|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
|
|
Rodičovská péče a socialita v čeledi Halictidae (Anthophila)
Vinická, Eliška ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Halictidae je významná čeleď včel zajímavá zejména rozmanitostí sociálních uspořádání jednotlivých druhů. Socialita se zde pohybuje na škále od solitárních jedinců, kteří žijí a pečují o své potomky sami přes druhy, které staví společná hnízda, až po eusociální kolonie, ve kterých se vyvinula reprodukční dělba práce. Zkoumání takové různorodosti mezi blízce příbuznými druhy může přispět k poznání evoluce sociality. Pozorovat tak můžeme vývoj sociální organizace až k jejím vyšším úrovním, jako je eusocialita, nebo naopak postupné evoluční regrese k samotářským jedincům. Pro takový výzkum je ale potřeba znát nejen fylogenetický vývoj, ale zejména podrobný popis sociálního chování u jednotlivých druhů. Nicméně takových studií je málo. V této práci jsou shrnuty některé z nich.
|
|
|
Genome Assembly and Annotation of Biparental Bee Ceratina nigrolabiata
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Obourodičovská péče je u blanokřídlého hmyzu málo prozkoumaný fenomén. Tento typ péče byl objeven a popsán z etologického hlediska u včely druhu Ceratina nigrolabiata v České republice. Jelikož ale obourodičovská péče není u hmyzu častým jevem, nedostatek genomických studií tohoto chování komplikuje porozumnění vzniku obourodičovské péče a její podstaty na genomické a fyziologické úrovni. Tato diplomová práce se zabývá analýzou genomu včely C. nigrolabiata. Obsahuje shrnutí známého rodičovského chování napříč hmyzem, charakteristiku včel rodu Ceratina, popis využitých genomických metod studia genomu a vytyčuje kandidátní geny pro připravovanou transkriptomickou studii obourodičovské péče této včely. Klíčová slova: obourodičovská péče, genomika, Hymenoptera, Insecta, Ceratina, kyjorožky
|
|
|
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
|
|
|
Populační genetika včel
Beranová, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Včely jsou jednou z hospodářsky nejdůležitějších skupin hmyzu, která se podílí na opylování zemědělských plodin. Tato bakalářská práce je rešerší článků, které se zabývají genetickou rozmanitostí včel (Apoidea, Anthophila) a faktory, které tuto genetickou diverzitu ovlivňují. Představuje vlivy jak antropogenních faktorů, jako je urbanizace, intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny, tak neantropogenních faktorů, které zahrnují změny klimatu a přirozených podmínek, dopady napadení parazity a patogeny na populace včel. Část bakalářské práce tvoří všeobecný přehled o životě včel a uvedení do základů populační genetiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak rozsáhlá je problematika úbytku opylovačů, zejména volně žijících včel s předložením základního přehledu metod, které se v těchto studiích využívají. Klíčová slova: populace, DNA analýza, ohrožení, zachování genetické rozmanitosti, včely, biogeografie
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích
Straka, Jakub ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývojové trendy úmrtnostních poměrů produktivního obyvatelstva ve věku 20-64 dokončených let ve 31 vyspělých zemích světa v období 1995-2010 a nalézt a popsat případné podobnosti a rozdílnosti mezi nimi. K tomu byl použit ukazatel intervalové naděje dožití, který souhrnně popisuje intenzitu úmrtnosti v produktivním věku. Pomocí jednorozměrné a dvojrozměrné dekompozice pak byly zjištěny příspěvky jednotlivých věkových skupin a vybraných devíti hlavních skupin příčin úmrtí MKN k rozdílu hodnot intervalové naděje dožití mezi roky 1995 a 2010 v detailněji zkoumaných pěti zemích. Prostřednictvím analýzy vývoje tohoto ukazatele bylo zjištěno, že docházelo k prodlužování průměrné délky života obyvatelstva v produktivním věku ve všech vybraných zemích pro obě pohlaví a rozdíly v intenzitě úmrtnosti se mezi zeměmi snížily. Na tento trend v úrovni úmrtnosti v produktivním věku mezi vyspělými zeměmi hrála pravděpodobně hlavní roli redukce intenzity úmrtnosti obyvatelstva středního věku, především na vnější příčiny ve věkovém intervalu 20-54 let v zemích s nižší hodnotou intervalové naděje dožití. Avšak pro ověření této hypotézy by bylo zapotřebí zanalyzovat i další vyspělé státy s...
|
|
|
Signs of the Origin and Evolution of Eusociality in Hymenoptera on Genomic Level
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Eusocialita vznikla u blanokřídlých mnohokrát nezávisle na sobě, z nichž někteří zástupci blanokřídlých se právě teď nachází na sklonku eusociality. Eusocialita je komplikovaný set genomických, ekologických a behaviorálních vlastností, které spolu úzce interagují. Aktuální studie přinesly mnoho zajímavých výsledků, které alespoň částečně osvětlují možné vztahy eusociality a genomiky. Nicméně pravý původ a evoluce eusociality stále čeká na svoje odhalení. Objasnění příčin vzniku eusociality je u tak prominentního způsobu chování více než žádoucí. Tato teze shrnuje ty nejdůležitější objevy na poli genomiky a posuzuje nejen výsledky, ale i problémy tohoto odvětví, s kterými se vědečtí pracovníci setkávají při studiu tohoto fenoménu. Teze klasifikuje druhy eusociality, krátce pojednává o životním stylu druhů, díky čemuž lze lépe porozumět významu hlavní části této teze. Tato hlavní část se zaměřuje na konkrétní genomická data ukazující možné znaky eusociality, která nám jsou doposud známá. Klíčová slova: eusocialita, genomika, evoluce, Hymenoptera, Insecta
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Populační genetika a speciační mechanizmy u řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá populační genetikou vybraných druhů rodu Stylops v rámci Evropy. V rámci tohoto rodu bylo analyzováno pět druhů za použití dvou přístupů - analýzy mikrosatelitů u druhu Stylops ater a u všech druhů analýzy mitochondriální DNA za použití genu cytochrom oxidáza I. Pro analýzu mikrosatelitových markerů byla použita jednak bayesovská klastrovací analýza a analýza ABC (Aproximate Bayesian Analysis). Mitochondriální markery byly zpracovány formou haplotypových sítí a analýzy populační historie prostřednictvím Bayesian skyline plots. Byla zjištěna nečekaně nízká úroveň populační struktury u druhu Stylops ater s výrazně odlišnými populačními klastry na území Skandinávie a Pobaltí, které naznačují možnost období izolace těchto populací v minulosti, případně nedávnou expanzí a změnu frekvencí alel následkem malé velikosti populací. Dále byla podpořena hypotéza časové segregace populací v rámci druhu Stylops nevinsoni, a to na základě rozdílného období letové aktivity několika druhů jejho hostitelů. U ostatních druhů byla prokázána buď segregace na základě rozdílných hostitelů (S. mellitae), případně na základě geografického rozšíření (S.nassonowi, S.spreta) Zajímavým zjištěním je také detekce redukce velikosti populací v období před cca 8 000 až 2 000 lety, tedy v historicky velmi nedávné době.
|
|
| |
host ::
RSS.