|
|
Program ambulantních služeb pro uživatele drog v konfliktu se zákonem
Šíp, Jan ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Cílem této práce je především vymezit program ambulantních služeb pro uživatele drog, kteří se vzhledem k užívání drog a závislosti na drogách dostali do konfliktu se zákonem a jsou stíháni vazebně, popř. jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Po objasnění vývoje drogových služeb ve vězení poskytovaných VS ČR a nestátními neziskovými organizacemi a jejich vzájemné spolupráce, základních pojmů a charakteristik cílové skupiny se pokusíme podrobněji popsat specifika, cíle a realizaci programu v kontextu penitenciární a postpenitenciární péče na území hl.m. Prahy, který může být užitečným nástrojem při integraci indikovaných osob do společnosti, komunity a na trh práce. Součástí práce jsou uvedené příklady dobré praxe s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Iracionální přesvědčení v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách: komparační analýza odsouzených za majetkovou a násilnou trestnou činnost.
Ivanovičová, Michaela ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Cílem studie je zkoumání iracionálních přesvědčení Ellisova typu v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách. Studie je orientována i na rozdíly v těchto oblastech u odsouzených dle druhu trestné činnosti. Odsouzeným (N=208; násilná trestná činnost N=100, majetková trestná činnost N=108) byl administrován PSSI - Inventář stylů a poruch osobnosti (Kuhl - Kazén, 2002), dotazník SPARO (Mikšík, 2001), Inventář iracionálních přesvědčení (IBI; Koopmans a kol., 1994) a škála IPA (Kondáš - Kordačová, 2000). Výsledky poukázaly na signifikantně vysokou míru iracionálních přesvědčení u odsouzených jako i na jejich specifické osobnostní nastavení. Rozdíly v osobnosti podle druhu trestné činnosti se nepotvrdily. Iracionalita Ellisova typu se u odsouzených váže především na schizotypní styl osobnosti, a na další osobnostní parametry chování v zátěži. Studie taky nabízí kvalitativní a longitudinální záběr do zkoumané problematiky. Výsledky studie lze využít při konkrétní práci s odsouzenými, k tvorbě programů zacházení s nimi ve směru ovlivňování jejich postojů, přesvědčení a celkově kognitivního rámce, který je vázán na jejich trestnou činnost; k ověřování efektivity těchto programů jako i k inspiraci pro další výzkumné zkoumání penitenciární populace. Klíčová slova: iracionální...
|
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Depravace osobnosti ve forenzní psychologii
Tamchyna, Miroslav ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Netík, Karel (oponent)
TAMCHYNA, M. Depravace osobnosti ve forenzní psychologii. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra psychologie. Vedoucí práce - PhDr. Miluše Urbanová, CSc. Konzultant - PhDr. Alena Marešová, Ph.D. Abstrakt: V disertační práci je zkoumána problematika negativních změn osobnosti chápaných jako depravace osobnosti. Jejich nárůst mezi normálně (nekriminálně) socializovanou populací a potřeba řešení tohoto problému je pojednána v úvodu. Vedle teoretické analýzy pojmu depravace přejatého z klinické oblasti podané v první části práce, se tato výzkumná studie opírá o empirické výzkumy osobnosti souborů mladistvých a dospělých vězňů a kontrolní soubory nedelinkventů, v části druhé. Dlouhodobě prováděné empirické výzkumy periodicky opakované v dekádách (1979 - 2013) se vztahují k problému depravace osobnosti a jsou založeny na srovnávací analýze standardizovaných a kvantifikovaných údajů - sociodemografických dat, analýz trestné činnosti, vyšetření osobnosti standardizovaným testovým instrumentáriem koncipovaným ke zjišťování depravace osobnosti, a analýzách anamnézy delinkventů (n=1660). Zobecněná zjištění slouží k postižení trendů osobnostních změn pachatelů. Třetí část práce popisuje fenomenologii depravované osobnosti. Ze zjištěných shod a rozdílů uvnitř celého souboru a mezi...
|
|
|
Iracionální přesvědčení v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách: komparační analýza odsouzených za majetkovou a násilnou trestnou činnost.
Ivanovičová, Michaela ; Urbanová, Miluše (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Cílem studie je zkoumání iracionálních přesvědčení Ellisova typu v souvislostech s osobnostními proměnnými v penitenciárních podmínkách. Studie je orientována i na rozdíly v těchto oblastech u odsouzených dle druhu trestné činnosti. Odsouzeným (N=208; násilná trestná činnost N=100, majetková trestná činnost N=108) byl administrován PSSI - Inventář stylů a poruch osobnosti (Kuhl - Kazén, 2002), dotazník SPARO (Mikšík, 2001), Inventář iracionálních přesvědčení (IBI; Koopmans a kol., 1994) a škála IPA (Kondáš - Kordačová, 2000). Výsledky poukázaly na signifikantně vysokou míru iracionálních přesvědčení u odsouzených jako i na jejich specifické osobnostní nastavení. Rozdíly v osobnosti podle druhu trestné činnosti se nepotvrdily. Iracionalita Ellisova typu se u odsouzených váže především na schizotypní styl osobnosti, a na další osobnostní parametry chování v zátěži. Studie taky nabízí kvalitativní a longitudinální záběr do zkoumané problematiky. Výsledky studie lze využít při konkrétní práci s odsouzenými, k tvorbě programů zacházení s nimi ve směru ovlivňování jejich postojů, přesvědčení a celkově kognitivního rámce, který je vázán na jejich trestnou činnost; k ověřování efektivity těchto programů jako i k inspiraci pro další výzkumné zkoumání penitenciární populace. Klíčová slova: iracionální...
