Německo uznávanou bezpečnostní otázkou. Úvodní část diplomové práce se věnuje obecnému představení arktického regionu, jeho vymezení a předložení globálních bezpečnostních, environmentálních a ekonomických aspektů a výzev s ním spojených. Poté práce stručně nastiňuje historii německého zapojení v Arktidě, jeho aktivity a relevanci Německa pro tuto oblast. Hlavní výzkumná část práce je rozdělena na bilaterální a multilaterální dimenzi německé arktické politiky, čímž zohledňuje povahu německého multilateralismu. Výsledky zkoumání německé arktické politiky ukázaly, že si Německo uvědomuje různé aspekty arktické bezpečnosti a její globální rozměr, nicméně se soustředí na klimatickou a ekonomickou bezpečnostní otázku regionu. I v kontextu současného dění a tezi o Zeitenwende jeho role zůstává...
|
|
|
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
|
|
|
Bilaterální vztahy Bavorska s Ruskou federací: Mezi Außenbeziehungen a Nebenaußenpolitik
Zavadilová, Zuzana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá bilaterálními vztahy Svobodného státu Bavorsko s Ruskou federací období od anexe Krymu v roce 2014 do začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úvodem práce vymezuje modalitu zahraničního působení subnárodního celku vůči celostátní úrovni a klade si výzkumné otázky, zda a jakým způsobem se linie bavorsko ruských vztahů lišila od linie, kterou vedl Spolek. Poté práce zkoumá historickou podobu vzájemných vztahů, aby zjistila, zda se výroky bavorských politiků odvolávající se n ruských vztahů zakládají na realitě, a zda tak opravdu pokračují ve směřování nastoleném převážně na konci 80. let 20. století. Hlavní zkoumané období je analyzováno z rétorické a ekonomické úrovně. Na úrovni politicko rétorické ukazuje, že vztah Bavorska k ovlivňovaly vnitropolitické i vnitrostranické zájmy, které stály i za tím, že v Bavorsko překročilo úroveň se Spolkem a spolkovými zeměmi koordinované zahraniční ní do rozporu vůči Spolku. V ekonomické části se ukazuje dlouhodobý kurz ekonomického pragmatismu, jenž byl ještě více posílen po nástupu Markuse Södera, který se chtěl odlišit od svého předchůdce. Zároveň práce sleduje dvojí, protichůdnou argumentaci: na jedné straně bylo posilování ekonomických vazeb prezentováno jako způsob pomoci Rusku na cestě transformace a demokracie, na straně druhé...
|
|
|
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
|
|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
host ::
RSS.