|
|
Izotopový profil jedinců se známou osteobiografickou dokumentací a jeho využití pro studium minulých populací
Grendelová, Gréta ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Diplomová práca sa venuje vplyvu biologických, socioekonomických, environmentálnych, a predovšetkým fyziologických a patofyziologických faktorov na izotopové pomery δ13 C a δ15 N kostného kolagénu jedincov s kompletnou osteobiografickou dokumentáciou. Doposiaľ bola izotopová analýza využívaná k rekonštrukciu stravy minulých populácií, bez uvažovania nad vplyvom nevýživových faktorov. Cieľom práce je popísať vplyv spomínaných faktorov na izotopové hodnoty uhlíka a dusíka v kostnom tkanive jedincov. Materiál bol podrobený analýze stabilných izotopov. V práci bol analyzovaný kostný kolagén rebier a stehenných kostí 45 jedincov (27 mužov a 18 žien), ktorí boli členmi niekoľkých spríbuznených rodín a obývali územie Českej republiky počas 19.-21. storočia. Vekové rozpätie súboru bolo 20-90 rokov. Pre správnu interpretáciu výsledkov bol analyzovaný i referenčný súbor zložený z ôsmich vzoriek rôznych druhov zvierat. V diplomovej práci boli preukázané signifikantné izotopové rozdiely medzi rodinami s odlišným sociálnym statusom. Jedinci s vyšším postavením vykazovali vyššie hodnoty δ15 N. Dátum úmrtia jedinca sa tiež odrazil na izotopových hodnotách, neskôr žijúci jedinci vykazovali mierne znížené hodnoty δ15 N, čo môže byť spôsobené zmenou životného prostredia. Vek dožitia, zdravotný stav ani tehotenstvo u...
|
|
|
Izotopový profil jedinců se známou osteobiografickou dokumentací a jeho využití pro studium minulých populací
Grendelová, Gréta ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca sa venuje vplyvu biologických, socioekonomických, environmentálnych, a predovšetkým fyziologických a patofyziologických faktorov na izotopové pomery δ13 C a δ15 N kostného kolagénu jedincov s kompletnou osteobiografickou dokumentáciou. Doposiaľ bola izotopová analýza využívaná k rekonštrukciu stravy minulých populácií, bez uvažovania nad vplyvom nevýživových faktorov. Cieľom práce je popísať vplyv spomínaných faktorov na izotopové hodnoty uhlíka a dusíka v kostnom tkanive jedincov. Materiál bol podrobený analýze stabilných izotopov. V práci bol analyzovaný kostný kolagén rebier a stehenných kostí 45 jedincov (27 mužov a 18 žien), ktorí boli členmi niekoľkých spríbuznených rodín a obývali územie Českej republiky počas 19.-21. storočia. Vekové rozpätie súboru bolo 20-90 rokov. Pre správnu interpretáciu výsledkov bol analyzovaný i referenčný súbor zložený z ôsmich vzoriek rôznych druhov zvierat. V diplomovej práci boli preukázané signifikantné izotopové rozdiely medzi rodinami s odlišným sociálnym statusom. Jedinci s vyšším postavením vykazovali vyššie hodnoty δ13 C i δ15 N. Dátum úmrtia jedinca sa tiež odrazil na izotopových hodnotách, neskôr žijúci jedinci vykazovali mierne znížené hodnoty δ15 N, čo môže byť spôsobené zmenou životného prostredia. Vek dožitia, zdravotný stav ani...
|
|
|
Izotopový profil jedinců se známou osteobiografickou dokumentací a jeho využití pro studium minulých populací
Grendelová, Gréta ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Diplomová práca sa venuje vplyvu biologických, socioekonomických, environmentálnych, a predovšetkým fyziologických a patofyziologických faktorov na izotopové pomery δ13 C a δ15 N kostného kolagénu jedincov s kompletnou osteobiografickou dokumentáciou. Doposiaľ bola izotopová analýza využívaná k rekonštrukciu stravy minulých populácií, bez uvažovania nad vplyvom nevýživových faktorov. Cieľom práce je popísať vplyv spomínaných faktorov na izotopové hodnoty uhlíka a dusíka v kostnom tkanive jedincov. Materiál bol podrobený analýze stabilných izotopov. V práci bol analyzovaný kostný kolagén rebier a stehenných kostí 45 jedincov (27 mužov a 18 žien), ktorí boli členmi niekoľkých spríbuznených rodín a obývali územie Českej republiky počas 19.-21. storočia. Vekové rozpätie súboru bolo 20-90 rokov. Pre správnu interpretáciu výsledkov bol analyzovaný i referenčný súbor zložený z ôsmich vzoriek rôznych druhov zvierat. V diplomovej práci boli preukázané signifikantné izotopové rozdiely medzi rodinami s odlišným sociálnym statusom. Jedinci s vyšším postavením vykazovali vyššie hodnoty δ15 N. Dátum úmrtia jedinca sa tiež odrazil na izotopových hodnotách, neskôr žijúci jedinci vykazovali mierne znížené hodnoty δ15 N, čo môže byť spôsobené zmenou životného prostredia. Vek dožitia, zdravotný stav ani tehotenstvo u...
