|
|
Obhajoba klasického liberalismu
Kostka, Ondřej ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem mojí práce je ukázat některé rozdíly mezi klasickým a egalitárním liberalismem. Především chci zdůraznit, že egalitární liberalismus mění chápání svobody, kterou klasický liberalismus pojímá jako nedělitelné spojení svobody ekonomické, intelektuální a kulturní. Egalitární liberalismus ruší tento trojjediný svazek a ekonomickou svobodu, která je, podle mého názoru, nutným předpokladem pro rozvoj ostatních svobod, potlačuje. Jelikož egalitární liberalismus postupně získává na Západě v politickoekonomickém myšlení dominantní roli, může ochromování ekonomické svobody, spojené s neustálým růstem moci státu, zničit liberální řád. Průvodním znakem tohoto procesu je i destrukce prosperity.
|
|
|
Politization and depolitization in European integration
Laššuth, Juraj ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Európska únia je pre politickú vedu zvláštna výzva pre obtiažnu zaraditeľnosť pod tradičné pojmy teórií politických vied. Táto obtiažnosť sa ešte zvýrazňuje, ak chceme skúmať EÚ ako politickú entitu a hľadať v nej prvky politična a politickej praxe. Doteraz sa totiž o politike rozmýšľalo v kontextu štátnosti, klasické texty vysvetľujúce, ale aj spoluvytvárajúce naše porozumenie politike a politickej praxi implicitne počítali so štátnosťou. Európska únia ale pojem a prax štátu presahuje. Intuitívne je zrejmé, že politické jednanie sa v nej určitej forme odohráva, alebo aspoň by sa malo odohrávať. Otázka kde, a akým spôsobom, je otázkou tejto práce. Na základe analýzy diel klasických teoretikov politického jednania sme získali predstavu o charaktere politického jednania, ktorá bola porovnaná s praxou vládnutia v EÚ. Ďalej sme na základe debaty o demokratickom deficite, ktorá je aj debatou o deficite politiky, získali predstavu o politizácií inštitúcií a tém na európskej úrovni. Známky politického jednania boli nájdené v politizácii inštitúcií EÚ, hlavne Európskeho Parlamentu - vo vzniku súdržných európskych strán a straníckeho systému, ktorého ústredná os je podľa ekonomického štiepenia a z toho plynúcich dôsledkov na predsedníctvo a teda na vedenie Komisie a taktiež na jej zloženie. Taktiež sme známky...
|
|
|
Přirozenost člověka jako zdroj morálního jednání podle Jeana Jacqua Rousseaua
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na Rousseauův důraz kladený na přirozenost člověka. Ta byla pro něj východiskem řešení zvrácených mravů a pokřivených společenských poměrů, které byly způsobeny opuštěním přirozeného stavu a vstupem do stavu společenského. Zatímco v přirozeném stavu je člověk schopný všechny své potřeby uspokojit svoji vlastní silou, ve stavu společenském je tato rovnováha narušena. S neustále rostoucími zájmy a z nich vyplývajícími potřebami roste vzájemná závislost lidí. Z původního nezávislého, silného a svobodného aktéra se člověk stal závislým a slabým otrokem. Tímto vývojem ztratil kontakt se svoji původní přirozeností a své jednání ospravedlňoval klamnými, falešnými a lživými důvody. Jelikož společenský i technický vývoj pokládal Rousseau za součást problému, nemohl přijmout tradiční osvícenské řešení spočívající v růstu lidského poznání a zdokonalení rozumu, ale naopak v návratu k původní přirozenosti. Právě snaha překonat dosavadní společenskou zkaženost a znovu založit lidské jednání na původní přirozenosti měla učinit lidské jednání morálním. Rousseau navrhl dvě různá řešení. První se týká společnosti, která je řízena obecnou vůlí a druhý individuální výchovy zkaženými mravy neporušeného individua. V současné době na Rousseauovy myšlenky navazují úvahy Charlese Taylora o moderní...
|
|
|
Paleokonzervatismus Pata Buchanana
Skřipský, Marek ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Koncem devadesátých let minulého století se uvnitř republikánské strany v USA dominantně prosadil vliv tzv. neokonzervativců, reprezentovaných zejména postavou současného prezidenta George Bushe mladšího. Vzhledem k tomu, že "neocons" představují pouze soft verzi dřívější GOP1 vyvolalo to silnou reakci křídla, které bylo zvyklé na předchozí větší vliv ve straně. Slo o křídlo, zastoupené zejména - avšak nikoliv výhradně - paleokonzervativci kterému neokonzervativní vedení připadá příliš málo vlastenecké, zbytečně ústupné v morálně - kulturních otázkách a přehnaně intervencionistické v oblasti zahraniční politiky, které nedostatečně dbá na americké národní zájmy jako takové i na zájmy bílé střední třídy, která je v očích "staré pravice" hlavní oporou americké republiky. Zdaleka ne každý, kdo kritizuje neokonzervativce z těchto pozic však musí být nutně paleokonzervativcem. Kupříkladu republikán Arthur Schlesinger, který ve své knize Rozdělení Ameriky ( Disuniting of America) kritizuje ústup od tradičních hodnot a vstřícné stanovisko Bushovy administrativy vůči imigrantům, mezi "paleocons" nepatří. Nej významnější postavou starého paleokonzervativního patriotismu je však bezpochyby politický komentátor, novinář a publicista Pat Buchanan, muž se zkušenostmi z nejvyšších politických kruhů, který má zásadní vliv...
