|
|
Pohlavní dimorfismus lebky a jeho změny během senescence
Fleischmannová, Nikola ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývala vlivem věkových změn na projev pohlavního dimorfismu lebky jedinců české populace. Navazuje tak na předchozí studii Musilové a kolektivu (2016), která odhalila signifikantní pokles velikostního i tvarového pohlavního dimorfismu se snižujícím se věkem u jedinců francouzské národnosti. Vzhledem k významnému vlivu populační afinity na manifestaci populačně specifických kraniofaciálních znaků je důležité ověřit tento trend na multipopulačních datech. Nesprávná klasifikace pohlaví by dále mohla ovlivňovat zbývající parametry tvořící biologický profil jedince. Analyzována byla velkoobjemová data hlav české populace získaná počítačovou tomografií, ze kterých byly následně izolovány pouze exokraniální povrchy. Soubor tvořilo 142 jedinců, z čehož 59 jedinců představovaly ženy ve věku od 21 do 85 let. Mužů bylo zastoupeno 83 ve věkovém rozmezí od 21 do 87 let. Signifikantní pohlavní dimorfismus byl identifikován ve všech věkových kategoriích ve formě i tvaru lebky a byl lokalizován se do oblasti nadočnicových oblouků a glabely, jařmových oblouků, bradavkových výběžků a protuberantia occipitalis externa. S rostoucím věkem byl zaznamenán pokles pohlavního dimorfismu vlivem tvarových změn, nikoliv velikostních, v oblasti nadočnicových oblouků, kořene nosu, jařmových oblouků a v týlní...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus lebky a jeho změny během senescence
Fleischmannová, Nikola ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývala vlivem věkových změn na projev pohlavního dimorfismu lebky jedinců české populace. Navazuje tak na předchozí studii Musilové a kolektivu (2016), která odhalila signifikantní pokles velikostního i tvarového pohlavního dimorfismu se snižujícím se věkem u jedinců francouzské národnosti. Vzhledem k významnému vlivu populační afinity na manifestaci populačně specifických kraniofaciálních znaků je důležité ověřit tento trend na multipopulačních datech. Nesprávná klasifikace pohlaví by dále mohla ovlivňovat zbývající parametry tvořící biologický profil jedince. Analyzována byla velkoobjemová data hlav české populace získaná počítačovou tomografií, ze kterých byly následně izolovány pouze exokraniální povrchy. Soubor tvořilo 142 jedinců, z čehož 59 jedinců představovaly ženy ve věku od 21 do 85 let. Mužů bylo zastoupeno 83 ve věkovém rozmezí od 21 do 87 let. Signifikantní pohlavní dimorfismus byl identifikován ve všech věkových kategoriích ve formě i tvaru lebky a byl lokalizován se do oblasti nadočnicových oblouků a glabely, jařmových oblouků, bradavkových výběžků a protuberantia occipitalis externa. S rostoucím věkem byl zaznamenán pokles pohlavního dimorfismu vlivem tvarových změn, nikoliv velikostních, v oblasti nadočnicových oblouků, kořene nosu, jařmových oblouků a v týlní...
|
|
|
Vegetariánství a veganství z pohledu evoluce lidské výživy
Fleischmannová, Nikola ; Kotěrová, Anežka (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je interpretovat evoluci výživy anatomicky moderního člověka a jeho předků s využitím pramenů paleoantropologie a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Tyto doklady jsou v souladu s názorem, že člověk je všežravec, jehož strava sestává z rostlinných i živočišných zdrojů. Jejich poměr se ale v průběhu vývoje člověka značně měnil, což mělo vliv na některé významné evoluční události. V současné době se setkáváme s alternativními výživovými směry jako je vegetariánství a veganství, které inklinují pouze k rostlinné složce stravy. V případě homininů by ale striktně rostlinná strava značně ovlivnila jejich evoluci tak, jak ji známe. Především proces encefalizace a osídlování vyšších zeměpisných šířek rodem Homo by bylo výlučným využíváním pouze rostlinných zdrojů omezeno. V současných industrializovaných zemích ale obliba vegetariánského, potažmo veganského, výživového směru stoupá. Za předpokladu dostatečné informovanosti a užívání nezbytných doplňků stravy může mít rostlinná strava pozitivní vliv na zdraví člověka a může být doporučena jako účinná prevence civilizačních chorob.
|
host ::
RSS.