|
|
Psychologické aspekty zvládání bolesti
Zahradníková, Tereza ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zvládáním bolesti z psychologického hlediska. Sleduje emocionální, kognitivní a behaviorální faktory, copingové strategie a individuální rozdíly ve zvládání bolesti. Práce je zaměřena na časový rozměr bolesti. Jejím cílem je popsat psychologické aspekty zvládání akutních a chronických bolestí - to, v čem se zvládání akutní a chronické bolestí liší a jakou roli hrají psychologické aspekty při chronifikaci bolesti. Práce hodnotí psychologické faktory a způsoby zvládání bolesti z hlediska jejich adaptability a efektivity. Výzkumný projekt je navržen jako prospektivní studie zjišťující, zdali nějaký způsob zvládání bolesti (copingové strategie) souvisí s chronifikací bolestí a zda se mění copingové strategie s chronifikací bolesti. Klíčová slova: zvládání bolesti, coping, akutní a chronická bolest, chronifikace bolesti
|
|
|
Funkce vědomí v psychoanalýze a analytické psychologii
Malimánek, Karel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této práce je analýza nejdůležitějších funkcí vědomí ve vzájemném vztahu k nevědomí v psychoanalýze a analytické psychologii. Východiskem práce je topografický a strukturální model Sigmunda Freuda, jež umožňuje analyzovat funkce vědomí v celkovém kontextu a současně vzájemných vztazích s ostatními úrovněmi, respektive strukturami psychiky z psychoanalytického a psychodynamického hlediska. Následně se práce věnuje rozšíření a funkcionálnímu osamostatnění Ego v rámci strukturální teorie jako subjektu vědomí u egopsychologů Freudové, Hartmanna, Brunnera a dalších. Jedná se především o koncepty adaptačních a obranných funkcí Ego. Carl Gustav Jung a rozbor jeho plně emancipovaného Ego uzavírá teoretickou část. Návrh výzkumu se věnuje jednomu z obranných mechanismů Ego - vytěsnění. Klíčová slova psychoanalýza, vědomí, ego, adaptace, obranné mechanismy
|
|
|
Vztah sociální opory, zvládání stresu, depresivní symptomatiky a lokalizace kontroly u pacientů léčených peritoneální dialýzou a hemodialýzou
Bělešová, Sylvie ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Nemocní s chronickým selháním ledvin musí být, pokud nemají možnost transplantace, doživotně léčeni buďto hemodialýzou (HD) prováděnou pomocí přístroje na mimotělní oběh 3x týdně v nemocnici), nebo peritoneální dialýzou (PD) prováděnou v domácím prostředí samostatně pacientem. Řada studií srovnávala kvalitu života mezi HD a PD, dalším psychologickým proměnným se však dostává prostoru méně. Cílem studie bylo zjistit, zda se HD a PD pacienti liší v míře sociální opory, lokalizaci kontroly, copingu a depresivní symptomatice. Náhodným výběrem bylo osloveno 143 HD pacientů (průměrný věk 65,56 let, 48,3 % mužů, 51,3 % žen) a 48 PD pacientů (průměrný věk 63,79 let, 66,7 % mužů, 33,3 % žen). Pro zjišťování sociální opory byl použit Dotazník sociální opory (SIS - Social Integration Survey). Lokalizace kontroly byla znázorňována na vizuální analogové škále. Copingové strategie byly mapovány krátkou verzí dotazníku COPE - Brief COPE, která byla za tímto účelem přeložena do češtiny. K posouzení výskytu depresivní symptomatiky byla použita Beckova sebeposuzovací škála deprese (BDI - II). Na základě statistické analýzy dat nebyl prokázán rozdíl v míře sociální opory, copingových strategiích, místu kontroly a depresivní symptomatice mezi pacienty s HD a PD. Ačkoli se HD a PD liší a přináší pacientům odlišné...
