|
|
Postoj Velké Británie a jejích dominií ke konstitucionálním otázkám v rámci Britského impéria v letech 1917 - 1931.
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu konstitucionálních vztahů mezi mateřskou zemí a dominii. Konstitucionální problematika vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky významně ovlivnila vývoj britských imperiálních dějin. Práce analyzuje proměnu imperiální terminologie (Britské impérium vs. Commonwealth), vznik prvních dominií, otázku dominiálního statusu a fungování systému koloniálních (imperiálních) konferencí v kontextu existence Výboru imperiální obrany. Současně se zabývá přijetím důležité deváté rezoluce na imperiální válečné konferenci v roce 1917, poválečnou proměnou vztahů mezi mateřskou zemí a dominii a následnou konstitucionální diskuzí, která vyvrcholila v roce 1921. Narůstající incidenty a neshody mezi autonomními částmi impéria a Londýnem v oblasti imperiální zahraniční politiky (Chanacký incident, konference v Lausanne, Locarnský pakt, britsko- japonské spojenectví aj.) přispěly k tomu, že dominiální představitelé začali požadovat jasnější vymezení konstitucionálního postavení dominií vůči Britům. Imperiální konference v roce 1926 otevřela novou etapu konstitucionálních vztahů mezi dominii a mateřskou zemí tím, že došlo k přijetí Balfourovy deklarace, definujícího postavení dominií v rámci impéria. Celý proces završilo vydání Westminsterského statutu, který v roce 1931...
|
|
|
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
Německo a irské separatistické hnutí. Německo-irská spolupráce do vzniku Irského svobodného státu.
Nerad, Filip ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
V rámci svých snah o ochromení bojové akceschopnosti Velké Británie během první světové války podporovalo Německé císařství řadu separatistických hnutí v Britském impériu, mezi nimi i irské secesionisty, kteří se rozhodli využít vojenského konfliktu k ozbrojenému vystoupení proti britské nadvládě nad Irskem. Spolupráce s Němci při obstarávání výzbroje nebyla pro Iry ničím novým. Už před válkou dovezly z Německa zbraně a munici polovojenské organizace irských unionistů i nacionalistů, pomocí nichž chtěly bojovat za své zájmy ve vyhroceném sporu o autonomii ostrova. Po vypuknutí války v roce 1914 navázala s organizátory irského povstání prostřednictvím německé ambasády v USA a tamní revoluční organizace exilových Irů Clan na Gael kontakt oficiální říšská vládní a armádní místa, která kromě dodávky vojenského materiálu souhlasila i se vznikem dobrovolnické jednotky složené z irských válečných zajatců. Irští rebelové, které v Německu reprezentoval bývalý diplomat sir Roger Casement, však požadovali regulérní vojenský výsadek, který Berlín nebyl ochoten vyslat. Na podporu Velikonočního povstání v dubnu 1916 vypravil 20 000 pušek, deset kulometů a pět milionů kusů munice, které se ale k povstalcům nedostaly. Jednání o pomoci pokračovala i po potlačení vzpoury v Dublinu, kvůli rozdílným pohledům na její podobu se...
|
|
|
Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy
Novotný, Lukáš ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Téma: NÁBOŽENSKÉ A POLITICKÉ POZADÍ VZNIKU PRVNÍ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY Cílem diplomové práce Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy - je na základě zkoumání literatury - představit okolnosti a události, které předcházely vzniku první křížové výpravy. Dále pak si práce klade za cíl přiblížit tři významné kultury (evropskou, byzantskou a muslimskou), které se na výpravě podílely. Práci samotnou jsem rozdělil do několika hlavních tematických okruhů: 1. Svatá země a poutnická tradice. 2. Boje křesťanů s muslimy před první křížovou výpravou. 3. Neklidné válečné poměry v západní Evropě po rozpadu Karolinské říše. 4. Boj o investituru. 5. Svolání výpravy. 6. Hlavní vůdci první křížové výpravy. 7. Evropa, Byzanc a muslimský svět XI. století - náboženství, život, kultura a filozofie. 8. Svět západní Evropy XI. století. 9. Svět Byzantské říše XI. století. 10. Svět muslimské Malé Asie XI. století. 11. Kronikáři první křížové výpravy. Při studiu tématu jsem převážně vycházel ze sekundární literatury. Nejvíce jsem se opíral o první svazek díla A History of the Crusades, jež je velmi kvalitní a respektovanou prací anglického historika Stevena Runcimana. Dále pak se tato práce opírá o velmi hodnotné dílo Josefa Šusty Dějiny lidstva 4. Středověk vrcholný a stárnoucí. 7 KLÍČOVÁ SLOVA - křížové výpravy...
