Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikroplasty a plasty z právního pohledu
Novák, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Mikroplasty a plasty z právního pohledu Abstrakt: Disertační práce se věnuje nakládání s mikroplasty z pohledu práva, a to v návaznosti na stále rostoucí znečištění životního prostředí plasty. Jedná se o problematiku, která dosud na této úrovni v českém prostředí zpracována nebyla. V rámci disertační práce je řešeno nejen nakládání s primárními mikroplasty, které je existující právní úpravou na úrovni jednotlivých států řešeno nejčastěji, ale také nakládání se sekundárními mikroplasty, které je dosud právně řešeno pouze nepřímou regulací, a to prostřednictvím omezování plastového odpadu jako zdroje tohoto typu mikroplastů. Cílem práce je především vytvořit přehled existující právní úpravy věnující se nakládání s mikroplasty na úrovni mezinárodní a evropské (včetně jednotlivých právních úprav členských zemí EU) a na základě tohoto přehledu provést analýzu této právní úpravy a formulovat návrhy a doporučení pro zlepšení nakládání s mikroplasty a zejména pro omezení jejich úniku do životního prostředí. Disertační práce je rozdělena do devíti kapitol: První kapitolou je úvod, ve kterém je řešeno uchopení tématu, výzkumné otázky a struktura práce včetně použitých metod. Druhou kapitolou je věcný úvod, který se věnuje úvodu do problematiky nakládání s mikroplasty, a to včetně současného poznání ohledně dopadů...
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozemních komunikací
Chaloupková, Alena ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava ochrany přírody a krajiny ve vztahu k umisťování pozem- ních komunikací Abstrakt: Vztah mezi ochranou životního prostředí a výstavbou nových pozemních komunikací často vy- volává konflikty ve společnosti. Tato disertační práce přispívá do diskuse tím, že se zaměřuje na analýzu právní úpravy týkající se ochrany přírody a krajiny v procesech plánování a umis- ťování staveb pozemních komunikací v České republice. Jedná se o problematiku dosud uce- leně nezpracovanou. Týká se přitom i těchto významných otázek: Jakým způsobem dochází podle českého práva k vymezování trasy stavby pozemní komunikace v území? Jakým způso- bem jsou do souvisejících procesů začleňovány požadavky na ochranu přírody a krajiny? Jak je v těchto procesech řešena problematika fragmentace krajiny stavbami pozemních komunikací? Jaké dopady pro ochranu přírody a krajiny mohou mít současné trendy ve vývoji právní úpravy? Cílem práce je zejména vytvořit podklad pro formulaci doporučení směřujících ke zlepšení právního rámce ochrany přírody a krajiny při plánování a umisťování staveb pozemních komu- nikací tak, aby byla zajištěna co nejefektivnější ochrana tohoto významného veřejného zájmu i v případě, že je rozhodnuto o realizaci stavby. Disertační práce je rozdělena na osm kapitol: První kapitola obsahuje úvod do proble- matiky a...
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí
Hlaváčová, Lenka ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí Abstrakt Hlavním cílem této disertační práce je analyzovat stávající právní úpravu účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech významných z hlediska ochrany životního prostředí v ČR a na podkladě takto nabytých poznatků přispět k dalšímu rozvoji tohoto institutu. Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech představuje významný nástroj ochrany životního prostředí, a to ať již na něj nahlížíme z pohledu práva každého na příznivé životní prostředí, nebo jako na samostatnou hodnotu, kterou je nezbytné chránit pro ni samotnou. V právním řádu ČR se jedná o institut poměrně nový. K jeho pozvolnému zakotvování do české právní úpravy dochází až v posledních 30 letech, a to zejména v souvislosti s přistoupením ČR k Aarhuské úmluvě a vstupem do Evropské unie. Přes jeho uznání na mezinárodní úrovni, závazky vyplývající pro ČR z Aarhuské úmluvy a práva EU a řadu pozitivních projevů, které se sebou přináší, došlo v posledních letech v ČR k zásadnímu omezení možnosti veřejnosti účastnit se environmentálního rozhodování. Disertační práce se proto vedle rozboru aktuální právní úpravy v omezeném rozsahu věnuje i vývoji institutu účasti veřejnosti v českém právním řádu a širším souvislostem, a to s cílem identifikovat důvody tohoto obratu a...
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tomoszková, Veronika (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
Posuzování vlivů na životní prostředí v mezinárodním, evropském a českém právu
Dvorská, Eliška ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Dvořák, Libor (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí v mezinárodním, evropském a českém právu Vnitrostátní úprava posuzování vlivů na životní prostředí v České republice byla v uplynulých letech předmětem mnoha zásadních změn, které podstatně modifikovaly stávající postupy v rámci samotného posuzování EIA i v následném povolovacím procesu. Cílem disertační práce je poskytnout přehled o aktuální právní úpravě v oblasti EIA v České republice, a to zejména s ohledem na její změny, ke kterým v uplynulých letech došlo. Práce se zaměřuje na hlavní aspekty posuzování EIA a analyzuje instituty, které se v jeho rámci uplatňují, s přihlédnutím k požadavkům vyplývajícím z mezinárodního a unijního práva a závěrům soudních či jiných nezávislých orgánů, které dodržování těchto požadavků kontrolují. Pozornost je věnována nejen standardním formám posuzování, ale i zvláštním režimům, ve nichž posuzování určitých záměrů probíhá. Práce se dále zabývá specifiky, jimiž se posuzování EIA vyznačuje, jako je účast veřejnosti či zajištění objektivity a odbornosti v posuzování EIA. V práci jsou identifikovány silné i slabé stránky stávající úpravy, zahrnující návrhy de lege ferenda, jak lze případné nedostatky řešit. Pozornost je rovněž věnována tématům aktuálně diskutovaným na poli národním, unijním i mezinárodním, jako je například trend...
Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu
Bašný, Vojtěch ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
1 Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je zpracovat ucelený rozbor základních pramenů právní úpravy ochrany a trvale udržitelného užívání lesa, identifikovat hlavní nedostatky stávajících nástrojů a možnosti překonání těchto nedostatků do budoucna na úrovni mezinárodní, Evropské unie a České republiky. Disertační práce se nejprve zabývá významem komplexních funkcí lesů, jejichž prostřednictvím jsou uspokojovány ekonomické sociální, ekologické, kulturní a duchovní potřeby celé společnosti a jsou nenahraditelné pro veškerý život na Zemi. Právní úprava by tak měla usilovat o zajištění rovnoměrného užívání jednotlivých funkcí lesa a to prostřednictvím prosazovaní principů trvale udržitelného hospodaření v lesích, ochrany jednotlivých funkcí lesa a obecného užívání lesa společností. S ohledem na tento význam lesů přesahující hranice jednoho státu se disertační práce zabývá i postavením lesa jako přírodního zdroje, na který mají zásadní vliv zásady a principy ochrany životního prostředí, přičemž ke zvýšení odpovědnosti států za ochranu lesa by napomohlo nahlížet na lesy jako na přírodní zdroj "společného zájmu", jehož ochrana je zajištěna v rámci konceptu konceptu "opatrovnické suverenity" států. Ve vztahu k mezinárodní úrovni je disertační práce...
Veřejnoprávní omezení vlastnického práva k pozemku v ČR
Hoch, Jiří ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Vlastnické právo je v České republice, stejně jako v ostatních demokratických zemích, uznáno za jedno ze základních práv člověka a je mu poskytována ochrana předpisy nejvyšší právní síly. Spolu s rozvojem moderní společnosti je čím dál více omezováno a dávno byla opuštěna teorie o vlastnickém právu jako neomezeném panství nad věcí. Jsou-li předmětem vlastnického práva pozemky, jsou omezení četnější a intenzivnější, protože pozemky se v mnohém od ostatních předmětů vlastnictví odlišují. Odlišné jsou především tím, že jich je omezené a konečné množství, jsou nepřemístitelné a jako půda představují jednu ze základních složek životního prostředí. Spolu se stále stoupajícím množstvím lidí na Zemi a jejich rychle rostoucími nároky na využití půdy tak musí pozemky plnit stále více funkcí současně, a to ve prospěch stále většího okruhu osob. Vzrůstá také potřeba ochrany ekologických vlastností půdy. Ze všech těchto důvodů je zapotřebí výkon vlastnických práv k pozemkům regulovat a tedy omezovat. Omezení vlastnického práva k pozemkům ve veřejném zájmu, jsou upravena předpisy veřejného práva. Klíčová slova: vlastnictví pozemku, omezení, veřejný zájem
Akademická diskuze o sociální reformě v habsburské monarchii v poslední třetině 19. století
Průchová, Ivana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje intelektuální diskursy, jež se vztahují k sociální otázce a zároveň mají ambici poskytnout východiska k jejímu řešení. Práce se soustředí na období posledních desetiletí 19. století a omezuje se na německý a český kulturní prostor. orku zajímá, jak se prostřednictvím symbolického jazyka vědy a systému středostavovských hodnot konstituovaly normativní představy ideálním společenském vývoji teoretickými přístupy Michela Foucaulta a Reinharta Kosellecka, a proto nahlíží na jazykové symbolické reprezentace jako na struktury, jež společenský svět jednak reflektují, jednak také utvářejí tím, že ovlivňují sociální praxi. nejprve charakterizuje pojímání temporality v 19. století a v vyvstávající veřejné diskursy o stinných stránkách hospodářských a sociálních změn. Poté přistupuje k analýze pramenného materiálu, který sestává ze sociálně statistických studií či obecněji zaměřených prací sociálních vědců, povětšinou národohospodářů Klíčová Sociální otázka diskurs, hodnotový systém, dělník, pokrok
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí
Derlich, Stanislav ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí. Napravit to, co bylo poškozeno, či alespoň poskytnout za poškozené nějakou náhradu, lze jistě považovat za spravedlivé řešení narušeného status quo. V ochraně životního prostředí je takovéto řešení nejen spravedlivé, ale z praktického hlediska nanejvýš žádoucí. V rámci vývoje právní úpravy ochrany životního prostředí dostávají nápravná opatření stále větší prostor, přesto nebo možná právě proto trpí platná právní úprava nápravných opatření značnou roztříštěností a víceméně nahodilostí jednotlivých legislativních řešení. Navíc i samotné pojmosloví je v tomto velmi nejednotné a v literatuře i právních předpisech můžeme vedle samotného pojmu nápravné opatření či synonymického opatření k nápravě nalézt také termíny s širším či obdobným významem, jako jsou kompenzační opatření, mocenská opatření, ochranná opatření, restituční sankce, apod. Předmětem práce je jak obecné vymezení nápravných opatření v ochraně životního prostředí a jejich zasazení do širšího kontextu práva životního prostředí, zejména pak odpovědnosti v právu životního prostředí. V rámci zahraničních právních úprav jsem pro analýzu za klíčové zvolil unijní směrnici o odpovědnosti týkající se životního prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a dále pak úpravu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.