Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za období 2014 - 2017 v rámci projektu TA04011345
Hrůzová, D. ; Matějka, R. ; Rosina, J. ; Zárubová, Jana ; Filová, Elena
Zpráva shrnuje postupy realizace projektu TA04011345 Cévní protézy o malém průměru osídlované endotelovými a kmenovými buňkami kostní dřeně v bioreaktoru v rámci etap 2014 - 2017. Závěrečná zpráva k projektu.
Lidské multipotentní mezenchymové stromální buňky - kostní diferenciace a podpora krvetvorby
Pytlík, Robert ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Filová, Elena (oponent) ; Lesný, Petr (oponent)
Lidské mezenchymové stromální buňky (hMSC) jsou dospělé kmenové či progenitorové buňky, jejichž fyziologickou úlohou je napomáhat reparaci poškozených tkání. To se děje především sekrecí trofických, angiopoetických a imunomodulačních faktorů. Kromě toho mají hMSC potenciál diferencovat se in vitro do různých specializovaných buněčných typů, převážně mezodermové linie. Lidské MSC rovněž významně podporují krvetvorbu v rámci hematopoetické niche. Tyto poznatky vzbudily velké naděje na terapeutické využití hMSC, zejména v oblasti regenerativní medicíny a léčby autoimunních onemocnění, včetně reakce štěpu proti hostiteli (GvHD). Jako důkaz správnosti tohoto konceptu posloužily zpočátku hrubé preparáty mononukleárních buněk kostní dřeně (BMMC), které malá množství hMSC buněk obsahují. Na našem pracovišti byly provedeny pilotní klinické studie s BMMC v léčbě akutního infarktu myokardu (předčasně ukončená neúspěšná studie) a v léčbě ischemické choroby dolních končetin (studie se slibnými výsledky). Další výzkum probíhal s cílem optimalizace metodiku kultivace hMSC pro klinické užití, tedy dosažení co největších výtěžků a zbavení postupu xenogenních bílkovin. Lidské MSC byly totiž klasicky kultivovány v research grade médiích (např. alfa-MEM) s fetálním telecím sérem (FCS), které může vést k imunizaci...
Vliv peptidů na osteogenní diferenciaci mesencyhmálních kmenových buněk
Lukášová, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Filová, Elena (oponent)
Vytvořením bioaktivního buněčného nosiče napodobujícího vlastnosti kostní ECM by bylo možné navodit osteogenní diferenciaci mesenchymálních kmenových buněk nejen za pomoci osteogenních suplementů, ale právě díky diferenciačním peptidům aktivujícím vhodné signální dráhy vedoucí k diferenciaci buněk. Cílem práce bylo ověření efektu vybraných diferenciačních peptidů na adhezi, metabolickou aktivitu, proliferaci a osteogenní diferenciaci prasečích MSC. Byly vybrány čtyři peptidy s aminokyselinovou sekvencí DGEA, IAGVGGEKSGGF, GQGFSYPYKAVFSTQ a KIPKASSVPTELSAISTLYL. Tyto peptidy byly, popořadě, odvozeny ze sekvencí vázajících buněčné receptory z kolagenu I, kolagenu III, kostního morfogenetického proteinu 7 (BMP-7) a z BMP-2. Připraveny byly buněčné nosiče z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), což je biokompatibilní a biodegradabilní polymer vhodný pro kultivaci buněk. V průběhu experimentu byly buňky na takto připravených nosičích kultivovány tři týdny. K buňkám byly přidávány různé koncentrace diferenciačních peptidů. V případě kultivace buněk v bazálním médiu s přídavkem diferenciačních peptidů nebyl pozorován vliv na adhezi, metabolickou aktivitu či proliferaci prasečích mesenchymálních kmenových buněk. Pouze v případě skupin s použitými peptidy odvozenými z BMP-2 a BMP-7 bylo pozorováno vyšší množství...
Biomimetické modifikace titanu v tkáňovém inženýrství kostí.