|
|
|
Změněné stavy vědomí
Křečanová, Alena ; Hnilica, Karel (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ústředním tématem práce jsou změněné stavy vědomí. Práce má podobu teoretické studie, která se pokouší komplexně uchopit fenomén změněných stavů vědomí a přehledně zmapovat veškeré jeho aspekty. Jelikož změněné stavy vědomí je možné vymezit pouze prostřednictvím pojmu vědomí, je podstatná část práce věnovaná reflexi vědomí a jednotlivým přístupům k vědomí. Jako metoda byla zvolena práce s literárními zdroji s akcentem na interdisciplinární přístup k celé problematice. Na základě systematické analýzy obecných charakteristik změněných stavů vědomí jsou posléze změněné stavy vědomí klasifikovány podle jednotlivých specifikací. Struktura práce je členěna do tří kapitol. První kapitola se zabývá vědomím, nabízí různé úhly pohledu na tento komplikovaně uchopitelný jev a v souvislosti s tím vytyčuje základní teorie vědomí. Následující prostor je věnován kvalitativním změněným stavům vědomí, tedy takovým změněným stavům vědomí, které disponují určitým potenciálem. Zatímco druhá kapitola se soustředí na historii a metody výzkumu, vymezuje základní charakteristiku změněných stavů vědomí a jejich funkce, poslední, třetí, kapitola rozčleňuje změněné stavy vědomí do kategorií a podrobně popisuje jednotlivé typy změněných stavů vědomí s akcentem na jejich kulturní specifika. Práce je uzavřena vlastním pohledem, reflexí...
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
|
| |
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a životní spokojenosti a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Jakou roli má smysl pro humor během psychoterapie? Pomáhá psychoterapie zlepšit životní spokojenost? Jelikož tato práce vznikala na pozadí probíhající systemické psychoterapie, odpovídá tak i na tyto otázky. Empirická část práce se snaží prokázat vztahy mezi smyslem pro humor a životní spokojeností a následně pak jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat, která byla získána použitím několika dotazníkových metod. Výsledky analýz kvantitativních dat jsou doplněny o kvalitativní pozorování a postřehy, které jednotlivé závěry objasňují. Na základě zpracovaných dat bylo prokázáno, že životní spokojenost klientů během psychoterapie narůstá. Souvislost mezi smyslem pro humor a životní spokojeností, rovněž jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí však nebyl empiricky potvrzen. Klíčová slova: humor, smysl pro humor,...
|
|
|
Syndrom vyhoření v podmínkách výkonově orientované společnosti 21.století
Petrlíková, Adelheid ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Teoretická část práce se zabývá analýzou současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátku zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti. V této části se práce zabývá klíčovými tématy syndromu vyhoření - vymezení a historií syndromu vyhoření, odlišení syndromu vyhoření od jiných psychických stavů, prožíváním a symptomům vyhoření, jeho vývojem, stádii a diagnostikou a v neposlední řadě faktory, které vznik syndromu vyhoření moderují. Tyto faktory jsou dále rozděleny na vnitřní a vnější. Empirická část diplomové práce se zaměřuje na srovnání distribuce rizik syndromu vyhoření (SMBM - Shirom-Melamedova škála) a souvisejících osobnostních (LET - Life Engagement Test) a sociálních proměnných (ICL - dotazník interpersonální diagnózy) u profesních skupin orientovaných na profesionální práci s lidmi (psychiatři, psychologové, psychoterapeuti) a u profesních skupin orientovaných jinak (IT pracovníci). Předpokládaným výstupem práce bude ověření či vyvrácení základní hypotézy o intrapsychických a interpersonálních souvislostech syndromu vyhoření. Klíčová slova: Syndrom vyhoření, Shirom-Melamedova škála (SMBM), Test životní angažovanosti (LET), Dotazník interpersonální diagnózy (ICL), odlišné pracovní skupiny.
|
|
|
Rizikové faktory suicidálního chování v české adolescentní populaci
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Rigorózní práce "Rizikové faktory suicidálního chování u české adolescentní populace" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a dále formami, metodami i motivy suicidálního chování. Věnuje se také různým přístupům a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část rigorózní práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 192 respondentů z posledních ročníků gymnázií a středních odborných učilišť v Praze a na Vysočině. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti a sociální opory, dále taktéž mezi zvýšeným suicidálním rizikem a zvýšenou mírou depresivity a...
|
host ::
RSS.