|
|
|
Třetí cesta - kritická reflexe z pozice liberalismu dle F. A. Hayeka
Podhráský, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se rozhodl trochu blíže rozebrat politický fenomén, pro který se poněkud nesprávně zažil výraz "třetí cesta". Dá se konstatovat, že tento fenomén poměrně výrazně ovlivňoval a do jisté míry stále ještě ovlivňuje politické prostředí především v Evropě a Spojených státech amerických od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Ideologický základ třetí cesty, respektive soubor různorodých subideologií, které byly - někdy až velmi krkolomně - poupraveny a "napasovány" na koncept "třetí cesty", tvoří jakýsi nepříliš sourodý a poměrně obtížně uchopitelný a obtížně čitelný "celek". Tento celek dále v práci konfrontuji především se zajímavými názory a celoživotními postoji předního rakouského myslitele, ekonoma a především hluboce přesvědčeného liberála Friedrich Augusta von Hayeka coby jednoho z nej slavnějších představitelů dnes již klasické "rakouské ekonomické školy". Jeho celoživotní neutuchající činnost byla především ve znamení boje proti explicitnímu socialismu jako společenskému a politickému systému, založeném na totalitě, omezování osobní svobody a svobody soukromého vlastnictví. Vždy ale varoval i proti různým plíživým polosystémům a procesům, na jejichž konci mohl být čitelný socialismus. Když se pádem sovětské diktatury definitivně a snad jednou provždy potvrdilo,...
|
|
|
Normativní význam legitimizace lobbingu: příklady České republiky a Francie
Vargovčíková, Jana ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Jak je lobbing coby politická praktika legitimizován a co nám způsoby jeho legitimizace můžou prozradit o tom, jak tato praktika vstupuje do proměn pojetí demokratické legitimity? Tato práce se blíže snaží na příkladu diskuzí o regulaci lobbingu v České republice a ve Francii demonstrovat dvouznačnost diskursivní legitimizace lobbingu. Metodou diskursivní analýzy proto ukazuje - na jednu stranu, jak se v legitimizaci lobbingu objevují diskursy participace, blízkosti, zahrnutí dotčených do rozhodování, což svědčí o jejich relevantnosti v současné veřejné debatě v obou studovaných zemích. Na druhou stranu, spojení těchto diskursů s praktikou lobbingu zpětně tvaruje význam participace občanské společnosti a blízkosti, a to způsobem, který tyto demokratizační diskursy omezuje.
|
|
|
Proměny společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU s přijetím Lisabonské smlouvy
Dadová, Monika ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie prošla od svého vzniku v roce 1993 řadou proměn, které měly za cíl její posílení a zefektivnění. Nejvýznamnější změny však přinesla až Lisabonská smlouva, která výrazně proměnila její institucionální charakter i praktické fungování. Tato diplomová práce si klade za cíl představit právě ony změny, které do oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky Lisabonská smlouva přinesla. Cílem avšak není pouze popsat, co jednotlivá ustanovení Lisabonské smlouvy pro tuto oblast znamenají, ale především se zaměřit na jejich reálný dopad na skutečné fungování společné zahraniční a bezpečnostní politiky v praxi a jejím prostřednictvím i na sílu Evropské unie na mezinárodním poli. Práce se dále zaměřuje na hlavní nedostatky, kterým v minulosti společná zahraniční a bezpečnostní politika čelila. Následně se snaží nalézt odpověď na otázku, zda-li dokáže Lisabonská smlouva tyto nedostatky odstranit a fungování společné zahraniční a bezpečnostní politiky tak skutečně posílit a zefektivnit.
|
|
|
Reforma společné zemědělské politiky EU
Krátká, Eva ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je reforma společné zemědělské politiky Evropské unie. Ve své práci se zaměřuji na analýzu této problematiky od počátku 90.let až do současné doby. Reformy SZP zkoumám jak chronologicky, tak i tématicky. V diplomové práci pojednávám o příčinách, které vedly k realizaci reforem SZP. Rozděluji je na vnější a vnitřní faktory. Zabývám se MacSharryho reformou, relevantními pasážemi Agendy 2000, které se vztahují k otázkám reformy společné zemědělské politiky Evropské unie. Dále zahrnuji do své diplomové práce reformu SZP z roku 2003 a příslušné pasáže Lisabonské smlouvy týkající se SZP. Z tématického hlediska jsem téma reformy SZP rozdělila do čtyř okruhů. Analyzuji změny politické, finanční, právní a změny cílů. Ve své diplomové práci hledám mimo jiné odpověď na otázku, zda došlo v souvislosti s realizací reforem SZP EU od počátku 90.let ke změnám ve všech čtyřech výše uvedených kategoriích. Nedílnou součástí mé práce je rozbor způsobu fungování agrárního sektoru ve všech členských zemích Evropské unie. Rovněž zkoumám souvislosti mezi reformami SZP EU a zemědělskou politikou v členských státech Evropské unie. Zjištěné poznatky shrnuji v závěrečné části mojí diplomové práce.
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
|
Leo Strauss a americký neokonzervatismus
Blažek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Leo Strauss a americký neokonzervatismus" se zaměřuje na deskripci pokusu ovlivňování zahraniční politiky USA jednotlivými politickými činiteli, kteří studovali pod vedením politického filozofa Leo Strausse. Práce pojednává zejména o studentech Leo Strausse, kteří se později dostávají do americké politiky. Rovněž autor práce sleduje proces ovlivňování americké zahraniční politiky jednotlivými think tanky a sleduje možnou návaznost amerického neokonzervatismu na myšlenky obsažené v díle a učení Leo Strausse.
|
host ::
RSS.