Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identifikované kolekce lidských koster: Jejich význam, charakteristika a etické problémy
Soukupová, Adéla ; Pilmann Kotěrová, Anežka (vedoucí práce) ; Cvrček, Jan (oponent)
Vědecká hodnota identifikovaných osteologických kolekcí, jež byly a stále jsou zakládány po celém světě, je neocenitelná. Mimo jiného, jsou esenciální pro vývoj a validaci metod biologického profilu. Tato práce představuje dokumentované identifikované kolekce lidských koster, jejich historii, význam, limity jejich užití a hlavní typy podle původu koster spolu s jejich specifiky. Dále je zaměřena na moderní identifikované kolekce a poskytuje přehled nejznámějších z nich. Není opomenuta ani etická rovina nakládání s lidskými pozůstatky a možnost využití digitálních technologií, nabízející řešení některých zásadních otázek spojených se správou lidských ostatků. Klíčová slova: identifikované kosterní kolekce, lidské kosterní pozůstatky, forenzní antropologie, virtuální antropologie, etika
Age prediction based on human face morphology
Žigová, Dominika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Pilmann Kotěrová, Anežka (oponent)
Odhad veku je čoraz viac potrebný vo viacerých vedných disciplínach a preto je stále vyššia potreba metód na odhad veku. Diplomová práca sa zaoberá predikciou veku na základe morfológie tváre človeka u ľudí vo veku 10 - 87 rokov. Použitý materiál boli trojrozmerné virtuálne modely ľudí českej a popr. slovenskej národnosti. Materiál pre diplomovú prácu tvorilo 1046 3D faciálnych skenov, z toho žien bolo 552 a mužov 494. Odhad veku bol predikovaný pomocou modelov neurónových sietí. Vybraté modely neurónových sietí boli založené na 2 rôznych prístupoch. Siete PointNet, PointNet++, PointConv a Xception využívajú na vstup mračno bodov, a sieť multi- view convolutional neural network (MVCNN) využíva rôzne pohľady na sken. Mračná bodov boli vytvorené z polygónových sietí pomocou rovnomerného vzorkovania povrchu siete. V tomto prípade modely posudzujú každý bod. Ide teda o množinu, obsahujúcu trojrozmerné súradnice bodov daného objektu, ktoré sú vytvorené z jeho povrchu. Pohľady na daný sken vznikli natočením polygónovej siete príslušného skenu pod zadaným uhlom. Je to tzv. multi-view prístup založený na projekcii, ktorá z rôznych uhlov nasníma dvojrozmerný pohľad na sken a následne posudzuje a agreguje snímky do obecného deskriptoru, ktorý je klasifikovaný. Ako najlepší model neurónových sietí pre odhad...
Limity v odhadu pohlaví podle kostry vyplývající z populační specificity klasifikačních funkcí - příklad pohlavního dimorfizmu lidské tibie.
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Pro odhad pohlaví neznámých kosterních pozůstatků navrhuje forenzní antropologie klasifikační techniky, kterými jsou populačně specifické diskriminační či jiné funkce. Toho jsou si jejich autoři většinou vědomi. Ačkoli jsou tyto metody většinou navrženy v populacích, které žily převážně koncem 19. a v průběhu 20. století, přesto bývají považovány za platné v recentních populacích. O jejich praktickém použití v dnešní forenzní praxi rozhoduje neznámá míra spolehlivosti či špatné klasifikace. Kladli jsme si otázku, jaké je skutečné riziko chyb, bude-li přehlížena populační specificita diskriminačních funkcí rozměrů tibie. Cílem práce je podat důkaz o nevhodnosti užívání metod, které jsou ovlivněné populační specificitou a sekulárním trendem. V souboru 30 mužských a 26 ženských CT snímků dospělých jedinců současné české populace jsme na segmenovaných modelech programem Morphome3cs změřili 10 rozměrů, tradičně užívaných k odhadu pohlaví podle tibie. Navíc jsme na tomto souboru navrhli dvě vlastní diskriminační funkce, DF1 s úspěšností odhadu 85,7 % a DF2 s 82,1 %. Pro účely stanovení chyby při nerespektování populační specificity jsme vybrali publikované klasifikační funkce tibie pro populaci euroamerickou (Işcan a Miller-Shaivitz, 1984b), japonskou (Işcan et al., 1994), portugalskou (Brůžek, 1995),...
