|
|
Rozsah odpovědnosti za škodu způsobenou porušením soutěžních pravidel EU
Pipková, Petra Joanna ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Bejček, Josef (oponent) ; Král, Richard (oponent)
Rozsah odpovědnosti za škodu způsobenou porušením soutěžních pravidel EU JUDr. Petra Joanna Pipková, LL.M.eur Účelem práce je nalezení efektivního nástroje pro vymezení odpovědnosti za škodu způsobenou porušením soutěžních pravidel EU a samotné vymezení tohoto rozsahu. Zejména chce tato práce prokázat, že rozsah oprávněných osob k nároku na náhradu kartelových škod jsou, v rozporu se současným převažujícím názorem, pouze přímí poškození. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž úvodní kapitola je věnována obecné metodologii práce, soukromoprávnímu a veřejnoprávnímu prosazování soutěžního práva a nároku na náhradu škody podle práva EU. Analýza soukromoprávního a veřejnoprávního prosazování soutěžního práva je důležitá jako východisko pro celou práci. Otázka, do jaké míry jsou nároky na náhradu škody důležitým prostředkem prosazování náhrady škody totiž určuje, jakou v dané oblasti nároky na náhradu škody vlastně plní funkci. Práce dospívá k názoru, že soukromoprávní prosazování sice není hlavním nástrojem prosazování soutěžního práva EU, nicméně je v rámci evropského práva prostředkem velmi důležitým. Následující kapitola je věnována obecně nároku na náhradu škody na základě soutěžního práva (základu nároku z porušení soutěžního práva, základu nároku v právu nekalé soutěži a porušením dobrých mravů). Tato...
|
|
|
Hlavní následky porušení práva EU členskými státy EU
Neubauer, Jindřich ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
disertační práce Název: Hlavní následky porušení práva EU členskými státy EU Autor: Mgr. Jindřich Neubauer Školitel: doc. JUDr. Richard Král LL. M. Tématem disertační práce jsou hlavní následky porušení práva EU členskými státy EU. Práce se zaměřuje zejména na dva nejvýznamnější instituty, které právo EU předvídá k zajištění řádného uplatňování unijních norem. Tím prvním je zásada odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU. Druhou zkoumanou problematikou je fungování řízení pro porušení Smluv dle ustanovení čl. 258 a násl. Smlouvy o fungování EU. Cílem práce je uchopit a rozebrat dva relativně odlišné, ale provázané instituty, které slouží k zajištění řádného uplatňování práva EU. Jak dokumentuje vysoká četnost řízení pro porušení Smluv vůči České republice i diskuze nad zakotvením principu odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci do tuzemského právního rámce, jedná se o velmi aktuální témata, která je nutno reflektovat při implementaci práva EU. Tyto hlavní prostředky k vymáhání práva EU je třeba znát, aby bylo možno ze strany členských států úspěšně a kvalifikovaně hájit národní zájmy ve vztahu k orgánům EU a jednotlivcům, pokud je zde namítáno porušení práva EU. Dále je nezbytné analyzovat významné změny, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva....
|
|
|
Private Enforcement of EU Competition Law
Šimeková, Zuzana ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt dizertačnej práce Súkromnoprávne presadzovanie európskeho súťažného práva Zuzana Šimeková 1. Východiská a ciele dizertačnej práce Hlavným cieľom dizertačnej práce je aplikovať neustále sa vyvíjajúcu a aktuálnu problematiku súkromnoprávneho vymáhania európskeho súťažného práva, jej vývoj na poli legislatívnom aj poli rozhodovacej praxe Európskej komisie a Súdneho dvora Európskej únie (ESD) na oblasť farmaceutického sektora. Farmaceutický sektor sa z hľadiska fungovania súťažných pravidiel stal stredobodom pozornosti Európskej komisie pomerne nedávno, čoho výsledkom bola Záverečná správa Európskej komisie o odvetvovom prieskume farmaceutického trhu zo dňa 8. júl 2009 (Záverečná správa) a stále podlieha jej prísnemu monitoringu. Predmetom dizertačnej práce je primárne posúdenie konkurenčných vzťahov medzi originálnymi a generickými farmaceutickými spoločnosťami a najmä otázka, do akej miery môže konanie originálnych farmaceutických spoločností viesť k oddialeniu vstupu generických spoločností na trh a tým poškodzovaniu spotrebiteľa najmä v dôsledku nedostupnosti cenovo výhodnejších liekov. Napriek očakávaniam odbornej verejnosti, Európska komisia sa v Záverečnej správe nevyjadrila k otázke, či zistené konania predstavujú porušenie európskeho súťažného práva. Ambíciou dizertačnej práce je posunúť...
