Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Botanika v Čechách na přelomu 19. a 20. století: teoretické aspekty díla Josefa Velenovského
Kaiprová, Sofie ; Čermáková, Lucie (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent)
Abstakt Náplní práce je literární rešerše na téma teoretické a evoluční koncepty v botanice v českém prostředí v období přelomu 19. a 20. století se zaměřením na dílo Josefa Velenovského (1858-1949). Práce mapuje dobový kontext Velenovského díla, pojednává proměny Velenovského představ o evoluci a nejzajímavější aspekty jeho teoretických úvah týkajících se biologie. Na začátku Darwinovu teorii plně uznává, v pozdním věku zastává zcela protikladnou teorii. Klíčová slova: dějiny botaniky, Josef Velenovský, evoluční teorie, přírodní výběr, altruismus
Útěcha ze života (Studie o biologickém díle a Útěše z filosofie Emanuela Rádla)
Hermann, Tomáš ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Přírodovědecká faku|taUniversity Kar|ovyv Praze Mgr.Tomáš Hermann Útěcha ze života Studie o bio|ogickémdí|ea Útěše z filosofie Emanue|a Rád|a Autoreferátdisertačnípráce 2008 Tématem předloŽené prráceje vědecké a filosofické dílo českéhobiologa" filosofa a veřejně činnéhointelekturílaEmanuela Rrídla (l873_1942) v prvním obdobíjeho tvorby před první světovou válkou a v období posledním, završenémv poslední práci ÚÉcha zflosofie. Hlavní intence prace je hktorická, jedná se o příspěvek jednak kdějinám biologie a biologického myšleď, a jednak k dějinárn filosofie v česloýchzemích v první polovině 20. století.Příspěvek k intelektuální biografii Emanuela Rádlaje tu zároveň introspektivní sondou do intelektrrálního života českéspolečnosti vjeho důleŽitých a v mnoha aspekech dosud nedostatečně probádaných epochách. Pníce vznikala jako součríst široce formulovaného badate|ského projektu' jehož dalšími konkrétními v..ýstupyjsou zejnéna: l. Uspořadaní a inventarizace óbjevené části Rádlovy pozustalosti jako Sbírkoý a dokumentačnífond Emanuela Ródla: jako archivní celekje zpřístupněn odbomé veřejnosti. 2. Edice. kompletního českého překladu Rádlových Dějin biologicbých teorií novověku, I..II' (Academia: Praha 200ó) Jádro předloženépráce pak tvoří tři velké kapitoly' kterépředstawjí do značnémíry velké samostatnéce|ky s...
Historie a vývoj zobrazování hmyzu a ilustrace v entomologii
Chobot, Karel ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Komárek, Stanislav (oponent)
4 tLJrVr re Souhrn Zobrazováruhmyzuje pozoruhodn;ýmúsekemdějinvědy,entomologieazátoveňi dějin umění.Práce sledujevývoj zobrazovéníhmyzu s důrazemna zvládnutírealistickéhopodání, poslézepak proměnystylu zobrazenive vědeckých,entomologickýchdílech.Vedle tohoje pak, alespoňv základníchrysech sledovánai role hmyzu v kultuře,která se častoodrážíi v jeho zobtazeních. Podobnějako v dějináchumění,|zei v dějinácha vývoji zobrazováníhmyzuodmítnout jednodušepozitivistický přísfupplynuléhopokroku. Sn?hu o přesnévystiženídrobného detailu_ jedincrVdruhůhmyzu čidetailůjejich těl je sledovatelnájiž velmi záhy. Poměrně přesná,tedy determinovatelnázobrazeníhmyzu |ze najítve starémEgyptě čiŘecku, stejně jako v pozdněstředověkýchiluminacích.Přesnostidle dnešníchkritériívšakzobrazenitvnyzu dosahujíteprve díla umělcůpozdní renesancea počínajícíhobaroku, počátkůrozvoje květinovéhozátiši,kterése zaměřilo na přesnépodánípovrchů,leskůa tvaru rozmanitých drobných předmětů'včetněpřírodnin _ a včetněhmyzu. Y téŽedobě zaroveň dochází k etablováníentomologie,publikacíAldrovandihodilaDe AnimalibusInsectisv roce |602. Prácetakstanovujeve vývoji zobrazovénitwryzudvěfiae. V první,předaldrovandijské' je nutrrosledovatvyvoj zobrazováníhmyzu předevšímve v;itvarnémumění,ve vědecké produkcije role zobrazeniminoritnía...