|
|
|
Využití analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku k rekonstrukci výživy ve vztahu ke zdravotnímu stavu langobardské populace
Novotná, Adéla ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnovala rekonstrukci výživy a studiu životních podmínek germánského kmene Langobardů z pohřebiště Kyjov z doby stěhování národů (5. až 6. století). Hlavním cílem byla charakterizace stravy této populační skupiny a její srovnání s výživou jiných skupin z období stěhování národů a raného středověku. Výživu jsme studovali na základě analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N), které byly hodnoceny u 60 dospělých jedinců (30 mužů a 30 žen). S ohledem na interpretaci hodnot izotopů byly stabilní izotopy C a N vyhodnoceny i u několika druhů zvířat (N=19). Dalším cíle práce bylo vyhodnocení výskytu vybraných osteologických znaků, které nepřímo vypovídají o zdravotním stavu a kvalitě životních podmínek studované skupiny. Znaky byly hodnoceny ve vztahu k výživě. Výsledky ukázaly, že strava populační skupiny z Kyjova byla založena na C3 rostlinách a živočišných proteinech, podobně jako tomu bylo na dalších lokalitách z doby stěhování národů. V porovnání s velkomoravskými lokalitami se ukázal rozdíl v konzumaci prosa, které bylo na Velké Moravě běžnou součástí jídelníčku, zatímco na lokalitě Kyjov mohlo tvořit pouze malou část stravy. Další rozdíl spočíval ve větším zastoupení živočišných proteinů ve stravě velkomoravských center. U langobardské populace byly zjištěny...
|
|
|
Vegetariánství a veganství z pohledu evoluce lidské výživy
Fleischmannová, Nikola ; Kotěrová, Anežka (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je interpretovat evoluci výživy anatomicky moderního člověka a jeho předků s využitím pramenů paleoantropologie a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Tyto doklady jsou v souladu s názorem, že člověk je všežravec, jehož strava sestává z rostlinných i živočišných zdrojů. Jejich poměr se ale v průběhu vývoje člověka značně měnil, což mělo vliv na některé významné evoluční události. V současné době se setkáváme s alternativními výživovými směry jako je vegetariánství a veganství, které inklinují pouze k rostlinné složce stravy. V případě homininů by ale striktně rostlinná strava značně ovlivnila jejich evoluci tak, jak ji známe. Především proces encefalizace a osídlování vyšších zeměpisných šířek rodem Homo by bylo výlučným využíváním pouze rostlinných zdrojů omezeno. V současných industrializovaných zemích ale obliba vegetariánského, potažmo veganského, výživového směru stoupá. Za předpokladu dostatečné informovanosti a užívání nezbytných doplňků stravy může mít rostlinná strava pozitivní vliv na zdraví člověka a může být doporučena jako účinná prevence civilizačních chorob.
|
|
|
Výživa ve středověké Evropě a stabilní izotopy
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
V bioarcheologii jsou k rekonstrukci stravy stále častěji využívány analýzy poměrů stabilních izotopů v kosterním kolagenu, které se ukazují jako cenný nástroj, sloužící k pochopení života našich předků. Pomocí naměřených hodnot především izotopů uhlíku a dusíku je možné určit, zda analyzovaný jedinec využíval spíše terestrické či akvatické zdroje potravy, C3 nebo C4 rostliny, zda jeho hlavním zdrojem bílkovin byly rostlinné či živočišné produkty. Stabilní izotopy poskytují dále informace o případných rozdílech ve stravě jedinců různého pohlaví, socioekonomického statusu či různého věku. Také dálkový obchod a rezidenční mobilita mohou být studovány na základě izotopových poměrů. V kombinaci s poznatky archeologických disciplín nám tedy analýzy poměrů stabilních izotopů poskytují velmi cenné informace nejen o stravě, ale i o způsobu života historických populací. Na příkladě několika středověkých evropských populací byly zjištěny geografické a částečně i chronologické rozdíly v izotopových poměrech, odkazujících na rozdílnou stravu v jednotlivých oblastech a také na změny složení stravy během středověku.
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
|
Pohlavní dimorfizmus tělesné velikosti obyvatel středověkých Čech.
Kaupová, Sylva ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Rozdíly ve výšce postavy mezi populacemi či změny výšky postavy populace v čase mohou být doprovázeny rozdílnou velikostí mezipohlavních rozdílů ve výšce postavy. Cílem předkládané diplomové práce bylo porovnání výšky postavy a jejího pohlavního dimorfismu (SSD) mezi dvěma skupinami populace středověkých Čech - obyvateli venkova a obyvateli Prahy. K tomu nám posloužil soubor 179 dospělých jedinců z 5 pražských a 175 jedinců ze 4 venkovských lokalit, datovaných do 11.-14. století. Pro určení pohlaví jsme využili princip primární a sekundární pohlavní diagnostiky, s jehož pomocí jsme vypočetli populačně specifické rovnice pro určení pohlaví dle rozměrů humeru, femuru, tibie a talu. Následná analýza výšky postavy neprokázala statisticky významné rozdíly ve výšce postavy ani stupni pohlavního dimorfismu mezi pražskou a venkovskou částí populace středověkých Čech. Navzdory závažným změnám, jimiž prošla česká středověká společnost ve 13. století, jsme neprokázali diachronní změny výšky postavy mezi populací 11.-12. a 13.-14. na území Čech. Srovnání našich výsledků s dříve publikovanými údaji o výšce postavy české populace v období raného novověku ukazuje na statisticky významné snížení velikostního pohlavního dimorfismu v populaci 17. století, spojené zejména s poklesem výšky postavy mužů. Naopak...
|
host ::
RSS.