|
|
|
Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce
Němečková, Petra ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
v českém jazyce - Czech abstract Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních lidských práv, které umožňuje jednotlivcům dovolávat se účinně svých práv a svobod u zákonného, nestranného a nezávislého soudu. V Evropě je ochrana tohoto práva zaručena na vícestupňové úrovni, jejíž stupně se navzájem prolínají: první stupeň tvoří ústavní pořádky jednotlivých států, druhý institucemi Evropské unie, především Soudního dvora EU a, třetí, Evropský soud pro lidská práva. V Evropské unii byl Smlouvami zaveden mechanismus předběžné otázky pro zachování jednoty a koherentního výkladu a aplikace evropského práva soudy členských států. Řízení o předběžné otázce zaručuje efektivní spolupráci mezi národními soudy členských států a Soudní dvůr EU. Čl. 267 SFEU uděluje soudům členských států dokonce povinnost toto řízení zahájit, jedná-li se o soud posledního stupně (a neaplikuje-li se některá z výjimek stanovených rozsudkem CILFIT). Porušení této povinnosti může znamenat porušení práva na spravedlivý proces ve všech třech stupních ochrany lidských práv v Evropě. Každá z evropských jurisdikcí vymezuje vlastní podmínky porušení, které nejsou zcela totožné. Totéž platí pro doktríny stanovené v této otázce ústavními soudy členských států,...
|
|
|
Opomenutí členských států EU vedoucí ke vzniku odpovědnosti za škodu
Škarpichová, Jarmila ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
SHRNUTÍ Tato diplomová práce pojednává o odpovědnosti členských států EU za škodu vzniklou mnohými případy opomenutí ze strany členských států. Řeší se zde jednak problematika obecných požadavků na odpovědnostní vztah, jednak se zde popisují jednotlivé druhy těchto opomenutí s odkazy na četné judikáty Soudního dvora EU. Ostatně judikáty představovaly pro tuto práci stěžejní přísun pramenů. Shrneme-li práci do několika bodů, můžeme začít tím, že průlom do problematiky odpovědnosti v EU znamenal případ Francovich, který zavedl pravidlo, že je povinností členských států řádně a včas implementovat unijní právo a poskytnout ochranu právům, které tyto normy sledují. Na uvedené pravidlo pak navázaly další případy, které jsou mnohými autory nazývány jako "první generace případů odpovědnosti". Klasický odpovědnostní vzorec zněl: protiprávní úkon v tomto případě unijní instituce, škoda vzniklá na druhé straně a kauzalní nexus. Vzorec byl následně doplněn o tzv. kritérium Schöppenstedt, jež stanovilo, že v průběhu procesu přijímání právní úpravy Unie musí dojít k dostatečně zjevnému porušení výše postavené právní normy, která slouží ochraně jednotlivce. K finálnímu sjednocení podmínek odpovědnosti pak došlo v případě Bergaderm. Rozsudek stanovil, že ochranu práv, která subjektům vyplývají z unijního práva, nelze měnit...
|
|
|
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu
Vejsadová, Ivana ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu Resumé Ve své diplomové práci jsem se zabývala tím, co pro nás, občany Evropské unie znamená pojem volný pohyb osob a jak se obsah tohoto pojmu měnil a mění i nadále v závislosti na klíčových dokumentech přijatých Evropskou unií a na judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Hlavní linie tohoto vývoje je vymezena hned v první kapitole v historickém přehledu nejdůležitějších smluv a legislativních aktů Evropské unie. V dalších kapitolách se soustředím na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, na případové studie, na kterých můžeme vidět posun v chápání volného pohybu jakožto základní svobody. Původně byl tento pojem užíván pouze v souvislosti s ekonomicky aktivními osobami, tedy fyzickými osobami pracovníky, osobami samostatně výdělečně činnými a právnickými osobami, které využívaly svobody usazování na území členských států Evropské unie. Později díky právnímu institutu občanství Evropské unie byla možnost využívat svobody pohybu rozšířena na všechny občany EU, tedy i na nepracující jakými jsou např. studenti, důchodci či rodinní příslušníci občanů členských států. Svá práva získali i rodinní příslušníci pocházející ze třetích států. Účelem bylo poskytnutí svobody volně se pohybovat a pobývat na území Evropské unie všem občanům EU a jejich rodinám...
