|
|
Neoosmanismus a jeho projekce do mezinárodních vztahů Turecka: Případ Libye
Zeman, Michael David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jak neoosmanismus ovlivňuje tureckou zahraniční politiku ve vztahu k Libyi. Zjišťuje, zda se dají v tureckém působení v Libyi pozorovat zřetelné projevy nové turecké politické doktríny neoosmanismu, nebo zda toto angažmá nenese prvky, které by ilustrovaly proměnu zahraničněpolitické koncepce. Tato souvislost je hledána v období od arabského jara a pádu Kaddáfího režimu do konce turecké intervence v roce 2020. První část práce skrze reflexi akademické debaty definuje termíny kemalismus a neoosmanismus. Na základě této debaty jsou následně stanoveny klíčové aspekty druhé z uvedených doktrín, mezi něž patří: panturkismus smíšený s panislamismem, důraz na náboženství a osmanské dědictví, vlastní nezávislá soft/hard power diplomacie, agresivní regionální politika a multidimenzionální přístup k zahraniční politice. Druhá část popisuje, jak se její ideje dostávaly do tureckého politického diskurzu, a zasazuje Turecko-libyjské vztahy do širšího historického kontextu. Třetí část tyto aspekty zkoumá na příkladě působení Ankary v Libyi a vůči jiným zemím, které jsou v angažovány v jejích vnitřních záležitostech. Zjištění ukazují, že turecké zásahy v této zemi je možné interpretovat jako důkaz uplatňování neoosmanské vize. Dále práce taktéž dochází k závěru, že vztah mezi chováním...
|
|
| |
|
|
Ohrožení potravinové bezpečnosti vybraných zemí Afriky a Blízkého východu vlivem válečného konfliktu na Ukrajině
Holzerová, Valentýna
Cílem diplomové práce bylo zjistit dopady válečného konfliktu na Ukrajině na vývoz pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí Blízkého východu a severní Afriky. Pro zpracování vlivu uvedeného konfliktu byly vybrány Libanon a Libyi z důvodu silné závislosti na importu ukrajinské pšenice a kukuřice. Literární přehled je zaměřen na stabilitu přístupu k potravinám, konkrétně na ovlivnění potravinové bezpečnosti válečnými konflikty včetně historického kontextu. Výsledky práce zahrnují pozici Ukrajiny v rámci světových zemědělských trhů. Zjišťována byla celková zemědělská produkce a export pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí za období 2010–2020. Sledován byl také vývoj exportu pšenice a kukuřice od začátku války na Ukrajině. U vybraných zemí bylo poté zjišťováno, z jakých důvodu není dostatečná jejich vlastní zemědělská produkce a proč jsou tak závislé na dovozu obilovin. Na základě nasbíraných dat a indikátorů potravinové bezpečnosti byly zjišťovány dopady válečného konfliktu na Ukrajině. U vybraných zemí byla zjišťována spotřeba pšenice a kukuřice jak pro lidskou spotřebu, tak pro krmivářské účely. Vzhledem k tomu, že od začátku války došlo k uzavření černomořských přístavů a výraznému omezení vyváženého obilí z Ukrajiny, Libanon i Libye se potýkaly s prudkým růstem cen a sníženým importem obilí a olejnin z Ukrajiny. Pro Libanon i Libyi je pšenice základní zemědělská plodina, která poskytuje pravidelný zdroj potravy. Kukuřice je také hojně dováženou komoditou, která je používána spíše jako krmivo pro hospodářská zvířata než k lidské spotřebě. Vůči sníženému importu pšenice je více náchylný Libanon, naopak Libye je zranitelná vůči sníženému importu kukuřice. Obě země jsou vysoce závislé na dovozu obilovin, navíc se země potýkají s řadou výzev, které již tak ohrožují jejich potravinovou bezpečnost. Diplomová práce také porovnává, na kterou z vybraných zemí má válečný konflikt dopad větší a proč.
|
|
|
Zahraniční politika Itálie k Libyi v kontextu externalizace migračních kontrol
Přeček, Marek ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Přibližně od 90. let minulého století rozvíjejí země jižní Evropy v reakci na rostoucí vlny imigrace politiku tzv. externalizace neboli přenášení odpovědnosti za imigrační a azylové procedury a závazky na jiné země. Itálie a Libye od počátku století navazují různé formy této spolupráce, jež se dynamicky proměňuje vnitropolitickou situací v obou zemích. Tato práce zkoumá koncipování dané politiky na straně Itálie po zřejmě největším kvalitativním posunu ve vzájemných vztazích, tedy po událostech Arabského jara a změně libyjského režimu. Cílem je tedy analyzovat povahu a vývoj koncipování italské zahraniční politiky k Libyi v oblasti migrace, a to z pozice exekutivních lídrů této politiky, tedy premiérů a ministrů vnitra a zahraničí vlád Mattea Renziho, Paola Gentiloniho a Giuseppe Conteho (2014-2019). Výzkumná otázka se tudíž zabývá tím, zdali vybrané italské vlády vykazovaly ve svém koncipování migrační politiky kontinuitu s předešlými kabinety započatou linií sekuritizace a externalizace, a můžeme tedy mluvit o určité institucionalizaci těchto přístupů v italském prostředí. Práce je ukotvena v rámci bezpečnostních studií, resp. teorie sekuritizace, a současně pro svá zjištění využívá metodu kritické diskurzivní analýzy. Ta dotazovanou kontinuitu skutečně potvrdila a nalezla silnou přítomnost jak...
