Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst
Loudilová, Lada ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent)
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst Práce se zabývá diskuzí existující vlivů a významů vybraných poutních míst v Česku (Stará Boleslav, Svatý Kopeček u Olomouce a Filipov) z hlediska utváření identity regionu v závislosti na odlišném historickém vývoji a společenských a kulturních podmínkách jednotlivých oblastí reprezentující 2 dichotomie (pohraničí vs. vnitrozemí, Čechy vs. Morava). Dále se práce věnuje postavením poutních míst z hlediska konání hlavních poutí a poutním místům ve vědomí věřících i nevěřících obyvatel. Bylo zjištěno, že lidé se s poutními místy dokážou identifikovat, nicméně je to dlouhodobý proces, který souvisí s historickým a společensko-kulturním vývojem regionu. V dichotomii pohraničí vs. vnitrozemí lze pozorovat odlišné významy poutních míst, které se promítají do identifikace s územím, zatímco v dichotomii Čechy vs. Morava se tyto významy výrazně neliší. Klíčová slova: poutní místo; regionální identita; kulturní dědictví; Česko

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.