Krýslová, Markéta ; Filová, Elena (vedoucí práce) ; Rampichová, Michala (oponent)
V okamžiku, kdy dojde k poškození či opotřebení kloubů, je jedním z řešení problému umělá náhrada. Nahrazením postiženého kloubu endoprotézou dochází ke snížení bolesti a pacient může opět vést kvalitní život bez omezení pohybu. Při konstrukci implantátu je třeba splnit všechna specifická kritéria na vlastnosti materiálu. Důležitý je hlavně jeho povrch, který je přímo spojen s kostní tkání. Po implantaci materiálu do kosti se může objevit řada negativních efektů např. infekce, zánět či uvolnění implantátu v důsledku nedostatečné osteointegrace. A právě vhodnou modifikací povrchu materiálu by mohla být zkvalitněna a urychlena osteointegrace a následná regenerace kostní tkáně. Tato práce se zabývá vývojem a hodnocením moderních materiálů imitujících strukturu kosti, zejména nanodrsnost a přítomnost biomimetické složky, např. hydroxyapatitu. V samotném experimentu je hodnocena adheze, proliferace, viabilita, diferenciace a syntéza specifických proteinů lidských osteoblastů linie Saos-2 na titanu modifikovaném nanotubami a hydroxyapatitem v porovnání s nemodifikovaným titanem. Klíčová slova: titan, osteoblasty, nanotuby, hydroxyapatit, nanodrsnost
Růst lidských osteoblastů SaOS2 na titanu modifikovaném nanotubami.
Krýslová, Markéta ; Filová, Elena (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Tato práce shrnuje informace o interakcích mezi kostními osteoblasty a nanostrukturovanými materiály, které v dnešní době nabývají stále většího významu a nacházejí nové perspektivní uplatnění v medicíně a tkáňovém inženýrství. Každoročně se zvyšuje množství osob s umělou náhradou některých tkání, ale i celých orgánů, jako jsou kosti, klouby, zuby, chrupavky či šlachy. Mezi nejčastěji používané umělé materiály pro kostní náhrady patří titan a jeho slitiny. Titan má specifické vlastnosti, které umožňují implantátům setrvat v místě integrace déle než třicet let. Povrch titanu je pro lepší osteointegraci specificky upravován nejrůznějšími způsoby, např. potahováním hydroxyapatitem, potahováním vrstvou DLC (diamond like carbon) nebo plazmovým sprejováním. Nejnovější metodou povrchové úpravy titanu je takzvaná modifikace pomocí nanotub, které vytváří na povrchu implantátu nanodrsnost a zlepšují tak fyzikálně-chemické vlastnosti umělého materiálu. Nanostrukturovaný materiál napodobuje přirozenou strukturu kostní tkáně, podporuje adsorpci určitých proteinů, zlepšuje biokompatibilitu materiálu a příznivě ovlivňuje chování buněk, např. podporuje syntézu a vhodné uspořádání specifických molekul buněčné adheze a diferenciace.
Adhesion, growth and potential immune activation of cells on metallic materials for bone implants.
Straňavová, Lucia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Filová, Elena (oponent)
V súčasnej ortopédii a traumatológii pohybového aparátu ako aj v stomatológii sa neustále zvyšuje počet operácií, pri ktorých sú používané kovové implantáty. Problematika riešenia kostných defektov je rozsiahla oblasť, kde sú extrémne dôležité povrchové vlastnosti použitých implantátov. Kostné defekty vznikajú často pri otvorených zlomeninách, po radikálnych onkologických operáciách a pri prolongáciách končatín, ktoré sú veľmi časté v detskej ortopédii. Pri liečbe týchto stavov je výhodné, aby bol povrch používaných materiálov atraktívny pre kostné bunky a podporoval novotvorbu kostí. V endoprotetike je veľmi žiaduce, aby došlo k čo najpevnejšiemu spojeniu medzi povrchom implantátu a kosťou. Pri operácii je správnym usadením implantátu dosiahnutá primárna stabilita, ktorá je určená hlavne tvarom implantátu a kvalitou opracovania kosti. Táto stabilita trvá len dočasne, udáva sa doba 3 mesiacov. Po uplynutí tejto doby nastáva sekundárna stabilita, ktorá je daná vrastaním kosti do povrchovej štruktúry implantátu. Osteogénna diferenciácia osteoblastov a mineralizácia extracelulárnej matrix (ECM) môže byť podporená prítomnosťou kostných morfogenetických proteínov (BMP), hlavne BMP-7. Tieto látky cez špecifické povrchové receptory navodzujú maturáciu osteoblastov. Po implantácii môže dôjsť k odmietnutiu...
