|
| |
|
|
Československá církevní politika v éře normalizace 1968/73-1989. Z dokumentů Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury České socialistické republiky
Čadek, Štěpán ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
K tematice státní církevní politiky jsem se dostal po cestě, která měla svůj počátek ve studiu stranické periodické publicistiky, už tehdy se zaměřením na přinejmenším ideologické, zejména však náboženské otázky. V pojetí komunistické ideologie, jak o tom psal např.Karel Skalickýl, jsou totiž otázky vlastní ideologické propagandy a pozornosti věnované náboženské tématice spojitými nádobami, kde primárním zákonem je vztah vzájemné náhrady, tedy kde vyklizuje pole či ztrácí jedna z ideologií, tam se pokouší uspět ta druhá. Je třeba ponechat stranou fakt, že v souboji o duši řadového občana nemohla ani jedna ze stran získat skutečně majoritní ideologickou převahu v zemi. Pod komunistickým útlakem to byli sice křesť ané všech konfesí, kdo se stal trvale morálním vítězem tohoto boje, rozšiřovalo se tu však, a dodnes zůstává, velké procento lhostejných, těch bez vyznání či ateistů, které mohly, pokud se tak stalo, na jednu či druhou stranu fronty přivést více méně světské motivy, ať už byla motivace jakákoli. Výše zmíněný autor také dobře komentoval vztah komunistů k vlastní ideologii, kterou trefně, a ne bez alespoň kusu pravdy, nastínil jako jistý druh konfese, víry, náboženství. Když pojmeme jejich "vyznání" takto, snáze pochopíme, proč považovali věřící občany a především jejich duchovní vůdce obecně - a opět...
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB
Dinuš, Peter ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Obsahem naší práce je zpracování boje komunistické tajné policie proti největší protestantské církvi na území tehdejší České socialistické republiky - proti Českobratrské církvi evangelické (ČCE)- v rozmezí 50.-80. let dvacátého století. Agenturní rozpracování 1 ČCE Státní bezpečností (StB) bylo namířeno především proti činnosti Nové orientace (NO, církevní proud púsobící uvnitř ČCE), proti farářúm a laikúm, kteří ji reprezentovali nebo s ní byli spojeni. Do vedení církve i do vedení jednotlivých seniorátú dosazovala StB v zájmu "paralyzace a usměrňování" ČCE na cestě k její faktické likvidaci své tajné spolupracovníky, kteří v církvi vytvářeli tzv. vlivovou agenturu. Vliv Nové orientace, která vúči vedení ČCE púsobila opozičně na celocírkevní i seniorátní úrovni, byl v církvi znatelný především v Praze a Středočeském kraji, dále v kraji Západočeském, Severočeském a Východočeském. Naopak poměrně minimální byl vliv NO v krajích Jihočeském, Severomoravském a Jihomoravském. Tento vliv se Státní bezpečnosti nepodařilo zcela omezit ani po XX. Synodu ČCE v roce 1977. Šířil se zvláště mezi laiky a studenty Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze (KEBF) veřejně se angažujícími v posledních letech komunistického systému před rokem 1989. Českobratrská církev evangelická tím kladla režimu odpor ze všech...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí 1948-1963 a děkan Václav Boštík v zápase s komunistickým režimem v roli kněze a stavebníka
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
8 Anotace Práce se věnuje dějinám římskokatolické církve v Československu v 50. letech 20. století. Usiluje přitom o mikrohistorický pohled na danou problematiku. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934 - 1942 a opět 1945 - 1961, je zde zachycen jak každodenní život církve ve stalinském a poststalinském období československých dějin, tak strategie přežití v této pro církev velmi komplikované době. Práce analyzuje situace, do nichž se děkan Boštík v 50. letech dostával, i rozhodnutí, která zvolil nebo byl nucen zvolit. Podle jakých měřítek se rozhodoval? Kde byl ochoten ke kompromisu s komunistickou mocí a kde naopak trval svých názorech? Jak tyto jeho postoje ovlivnily život farnosti? Kde byl konflikt mezi farníky a komunistickou mocí nevyhnutelný a kdy naopak docházelo k souběhu zájmů a vzájemné koexistenci? Proč došlo k odvolání děkana Boštíka až v roce 1961? Klíčová slova 20. století, dějiny komunismu, církev římskokatolická, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897 - 1963)
|
|
|
Mediální obraz čihošťského zázraku v proměnách času
Čížková, Petra ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Událost známá jako číhošťský zázrak se odehrála na přelomu let 1949/1950 v malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku. Při kázání se zde pohnul kříž na oltáři. Tato událost pak následně rozpoutala vyšetřování a vyústila v zadržení místního kněze Josefa Toufara Státní tajnou bezpečností. Páter Toufar se stal jednou z prvních obětí nově nastoleného totalitního režimu. Tato práce představuje kauzu známou jako číhošťský zázrak prostřednictvím tří historických etap. První období je spjato přímo se vznikem této kauzy, tedy přelom roku 1949/1950, další období, které do určité míry pracuje s událostmi v Číhošti, je reformní rok 1968, třetí etapu pak reprezentuje sametová revoluce v roce 1989, která mění zavedený model fungování státního aparátu na našem území, čímž dochází i k proměně dosavadního mediálního systému. Záměrem této práce je poukázat na rozdíly v interpretacích této kauzy v jednotlivých historických obdobích, protože právě jednotlivá období s předkládanou kauzou pracují naprosto rozdílně. Součástí mé práce byla mimo jiné i snaha poukázat na politické a mediální dění ve všech představovaných etapách. Politické a mediální dění mělo totiž významný vliv na interpretování tohoto případu. I z tohoto důvodu jsem tuto práci doplnila výzkumem, který detailně odpověděl na předem stanovené výzkumné otázky....
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 a její dopady na náboženský život obyvatel
Kafka, Jan ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato práce si nečiní v žádném případě nárok na úplné vyčerpání daného tématu. Je třeba prozkoumat i následující období až do roku 1989. Zde je ovšem nutné čerpat zjiných pramenů, neboť jak jsem již uvedl, agenda církevního tajemníka je po roce 1960 zachovaná velmi torzovitě. Výhodou je, že je zde ve větší míře možné využít vzpomínky pamětníků. Výzkum tématu je žádoucí prohloubit také studiem písemností SÚC a Státní bezpečnosti. Zatímco existuje již řada významných studií k církevní politice na celostátní úrovni a začínají vznikat práce k jednotlivým regionům, postrádáme zatím jakýsi mezičlánek, tedy dějiny církevní politiky v rámci východních Čech. Až bude tato mezera zaplněna, budeme moci porovnáním s ostatními regiony lépe zodpovědět mnohé otazníky církevní politiky na Trutnovsku.
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
| |
host ::
RSS.