|
|
Poválečná historie Romů v Československu ve vzpomínkách pamětníků: Možnosti rekonstrukce poválečné migrace vybrané skupiny Romů ze Slovenska do českých zemí
Sadílková, Helena ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Pavelčíková, Nina (oponent)
Tato práce se zabývá tématem poválečné migrace Romů ze Slovenska do českých zemí jako zásadním přelomovým procesem v poválečných dějinách Romů na území bývalého Československa s významnými dopady nejen s ohledem na jednotlivé skupiny Romů žijících na Slovensku a migrujících do českých zemí, ale také s ohledem na další vývoj vztahů české společnosti vůči Romům a proměny náhledu na romské obyvatelstvo ze strany centrálních institucí. Práce se soustřeďuje na prezentaci komplexně zpracované případové studie poválečné migrace konkrétní lokální skupiny Romů z jihovýchodního Slovenska do Brna. Při jejím výzkumu využila autorka syntetickou metodu kombinující orálně historické prameny a písemné prameny zejména regionální provenience. Tento postup uplatnila ve dvojím kontextu: na jedné straně při sledování vývoje vybrané lokální skupiny Romů s ohledem na lokální vztahy s místním majoritním obyvatelstvem na Slovensku v době od dvacátých do sedmdesátých let 20. století; a na straně druhé také při sledování poválečné migrace části těchto lidí, a to ve dvou lokalitách jejich pobytu v českých zemích, respektive na Moravě, z nichž jedna představuje tranzitní lokalitu jejich těsně poválečné migrace a druhá lokalitu cílovou, kde tito lidé žijí dodnes. Takto zpracovanou případovou studii pak autorka kontextualizuje v...
|
|
|
Mezi asimilací a emigrací. Sociálně-ekonomický pohyb v židovské komunitě v Teplicích 1938 - 1960
Burgerová, Lenka ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Pavelčíková, Nina (oponent)
Identifikační záznam: VYCHODIL, Bedřich. Produkce digitálních obrazových dat a jejich kontrola [Digital Images Production and Quality Control]. Praha, 2013. 324 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce doc. RNDr. Jiří Souček, DrSc. Abstrakt (CZ) Tato disertační práce předkládá širokou základnu oborové terminologie, pomocí které jsou do hloubky analyzovány procesy digitalizace a kontroly kvality. Hlavní důraz je kladen na kontrolu kvality digitalizace a volbu vhodného grafického formátu pro zpřístupnění, dlouhodobé uchování, renderování a formátové migrace. Je také představena analýza vybraných digitalizačních center. Na základě výsledků výzkumu byla vytvořena ověřující aplikace DIFFER (Determinator of Image File Format propERties), na jejímž základě vzniká aplikace The NDK Data Image Validator - DIFFER. Aplikace implementuje nové postupy a technologie k celkovému urychlení procesů zpracování a kontroly kvality. Cílem bylo vyvinout aplikaci pro vymezenou množinu relevantních grafických formátů, u kterých bude prováděna identifikace, charakterizace, validace a matematicko-vizuální porovnání integrovatelné do provozního workflow zpracování a dlouhodobého uložení digitálních reprezentací. Tato aplikace je vybavena...
|
|
|
Nejsou jako my. Sociální marginalizace a integrace v období "budování nového řádu" na příkladu menšin v českém pohraničí (1945-1960)
Spurný, Matěj ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelčíková, Nina (oponent) ; Brenner, Christiane (oponent)
Tato práce se snaží postihnout proměňující se vztah české společnosti a jejích politických elit k menšinám v období poválečné obnovy československého národního státu a v době nástupu a stabilizace diktaury KSČ. Činí tak na příkladu tří velmi různorodých menšinových skupin: zůstavších Němců, Romů a volyňských Čechů. Specifickým prostorem, v němž probíhají procesy, jež jsou v práci podrobovány detailnějším analýzám, je české pohraničí, někdejší Sudety. Předmětem zájmu přitom jsou jak komunikované diskurzy a legitimizační strategie, tak vyjednávání a konflikty na místní úrovni. Cílem je postihnout vliv ideologických východisek, které ústřední političtí aktéři přetavovali v konkrétní politické záměry, na konkrétní dění v pohraničí, a zároveň vliv myšlení a představ místních aktérů na proměny politiky a dokonce i ideologie. Díky tomu práce plasticky zpřítomňuje často nejednoznačné vztahy mezi jednotlivými složkami politického a úřednického aparátu (mocenskými elitami celostátní KSČ, jednotlivými ministerstvy a regionálními nebo lokálními fukcionáři), místní "většinovou" společností (především novými osídlenci z českého vnitrozemí) a v rámci dílčích sond také manévrovací prostor příslušníků vybraných menšin.
|
host ::
RSS.