|
|
|
Zacházení s vězni a tvorba standardizovaných programů
Bajcura, Lubomír ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Černíková, Vratislava (oponent)
Prioritou při tvorbě nových standardizovaných programů pro specifické skupiny odsouzených se ve Vězeňské službě České republiky v roce 2007 stal nový program zacházení s pachateli komerčního sexuálního zneužívání dětí. Veřejnost tuto oblast kriminality sleduje se zvýšenou pozorností. V roce 2007 bylo u nás zaregistrováno 1205 případů zneužití dětí. Překročení odvěkého tabu má kriminogenní následky. Potvrzují to záznamy o sexuálním zneužívání a týrání v anamnézách nebezpečných pachatelů. Speciální zacházení s pachateli sexuálního zneužívání dětí je proto součástí boje s nejzávažnější kriminalitou a přínosem k ochraně nejslabších členů naší společnosti. Komerční sexuální zneužívání dětí realizují pachatelé často prostřednictvím třetí osoby, která vůči dítěti používá nátlak nebo násilí. Pachatelé proto vinu popírají před veřejností i vlastním svědomím. Standardizovaný program vede pachatele k poznání příčin a důsledků trestné činnosti. Výzkumná část této práce se zaměřila na zjištění, jak program vnímají odsouzení i realizační tým. Potvrdil se nesmírný výchovný náboj vzdělávací části programu, v níž formativní roli mají fakta a teoretické informace o specifické trestné činnosti. V diskusích pachatelé dospívají, či se blíží k nezvratné změně - nadhledu nad vlastní osobností, k identifikaci toho, co mohou...
|
|
|
Program ambulantních služeb pro uživatele drog v konfliktu se zákonem
Šíp, Jan ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Cílem této práce je především vymezit program ambulantních služeb pro uživatele drog, kteří se vzhledem k užívání drog a závislosti na drogách dostali do konfliktu se zákonem a jsou stíháni vazebně, popř. jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Po objasnění vývoje drogových služeb ve vězení poskytovaných VS ČR a nestátními neziskovými organizacemi a jejich vzájemné spolupráce, základních pojmů a charakteristik cílové skupiny se pokusíme podrobněji popsat specifika, cíle a realizaci programu v kontextu penitenciární a postpenitenciární péče na území hl.m. Prahy, který může být užitečným nástrojem při integraci indikovaných osob do společnosti, komunity a na trh práce. Součástí práce jsou uvedené příklady dobré praxe s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Vybrané psychologické charakteristiky interakce a komunikace ve vyšetřování násilné trestné činnosti
Boukalová, Hedvika ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Urbanová, Miluše (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na vybrané aspekty interakce a komunikace mezi vyšetřovatelem a vyšetřovanou osobou ve vyšetřování závažné trestné činnosti. Sociálněpsychologický pohled na tuto interakci se snaží zároveň udržet důležité aplikační hledisko do oblasti kriminalistické psychologie. Práce se zprvu zaměřuje na důležité podmínky kriminalistické a dále také sociálněpsychologické. Posléze se přesouvá k vybraným podmínkám na straně vyšetřované osoby, zaměřuje se na motivaci k účasti v trestním řízení, sugestibilitu a její roli v utváření výpovědi, úlohu duševních poruch v rámci interakce s vyšetřovatelem a prostředím vyšetřování. Dalším tématem je výpověď, jež je výsledkem interakce vyšetřovatele s vyšetřovaným, kapitola je specifičtěji zaměřena na problémové situace v procesu jejího získávání a otázku lživé výpovědi. Následující tématické zacílení směřuje k problematice sociálního tlaku ve vyšetřování a různým způsobům, jimiž je tento tlak realizován. Podrobněji se věnujeme různým typům zpracování persvazivních informací, jako východisku k hlubšímu porozumění konkrétním výslechovým technikám. Kapitola zabývající se podmínkami na straně vyšetřovatele má přiblížit nároky na něj kladené a osvětlit náročnost jeho pozice v rámci vyšetřování. Vyšetřovatel je zároveň tím, kdo volí použití tzv. výslechových technik v...
|
|
|
Nemoc jako příležitost k péči a pozornosti
Kalábová, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Člověka můžeme vnímat v subjekt-objektové pozici v rovině přírodních a většiny humanitních věd, ale také přes bytí, svět a situace, do kterých je ve svém životě uvrhován. Analytický přístup k člověku je zavádějící. Člověka není možné vykládat z částí, ale je nutné vědět o celku. Ovšem nikoli o celku, který vzniká adicí částí, ale je celkem bez marga- bez okraje. Jde tedy o základní intenci, která vždy penetruje jednotlivými částmi jako spojující nit.Jedině fenomenologicky lze porozumět, neboť fenomén propojující intence je to, co se vztahuje k Telos, vychází z Arché a podniká složitý boj s každou konkrétní situací v přítomnosti člověka.
|
host ::
RSS.