|
|
Adhesion and growth of adipose tissue-derived stem cells on fibrin assemblies with attached growth factors for tissue engineering of heart valves
Filová, Elena ; Trávníčková, Martina ; Knitlová, Jarmila ; Matějka, Roman ; Kučerová, Johanka ; Riedelová, Zuzana ; Brynda, Eduard ; Bačáková, Lucie
Currently used xenogeneic biological heart valve prostheses are decellularized and crosslinked with glutaraldehyde. These grafts usually undergo degeneration and calcification. Pericardium-based heart valve prostheses, re-seeded with autologous cells, i.e. Adipose tissue-derived cells (ASCs) and endothelial cells, could have longer durability and biocompatibility. In order to improve the adhesion of cells and their ingrowth into decellularized pericardium, various fibrin (Fb) layers were developed, i.e. Fb, Fb with covalently bound heparin (H), Fb with either vascular endothelial growth factor (VEGF) or fibroblast growth factor 2 (FGF) in various concentrations (1 ng/ml, 10 ng/ml, 100 ng/ml) or with both VEGF and FGF (100 ng/ml). Growth factors were attached onto Fb via heparin or were adsorbed. ASCs were seeded on theses layers in a DMEM medium supplemented with 2 % of fetal bovine serum, TGFβ1 and BMP-4 (both 2.5 ng/ml), and with ascorbic acid. Cell adhesion and growth/viability was assessed by counted cell number/MTS evaluation. ASCs were stained for differentiation markers of smooth muscle cells, such as alpha-actin, calponin, and myosin heavy chain. On day 7, ASCs on Fb-H-VEGF layers produced both calponin and alpha-actin. An increased FGF concentration caused reduced calponin staining of ASCs. Lack of heparin in fibrin assemblies with growth factors inhibited the production of both alpha-actin and calponin in ASCs. The highest ASCs density/viability was found on Fb-H-VEGF-FGF layer. The proper formulation of fibrin coatings could be favorable for ASCs growth and differentiation and could subsequently support endothelialization of cardiovascular prostheses with endothelial cells.
|
|
|
Úloha exprese buněčného prionového proteinu v diferenciaci neuronálních buněčných linií
Kučerová, Johanka ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Janoušková, Olga (oponent)
Buněčný prionový protein PrPC je membránově vázaný glykoprotein, který se běžně vyskytuje u obratlovců, především v nervové soustavě, ale také například v buňkách gastrointestinálního traktu, v kostní dřeni, v pohlavních buňkách či v srdci. PrPC je zároveň nezbytným pro patogenezi prionových chorob, smrtelných onemocnění bez možnosti léčby. Patogenní izoforma PrPSc , vznikající změnou sekundární struktury PrPC , je základním stavebním kamenem infekční prionové částice, jenž se akumuluje v mozku postižených jedinců a tento děj je spojen s neurodegenerací. Samotná fyziologická úloha PrPC v organizmu však nebyla dosud objasněna, při vyřazení genu pro PrPC (PRNP), nebyl pozorován fenotypový rozdíl. Potencionální funkce PrPC jsou spojovány s anti-apoptotickými účinky, metabolismem iontů či ochranou před oxidačním stresem. Výsledky z poslední doby současně naznačují, že by PrPC mohl hrát důležitou roli v buněčné diferenciaci. V průběhu diferenciace by protein mohl mít vliv na vývoj a typizaci buněk, ovlivňovat průběh buněčného cyklu a podílet se na utváření nervové soustavy. Cílem této práce je zmapování míry dopadu snížení exprese PrPC na buněčnou diferenciaci a vlivu prionové infekce na diferenciaci neuronální buněčné linie (CAD 5), která je schopná propagovat priony. V rámci této práce byly porovnávány linie...
|
|
|
Úloha prionových proteinů u diferencujících buněk
Kučerová, Johanka ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Buněčný prionový protein (PrPC) je známý především svou patologickou izoformou PrPSc, označovanou jako infekční agens prionových onemocnění, mezi které patří bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), klusavka či Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD). Fyziologická úloha PrPC nebyla doposud objasněna, ale byla popsána jeho účast v regulaci apoptózy, funkci adhezivní molekuly, antioxidantu, či signální molekuly. Navzdory tomu nebylo prokázáno, že by u myší tento protein byl nezbytný pro jejich správný vývoj. Ukázal se však jako esenciální pro regeneraci hematopoetických kmenových buněk po expozici letálním zátěžovým podmínkám. Exprese PrPC může ovlivňovat proliferaci a diferenciaci tím, že pomáhá buňkám udržovat proliferační aktivitu, či zpomalovat spontánní diferenciaci. Množství proteinu pozitivně či negativně koreluje s expresí transkripční faktorů jako je např. Oct4 či Nestin, které jsou zásadní pro vývoj v embryogenezi. Exprese PrPC také reguluje přechod buňky z G1 fáze do S fáze buněčného cyklu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na publikované výsledky, které zkoumají vliv PrPC na buněčnou proliferaci a diferenciaci.
|
host ::
RSS.