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Čermáková, Lucie ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období "The Science of Describig". Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách - tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů - Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k...
Ernst Haeckel in the Czech lands. Traces of Haeckel's Monism in the Czech culture during the late 19th and early 20th century.
Ovčáčková, Lenka ; Breidbach, Olaf (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Ernst Haeckel (1834-1919), profesor zoologie na univerzitě v Jeně, byl nejvýznamnějším představitelem německého darwinismu a iniciátorem nového přírodovědného monistického světonázoru. Haeckel byl ovlivněn zejména Goethovými panteistickými vhledy a Darwinovou evoluční naukou a poukazoval na oduševnělost přírody, jednotu boha a světa, ducha a hmoty, anorganické a organické přírody. V první části této práce je představen Haeckelův život a dílo se zvláštním ohledem k monistickým tématům, která našla odezvu také v Čechách. Druhá část práce se týká recepce Haeckelovského monismu v českém kulturním prostředí na konci 19. a začátku 20. století. Úvodem jsou představeni čeští "před-myslitelé" monistického celostního a jednotného vztahování se ke světu, poté jsou charakterizovány tendence k vytvoření české národní vědeckosti a s tím související obecné přijetí darwinismu. Poukaz na nedostatek Darwinových a Haeckelových spisů, které byly přeloženy do češtiny, je doložen také dopisy, které přicházely Haeckelovi z Čech. Tento deficit se snažil zmírnit zejména Josef Bulova svým monisticko- kosmologickým dílem. Kritická, ale pozitivní recepce Haeckelova monismu je zřejmá ze strany biologa Theodora Nováka, profesora přírodní filosofie Emanuela Rádla nebo pozitivistického filozofa Františka Krejčího. Ruku v ruce s...
Goethe's Science of Living Nature
de Vries, Wiert-Sebastiaan Bavo ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Goethova věda o živé přírodě - Implicitní filosofická východiska v přírodovědeckých studiích J. W. Goetha Tato studie vysvětluje a zpracovává základní filosofické koncepce v Goethových vědeckých biologických studiích. Aby mohly být vysvětleny implicitní filosofické pojmy Goethova biologického zkoumání, je nutné nejprve představit jeho myšlenky v oblasti botaniky a zoologie. Probírány jsou významné pojmy jako Urpflanze (idea rostliny) a Urtier (idea živočicha) a koncepce růstového procesu jednoročních rostlin, jak se objevují v Goethově Metamorfóze rostlin. Dále je zohledněna Goethova přírodovědecká metoda. Kvůli pochopení Goethova místa v tradici západní filosofie a přírodních věd jsou popsány základní okamžiky v jejich dějinách a vývoji. Tyto momenty v dějinách směřují k jinému pohledu na přírodu, než je jeho vlastní. Goethova vědecká zkoumání mohou být pochopena jako odpověď na dvě otázky literární postavy Fausta (požadavek poznání podstaty přírody a kvalitativní metody zkoumání). Goethův způsob myšlení o přírodě je rovněž těsně spojen s klasickými řeckými filosofy. V Goethově pohledu na přírodu tak může vidět syntézu hlavních myšlenek Platóna a Aristotela. Na konci studie jsou ukázány základy nové epistemologie opírající se o Goethovy implicitní koncepce přírody a vědy.
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Janko, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.