|
|
|
Deployment and proliferation of Turkish UAVs and their impact on regional balance of power
Kocáková, Lenka ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na diskusi o nasazení tureckých bezpilotních letounů (UAV) v konfliktech v Libyi a Sýrii v roce 2019 a 2020, a jejich důsledcích na regionální rovnováhu sil. Teoretický rámec je založen na teorii mocenské rovnováhy, konkrétněji na konceptu regionální rovnováhy moci zabývající se specifickou dynamikou, která se vyskytuje na regionální úrovni. Tento koncept je poté aplikován na region Středního východu a severní Afriky (MENA), kde je Turecko hlavní případovou studií této práce a, z důvodu jeho zapojení do konfliktů v Libyi a Sýrii, činí z obou zemí vedlejší případovou studií. Diskutován je také vývoj UAV, jejich kategorizace, některé technické aspekty a jejich stručná historie, která ukazuje, jak se Turecko stalo významným výrobcem. Závěry této studie ukazují na význam účasti Turecka v obou konfliktech nasazením vlastních UAV v Libyi a Sýrii, které vedlo k tomu, že Turecko dosáhlo svých cílů a částečně ovlivnilo výsledky obou konfliktů. Tudíž se dá předpokládat, že Turecko skutečně hraje klíčovou roli při definování dynamiky vztahů v regionu MENA.
|
|
|
Blockages to peace in Libya: The role of post-conflict Security Sector Reform
Magouri, Shahd Omar A ; Visoka, Gëzim (vedoucí práce) ; Anceschi, Luca (oponent)
This thesis focuses on the evolution of the Libyan security sector after the 2011 uprising. Building on the theoretical frameworks of statebuilding and post-conflict peacebuilding, this research examines the structure of the Libyan security sector under the Gaddafi regime, to assist in contextualising the unique nature of the institutions, and to understand the changes that occurred after the 2011 uprising. This background context assists with evaluating to what extent did the security sector evolve, and how did the lack of successful reform hinder the UN-led peace process. This research places its focus on the timeframe between 2011 to 2019, using a qualitative method of research. It aims at understanding the impact of the security sector on the Libyan peace process in terms of its contribution to insecurity, and the significance and relevance of having a successful implementation of SSR and DDR, due to the ongoing security fragmentation and state failure. This research finds that the security sector reform initiatives committed by international actors were unsuccessful due to several factors, including the evacuation of personnel due to deteriorating security conditions, and the exclusion of key actors from negotiations. Furthermore, initiatives at security sector reform by Libyan actors were...
|
|
|
The Link between Foreign Interventions in Oil-Exporting States and Maintaining the Petrodollar Hegemony: A Plausibility Probe of the Libyan Intervention
Kruyshaar, Claire ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
03 May 2022 64360058 Charles University MISS - Thesis Abstract Czech Claire Kruyshaar Autoreferátu Tato práce se zabývá vojenskou intervencí Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v Libyi během revoluce Arabského jara v roce 2011. Pomocí sondy věrohodnosti libyjské případové studie se snaží odhalit pravděpodobnost, že intervence souvisela s ohrožením petrodolarové hegemonie. . Ačkoli zkoumá čtyři hlavní zasahující osoby NATO, zaměřuje se na vztah mezi Libyí a Spojenými státy. Je důležité odhalit záměry za intervencemi, aby bylo možné informovat o politice budoucích intervencí a přidat k vzácné akademické literatuře o spojení intervence-petrodolar. Hlavním příběhem libyjské intervence bylo humanitářství podle doktríny Responsibility to Protect (R2P). S důkazy z Wikileaks, zprávami, vládními záznamy i články v časopisech však tato práce tento příběh zpochybňuje. Výzkum nenašel podstatné důkazy spojující intervenci s petrodolarovým systémem. Navrhuje však, že strategické zájmy soupeřily s humanitární motivací.
|
|
|
Prezentace smrti Muammara Kaddáfího ve vybraných českých a zahraničních denících
Moravcová, Ivana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Bakalářská práce Prezentace smrti Muammara Kaddáfího v českých a zahraničních denících na fotografii se zabývá problematikou etiky zobrazení smrti v novinách. Cílem práce je porovnat, jak se lišil obrazový materiál spojený se smrtí libyjského diktátora v českých a zahraničních denících. Teoretická část nejprve vysvětluje specifika fotografie ve zpravodajství společně s existencí obecně přijímaných zpravodajských hodnot, jakožto faktorů definujících mediální zprávu. Dále se teoretická část zabývá zobrazováním utrpení na fotografii, jeho historií, vlivem na jedince a společnost, stejně jako motivací média k publikaci kontroverzních fotek nebo pravidly pro publikaci podobných fotografií v rámci etických kodexů jednotlivých médií. V praktické části je formou případové studie popisován obrazový materiál pěti českých a pěti zahraničních médií spojený se zpravodajstvím o smrti Kaddáfího. Konkrétně byly vybrány Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Pražský deník, USA Today, Financial Times, Le Monde, Frankurter Allgemeine Zeitung, Süddeutche Zeitung. Materiál každého deníku je detailně popsán a v závěru jsou shrnuty nejdůležitější specifika pokrytí vybrané události.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
host ::
RSS.