|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
|
Vliv percepce obtížnosti učiva na vznik miskonceptů ve výuce geografie: výskyt a geneze vybraných miskonceptů
Cimová, Tereza ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Baarová, Barbara (oponent)
Disertační práce se zabývá dvěma na sebe navazujícími šetřeními - výzkumem vnímání obtížnosti geografického učiva jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů a kvalitativním výzkumem směřujícím k odhalení geneze vybraných miskonceptů. První část výzkumu staví na předpokladu, že s rostoucí vnímanou obtížností učiva se zvýší výskyt miskonceptů. Práce se nejprve zaměřuje na obtížnost geografických témat vnímanou žáky a učiteli. Poté didaktickým testem ověřuje výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti žáky a učiteli. Součástí této části práce je rovněž diskuse nad pojmem obtížnost. Ta je zde definována třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností. Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat). Jsou zaznamenány také rozdíly v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Druhá část práce se zabývá intenzivním výzkumem, který vychází z první části práce. Vybraní respondenti...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Pojetí přírodních věd v projektovaných kurikulárních dokumentech vybraných zemí
Holec, Jakub ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Žák, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této studie je obohatit diskurs v oblasti tvorby projektované formy kurikula přírodních věd v kontextech různých zemí. Studie v rámci výzkumného designu vícepřípadové studie uplatňuje metody obsahových a srovnávacích analýz při hledání odpovědní na položené výzkumné otázky. Empirickou část disertační práce tvoří případové studie Anglie, Finska, Skotska a Spojených států amerických obsahující kontexty vzniku aktuálního kurikula, popis a interpretaci analyzovaných strukturních a obsahových jevů v kurikulu primárního (ISCED 1) a sekundárního vzdělávání (ISCED 2). Z jednotlivých případů kurikul vychází provedená vícepřípadová srovnávací studie, která se zaměřuje na identifikaci a interpretaci společných a rozdílných znaků ve struktuře a obsahu srovnávaných kurikul. Studované dokumenty lze rozdělit na kompetenční a předmětově orientované, přesto každé z kurikul obsahuje prvky obou přístupů. U novějších kurikul se oborový obsah jeví propracovanější nebo alespoň podrobněji vymezený než u kurikul z předchozí dekády. Je možné, že se i v oblasti tvorby kurikula projevuje politický vliv neokonzervativních sil nebo intelektuální vliv tzv. sociálního realismu. Pro všechna kurikula primárního vzdělávání je společné integrované pojetí přírodních věd a důraz na mezipředmětové vztahy. S výjimkou...
|
|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Pojetí přírodních věd v projektovaných kurikulárních dokumentech vybraných zemí
Holec, Jakub ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Žák, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této studie je obohatit diskurs v oblasti tvorby projektované formy kurikula přírodních věd v kontextech různých zemí. Studie v rámci výzkumného designu vícepřípadové studie uplatňuje metody obsahových a srovnávacích analýz při hledání odpovědní na položené výzkumné otázky. Empirickou část disertační práce tvoří případové studie Anglie, Finska, Skotska a Spojených států amerických obsahující kontexty vzniku aktuálního kurikula, popis a interpretaci analyzovaných strukturních a obsahových jevů v kurikulu primárního (ISCED 1) a sekundárního vzdělávání (ISCED 2). Z jednotlivých případů kurikul vychází provedená vícepřípadová srovnávací studie, která se zaměřuje na identifikaci a interpretaci společných a rozdílných znaků ve struktuře a obsahu srovnávaných kurikul. Studované dokumenty lze rozdělit na kompetenční a předmětově orientované, přesto každé z kurikul obsahuje prvky obou přístupů. U novějších kurikul se oborový obsah jeví propracovanější nebo alespoň podrobněji vymezený než u kurikul z předchozí dekády. Je možné, že se i v oblasti tvorby kurikula projevuje politický vliv neokonzervativních sil nebo intelektuální vliv tzv. sociálního realismu. Pro všechna kurikula primárního vzdělávání je společné integrované pojetí přírodních věd a důraz na mezipředmětové vztahy. S výjimkou...
|
|
|
Fenomén soukromého doučování jako stínový vzdělávací systém v České republice
Šťastný, Vít ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Knecht, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem stínového vzdělávání, který v českém prostředí dosud nebyl empiricky zmapován. Pojem stínové vzdělávání v mezinárodní literatuře zahrnuje různé formy a typy placeného soukromého doučování. Práce poskytuje diagnosticko-analytický pohled na využívání placených soukromých hodin doučování a přípravných kurzů na přijímací zkoušky na vysoké školy studenty maturitních oborů středních škol v Praze a Moravskoslezském kraji. Cílem práce je 1) deskripce vybraných typů soukromého doučování a jejich využívání studenty maturitních oborů (rozsah, předměty, intenzita, organizační formy, poskytovatelé atd.), 2) analýza vlivu vybraných kontextuálních faktorů na využívání těchto typů soukromého doučování. Výzkumný plán odpovídal vícefázovému smíšenému výzkumnému designu s důrazem na kvantitativní data. Využity byly tři výzkumné metody: 1) kvantitativní obsahová analýza internetového portálu inzerujícího soukromé hodiny doučování, 2) dotazníkové šetření u studentů posledních ročníků náhodně vybraných gymnázií a středních odborných škol v Praze a Moravskoslezském kraji (n=1265), 3) kvalitativní rozhovory s individuálními poskytovateli soukromých hodin doučování (n=22). Výsledky výzkumu dokládají existenci vazby a vzájemného ovlivňování stínového a formálního vzdělávacího systému...
|
host ::
RSS.