|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Řekové poválečného Berounska. Životní příběhy obyvatel řecké národnosti Berouna a jeho okolí po druhé světové válce
Zálom, Pavel ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráková Bortlová, Hana (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem diplomové práce je přiblížit vybrané aspekty týkající se přítomnosti řecké komunity na území Berounska, jež se zde usadila v souvislosti s řeckou poválečnou imigrací do Československa na přelomu 40. a 50. let 20. století. Jde o historicko- antropologický výzkum v oblasti soudobých dějin, zahrnuty jsou i prvky etnologické. Tento projekt chápu jako příspěvek k místním soudobým dějinám, stejně jako k historii vybraného etnika na území České republiky. Klíčovou použitou metodou je orální historie. Vzhledem k detailnosti sledovaného tématu se podařilo vyhledat jen omezené množství archivního materiálu, které bylo v práci zohledněno. Využita byla i odborná literatura. Se spoluprací na projektu souhlasilo šest narátorů a dvě narátorky řeckého původu. Archivní výzkum probíhal v Národním archivu v Praze, v archivu Českého červeného kříže a ve Státním oblastním archivu v Berouně. Jádrem práce jsou vybrané tematické okruhy, které mají umožnit dosažení cíle diplomové práce. Mimo jiné se vztahují ke vzpomínkám na příběhy rodičů ve spojitosti s řeckou občanskou válkou, jejich příchodu do Berouna a životu zde, zahrnuta jsou i témata jejich vztahu k Řecku, České republice a Berounu a jejich vnímání vlastní etnické identity. Jako jakýsi referenční bod posloužila kniha Kateřiny Králové a jejího kolektivu...
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
host ::
RSS.