|
|
|
Odpovědnost členského státu za porušení práva Evropské unie
Donné, Michal ; Král, Richard (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
K zajištění efektivního působení práva EU je nezbytné jeho řádné uplatňování členskými státy. To zahrnuje jak správné a včasné plnění implementačních povinností legislativními orgány a provádění právních aktů EU, tak respektování a správnou aplikaci přímo účinných norem práva EU vnitrostátními soudy. Imanentní součástí právního řádu EU je i úprava právních následků porušování povinností členských států plynoucích z jejich závazků přijatých ve Zřizovacích smlouvách nebo stanovených normami sekundárního práva EU, případně závaznými rozhodnutími orgánů EU. Tímto právním prostředkem, zajišťujícím dodržování a vymahatelnost práva EU je právní institut odpovědnosti členského státu za porušení práva EU. Odpovědnost členského státu je dílčím způsobem upravena Smlouvami v (i) řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 až 260 SFEU, které se v modifikované podobě podle čl. 271 písm. a) a d) SFEU uplatní i v případech neplnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky a povinností národními centrálními bankami podle Smluv a statutu ESCB a ECB, (ii) řízení pro porušení rozpočtové kázně podle čl. 126 SFEU, a (iii) řízení pro porušení hodnot na nichž je založena EU podle čl. 7 SEU. Obsah odpovědnosti členského státu je však podstatným způsobem doplňován a dotvářen judikaturou...
|
|
| |
|
|
Přínos a implementace směrnice o službách
Kotrlá, Marie ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Marie Kotrlá Přínos a implementace směrnice o službách Cílem diplomové práce je analyzovat směrnici o službách na vnitřním trhu, zhodnotit proces její implementace do českého právního řádu a posoudit přínos směrnice z hlediska jejího hlavního deklarovaného účelu, kterým je usnadnění výkonu volného pohybu služeb a svobody usazování v rámci vnitřního trhu. První kapitola je věnována obecnému pojednání o dvou základních svobodách vnitřního trhu - svobodě usazování a svobodě volného pohybu, potřebě přijetí směrnice o službách a historii procesu přijetí této směrnice. Kapitola druhá přináší rozbor vybraných institutů směrnice o službách. Pozornost kapitoly třetí je zaměřena na samotný proces implementace směrnice o službách v České republice. Přijetí rámcového zákona o volném pohybu služeb, kterým jsou implementovány horizontální aspekty směrnice, předcházel věcný záměr tohoto zákona, který určil v zásadní míře budoucí podobu a rozsah zákona. Kromě přijetí rámcového zákona byla provedena novelizace řady dalších zvláštních zákonů. Změny vyvolané směrnicí jsou prezentovány na příkladu stavebního zákona, konkrétně služby autorizovaného inspektora. Stručně je rozebrán průběh a některé aspekty implementace směrnice o službách ve třech vybraných státech EU, a to Maďarsku, Rakousku a Slovensku. V závěru práce...
|
|
|
Svobodná povolání v právu EU
Veverová, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Svobodná povolání v právu EU Tématem diplomové práce jsou Svobodná povolání v právu EU. Představují zvláštní skupinu profesí, která však hraje v každodenním životě společnosti stejně jako v hospodářském dění státu i samotné Evropské unie významnou roli. Od jiných forem podnikání se odlišují právě svou "svobodou" výkonu činnosti, tj. v nezávislostí na přímém státním dozoru. V členských státech nenalezneme totožné vymezení ani pojmu "svobodné povolání," ani kategorie profesí, která jsou za ně považovaná. Může se jednat o advokáty, notáře, medicínská povolání, architekty, ale také žurnalisty, spisovatele, umělce, apod. Státy se neshodují ani v otázce náplně jednotlivých činností, tj. v tom, které činnosti jednotlivá profese obvykle vykonává. Protože některé z těchto povolání jsou významně provázané s veřejným zájmem, členské státy mají tendenci k jejich zvýšené regulaci. První část práce pojednává o rozdílnosti koncepcí v jednotlivých členských státech, ale také o jejich společném základu. Úkolem Evropské unie je působit na překonání rozdílů národních norem a sjednocování pojetí. Shodné báze se staly inspirací pro definování svobodných povolání na evropské úrovni. Právo EU je upravuje pouze do té míry, do jaké jsou schopna narušit fungování společného trhu, zpravidla se tedy zaměřuje na regulované profese....
|
host ::
RSS.