|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
host ::
RSS.