Využití biochemických metod pro odhad věku dožití dospělého člověka ve srovnání s tradičními morfologickými metodami
Miškovský, Jakub ; Kotěrová, Anežka (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
První zmínky o různých metodách odhadu věku dožití daného jedince na základě jeho kosterních pozůstatků jsou staré jako forenzní vědy samotné. Odhad věku dožití člověka je nedílnou součástí jeho biologického profilu a dá se z něj odvodit mnoho dalších údajů o daném jedinci. Na rozdíl od odhadu věku dožití u pozůstatků dětí je odhad u pozůstatků dospělých jedinců mnohem složitější, nepřesnější a méně spolehlivý - morfologické změny nejsou tak progresivní jako během dospívání. Klasické morfologické metody umožňují odhad pouze v širokých věkových intervalech. Zároveň existuje i několik metod založených na chemickém či molekulárním základu, které jsou pro odhad věku dospělých využitelné. Cílem této bakalářské práce je obecné shrnutí principů a metod založených na makroskopickém vizuálním hodnocení kosterních indikátorů, dále metod chemických či molekulárních a jejich vzájemné porovnání s uvedením jejich výhod, limitů i nevýhod. Klíčová slova: odhad věku dožití, biologický profil, metody odhadu věku, methylace DNA, racemizace kyseliny asparagové
Age-at-death estimation of the adult skeleton: New approaches to the evaluation of senescence indicators
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Obertová, Zuzana (oponent)
Odhad věku dožití dospělých jedinců je stále velmi problematická součást odhadu biologického profilu jedince. Současné metody odhadu věku jsou schopné věk odhadovat přesně a spolehlivě pouze ve velmi širokých věkových rozmezích. Ke zlepšení této situace nepřispívá ani fakt, že jsou tyto postupy založeny většinou jen na užití jednoho kosterního indikátoru, ať jsou věkové změny hodnoceny vizuálně, či se opírají o nevhodné statistické přístupy. Disertační projekt vychází z těchto nedostatků a jeho cílem je přispět k lepšímu porozumění problematiky a především do výzkumu začlenit a otestovat nové technologie a výpočetní přístupy. Charakter disertační práce je spíše metodologický a celý výzkum byl rozdělen na tři oddělené části, čemuž odpovídá i stanovení tří hlavních cílů. Prvním cílem bylo aplikovat v multi-populačním souboru vizuálně hodnocených dat (n=941) dvou artikulačních plošek pánevní kosti různé sofistikované matematické postupy s cílem dosáhnout přesnějšího odhadu věku dožití. Výsledné hodnoty RMSE, které byly v rozmezí 12 až 14 let však o zpřesnění odhadu nevypovídají. Dále jsme se zaměřili na zhodnocení výstupů z různých skenovacích zařízení a vlivu případných odchylek v zachycení povrchu kloubní plochy pubické symfýzy na analýzy odhadu věku. Soubor 29 pánevních kostí české středověké...
Chůze jako diagnostický marker neurodegenerace
Pytlíčková, Kristýna ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Kotěrová, Anežka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem vztahu chůze a neurodegenerativních chorob. Začátek práce je věnován obecné definici chůze a faktorům, které se podílejí na její variabilitě. Dále je popsána její struktura, z jakých fází se cyklus chůze skládá a jak tyto jednotlivé fáze vypadají. Následně je nastíněn evoluční aspekt bipedie. Další část se věnuje nervovému řízení motorické práce. Popisuje, jaké oblasti centrální a periferní nervové soustavy jsou do ní zapojeny a jak funguje celá dráha od centrální nervové soustavy, kde vzniká podnět k pohybu, přes nervové dráhy až k periferii, kde je informace o provedení pohybu uskutečněna příslušnou svalovou jednotkou. Poté se práce zabývá jednotlivými metodami využívanými ke kvanitifikaci chůze. Ty jsou pro potřeby této práce rozděleny na standardizované, které jsou běžně prováděny v klinickém prostředí, tedy v nemocničních zařízeních nebo laboratorních pracovištích, a na real-life měření, jež jsou využívána pro dlouhodobé monitorování v podmínkách každodenního života pacienta. Standardizované testy jsou dále rozděleny na neinvazivní a invazivní podle toho, zda dochází k narušení integrity jedince či nikoliv. Praktická aplikace těchto metod je popsána na čtyřech vybraných neurodegenerativních chorobách. Pozornost je zaměřena na jejich charakteristiky, na to,...
Rekonstrukce kosterního materiálu virtuálními metodami a její přínos v paleoantropologii
Veselá, Barbora ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Kotěrová, Anežka (oponent)
- ČJ Virtuální antropologie je multidisciplinární přístup ke zkoumání fosilního a kosterního materiálu kombinující znalosti z mnoha vědních oborů jako je biologie, matematika, anatomie či výpočetní technika. Fosilní materiál je často nekompletní, fragmentární a náchylný k poničení a virtuální metody přináší mnoho výhod oproti tradičnímu přístupu rekonstrukce kosterního materiálu. Zejména se jedná o lepší zachování původního fosilního a kosterního materiálu, který je už tak křehký, a lepší zachování objektivity při rekonstrukci. Virtuální metody umožnily velký pokrok ve výzkumu lidské evoluce a poznání minulosti.
Vegetariánství a veganství z pohledu evoluce lidské výživy
Fleischmannová, Nikola ; Kotěrová, Anežka (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je interpretovat evoluci výživy anatomicky moderního člověka a jeho předků s využitím pramenů paleoantropologie a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Tyto doklady jsou v souladu s názorem, že člověk je všežravec, jehož strava sestává z rostlinných i živočišných zdrojů. Jejich poměr se ale v průběhu vývoje člověka značně měnil, což mělo vliv na některé významné evoluční události. V současné době se setkáváme s alternativními výživovými směry jako je vegetariánství a veganství, které inklinují pouze k rostlinné složce stravy. V případě homininů by ale striktně rostlinná strava značně ovlivnila jejich evoluci tak, jak ji známe. Především proces encefalizace a osídlování vyšších zeměpisných šířek rodem Homo by bylo výlučným využíváním pouze rostlinných zdrojů omezeno. V současných industrializovaných zemích ale obliba vegetariánského, potažmo veganského, výživového směru stoupá. Za předpokladu dostatečné informovanosti a užívání nezbytných doplňků stravy může mít rostlinná strava pozitivní vliv na zdraví člověka a může být doporučena jako účinná prevence civilizačních chorob.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.