Cévní a kostní buňky na polymerních strukturách pro tkáňové inženýrství
Filová, Elena ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent) ; Kromka, Alexander (oponent)
Umělé cévní a kostní protézy jsou konstruovány jako inertní, neumožňující adhezi a růst buněk. Našim cílem bylo připravit materiály na bázi přírodních a syntetických polymerů, které by vytvářely nebo modifikovaly protézy, a testovat bioaktivitu těchto polymerů in vitro. Jako polymery přírodní jsme připravili fibrinové vrstvy o různé tloušťce a hodnotili jsme adhezi, růst a diferenciaci endotelových buněk (EC) na těchto površích. Pozorovali jsme zvýšené rozprostření endotelových buněk na dvourozměrných fibrinových vrstvách a zlepšený růst a maturaci těchto buněk na vrstvách trojrozměrných. Potažení fibrinu kolagenem I nebo fibronektinem dále zvětšilo adhezní plochu a proliferační aktivitu hladkých svalových buněk (VSMC). Syntetické polymery byly konstruovány na bázi blokového kopolymeru poly(DL-laktidu) a polyetylén oxidu (PDLLA-b-PEO), v kterých byl na 5% nebo 20% PEO řetězců navázán oligopeptid Gly-Arg-Gly- Asp-Ser-Gly, tj. ligand pro adhezní receptory buněk. Navázání oligopeptidu na antiadhezivní kopolymer obnovilo adhezi a růst VSMC, a to i v médiu bez séra. Syntetické polymery mohou tudíž sloužit jako umělá extracelulární matrix pro reparaci a regeneraci cév. V naší studii s lidskými kostními buňkami MG 63 kultivovanými na matrici z kopolymeru kyseliny polymléčné a polyglykolové jsme zjistili, že...
Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2016 v rámci projektu TA04011345
Hrůzová, D. ; Matějka, R. ; Rosina, J. ; Zárubová, Jana ; Filová, Elena
Zpráva shrnuje postupy realizace projektu TA04011345 Cévní protézy o malém průměru osídlované endotelovými a kmenovými buňkami kostní dřeně v bioreaktoru v rámci etapy 2016. Hlavními body jsou: optimalizace decelularizačního postupu pro získání standardizovaného materiálu pro buněčné osídlení, postup trojrozměrného osídlování cévní protézy - endotelizace, vývoj systému bioreaktoru, mechanické zkoušky, chemické potahování protézy, získání buněk od pacientů a jejich charakterizace.
Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 v rámci projektu TA04011345
Matějková, E. ; Matějka, R. ; Filová, Elena
Zpráva shrnuje postupy realizace projektu TA04011345 Cévní protézy o malém průměru osídlované endotelovými a kmenovými buňkami kostní dřeně v bioreaktoru v rámci etapy 2014. Hlavními body jsou: návrh kultivační komory, izolace a charakterizace kmenových buněk, odběr cév, postupy deceluarizace cév a optimalizace polymerních nosičů pro buňky\n
Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2015 v rámci projektu TA04011345
Hrůzová, D. ; Matějka, R. ; Filová, Elena
Zpráva shrnuje postupy realizace projektu TA04011345 Cévní protézy o malém průměru osídlované endotelovými a kmenovými buňkami kostní dřeně v bioreaktoru v rámci etapy 2014. Hlavními body jsou: optimalizace odběru prasečích cév vhodných pro deceluarizaci; optimalizace postupů deceluarizace; optimalizace podmínek při dynamické kultivaci endotelu, kmenových buněk a jejich kokultur; návrh komory a perfuzního systému pro 3D dynamickou kultivaci v deceluarizovaných nosičích

Viz též: podobná jména autorů
2 FILOVÁ, Eva
2 Filová, Eva
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.