|
|
|
Japonská invaze do Činy v letech 1937-1941
Winklerová, Kristina ; Novotný, Lukáš (oponent) ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
Druhá čínsko-japonská válka, která se odehrávala mezi lety 1937 a 1945 a která byla vyústěním dlouhodobého mocenského pronikání Japonska do Číny, patří k událostem, jež zásadním způsobem ovlivnily dvacáté století. Těžké boje probíhaly daleko od Evropy, kam se na konci třicátých let upírala pozornost celého světa, a přesto čínsko-japonský konflikt výraznou měrou zasáhl do průběhu druhé světové války, jíž tvořil jakousi předehru. Japonské expanzivní sklony a sílící militarismus se střetly s nebývale silným čínským nacionalismem a plánované několikaměsíční tažení se změnilo v mnohaletý a značně vyčerpávající konflikt. Bezvýchodná situace a odpor velmocí nakonec Japonsko vehnaly do války v Pacifiku. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na samotný průběh konfliktu a také na japonské snahy založit na dobytém území fungující kolaborantský režim. Pozornost je ale věnována také motivům, které japonskou rozpínavost zapříčinily, stejně jako náčrtu dalekosáhlých důsledků války pro další osud Japonska a Číny. Vzhledem k obsáhlosti tématu jsem se snažila vyzdvihnout alespoň nejvýraznější události a nejzajímavější problémy, které s válkou souvisejí. Důraz jsem kladla také na kontinuitu určitých tendencí a částečně na mezinárodní kontext.
|
|
|
Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století
Novotný, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Evropa se po skončení první světové války nacházela ve složité situaci; po období válečných hrůz bylo nutné vytvořit systém kolektivní bezpečnosti, aby se už podobné události neopakovaly. Po odmítnutí Spojených států amerických vstoupit do Společnosti národů, do organizace, jež měla fungování nového pořádku zajistit, se do role nejdůležitějšího subjektu při vytváření bezpečnostního systému dostala Velká Británie. Rozhodující úloha při jednání o dvou zásadních konceptech systému kolektivní bezpečnosti v první polovině 20. let 20. století (Ženevský protokol, Rýnský garanční pakt) připadla konzervativní vládě Stanleyho Baldwina. V prvním případě kabinet odmítl ratifikovat dokument, na jehož vzniku se podílel jeho labouristický předchůdce. Důvodů pro to měl několik - neomezené závazky, povinná arbitráž nebo automatické sankce. Rýnský garanční pakt z října 1925 představoval vítězství skupiny tzv. umírněných v Konzervativní straně, kteří odmítali jak návrat do dob politiky skvělé izolace, tak myšlenku pokračující ostrakizace Německa. Dohoda zároveň ztělesňuje ideu, jež jako jediná možná z hlediska kolektivní bezpečnosti pro konzervativní vládu v roce 1925 existovala - ideu zvláštních dohod, které by zahrnovaly omezené závazky týkající se pouze západní Evropy. Výsledek konference v Locarnu představoval pro Velkou...
|
|
|
Systém odměňování v malém IT podniku
Novotný, Lukáš ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cetkovský, Pavel (oponent)
Tématem této práce je systém odměňování a jeho použití v malém IT podniku. Cíli práce jsou řádně zdokumentovat současný systém odměňování ve společnosti, vyhodnotit ho a navrhnout vylepšení sytému. První dva cíle jsou naplněny skrze polostrukturované rozhovory, dotazník spokojenosti zaměstnanců, zúčastněné pozorování a průzkum dokumentů společnosti. Poslední cíl je naplněn aplikováním principů současné literatury a autorova vzdělání na výsledky předchozích dvou cílů. Výsledkem výzkumu je, že přesto že systém odměňování vznikal organicky bez jasného plánu, tak je relativně efektivní v některých oblastech i když vyžaduje zlepšení v jiných. Hlavními oblastmi pro zlepšení jsou motivace podmíněným platem, řízení komunikace a systém řízení výkonnosti. Naopak relativně dobře fungujícími odměnami jsou hlavně nefinanční odměny spojené s pracovním prostředím a prací samotnou.
|
|
| |
host ::
RSS.