|
|
Vliv přítomnosti a abundance parazitů (Nomada, Stylops) na populace hostitelských druhů (Hymenoptera: Andrena) na úrovni celých společenstev
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Včely (Anthophila) v ekosystémech působí jako významní opylovači a jejich služby jsou klíčové pro udržení biodiverzity. V posledních letech se však zaznamenává úbytek opylovačů, což vyvolává obavy o stabilitu ekosystémů. Tato práce se zaměřuje na výzkum vlivu parazitace na populace hostitelských včel rodu Andrena jako jeden z možných faktorů ovlivňujících úbytek hmyzích populací. Současně zkoumá populace parazitů rodů Stylops (řasník) a Nomada (nomáda) jako indikátory stavu populace hostitele. Včely rodu Andrena jsou hojně zastoupené v západním palearktu a jsou řasníky a nomádami běžně parazitovány. Tato práce využívá rozsáhlý dataset z převážné části Evropy, a na základě abundančních dat se zabývá vlivem abiotických a biotických faktorů na míru parazitace hostitelských včel pískorypek. Nebyl prokázán vliv abiotických faktorů, jako je nadmořská výška, typ biotopu, roční úhrn srážek a průměrná teplota, na míru parazitace hostitelských včel oběma typy parazitů. Výsledky ukazují, že v malých geografických celcích (lokalitách) jsou řasníky více parazitovány větší populace hostitelských včel pískorypek než populace menší. U nomád toto pravidlo neplatí. Zajímavým zjištěním práce je, že řasníci a nomády nekompetují o hostitele a často se vyskytují v rámci jedné hostitelské populace současně. Tato práce...
|
|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
host ::
RSS.