|
|
Propaganda a mládež za protektorátu: Kuratorium a strategie působení na mládež prostřednictvím časopisů
Nezdařil, Petr ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tématem diplomové práce je nacistická propaganda cílená ve směru k protektorátní mládeži. Krom analýzy samotné nacionálně socialistické ideologie a propagandistických metod jako takových, byl v jejím rámci kladen důraz především na pokus o rekonstrukci propagandistických obrazů a vizí, jen byly produkovány v rámci organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, tedy instituce, která měla zabezpečovat výchovu, respektive převýchovu "rasově vhodné" protektorátní mládeže v nacistickém duchu. Základním pramenem se staly veřejně dostupné časopisy Kuratoria "Zteč", "Správný kluk" a "Dívčí svět". Zároveň bylo cílem analyzovat perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany mladé generace a šířeji pak protektorátní společnosti, stejně tak jako vysledovat základní rozdíly mezi cíli nacistické propagandy zaměřené ve směru k mládeži a dospělé populaci.
|
|
|
Pojem chuligána a reflexe fenoménu chuligánství v Československu (1948-1969): právo, policie a publicistika
Kotalík, Matěj ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. chuligánství a jeho reflexí v Československu let 1948-1969 v oblasti práva, policie a publicistiky. Je členěna do osmi částí. Úvod rekapituluje dosavadní stav bádání v této oblasti a vytyčuje otázky, jež by měla práce zodpovědět. Druhá kapitola definuje teoretické koncepty socialistických diktatur, anomie a subkultury, jež budou v práci používány. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj pojmu chuligánství v Sovětském svazu, odkud byl pojem do Československa importován. Čtvrtá kapitola analyzuje pojem chuligánství v právu (legislativě, právnickém diskursu, právní praxi) a právní kategorii chuligánství coby příklad kulturního transferu. Pátá kapitola zaměřuje se na problematiku chuligánství v práci bezpečnostních složek a jejich úspěchy či nedostatky. Šestá kapitola se zabývá reflexí chuligánství v publicistice, názorovými rozdíly a podobnostmi, a mediální reflexí chuligánství jako příkladem redefinice subkultury. Sedmá kapitola porovnává chuligánství v Československu s chuligánstvím v ostatních zemích střední Evropy. Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a zamýšlí se nad možností budoucího rozšíření práce.
|
|
|
Měnová reforma v Československu v roce 1953
Stromšík, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Závěr Měnová reforma z roku 1953 v Československu měla význam hned v několika rovinách. Co se týče hospodářské roviny, na většinu národa dopadla reforma velice tvrdě. Lidé přišli o své mnohaleté úspory, reformu chápali jako krádež svých poctivě vydělaných peněz. Na tom nic nezměnila ani propaganda, která hlásala, že postižené jsou především "kapitalistické živly a spekulanti". Byla podlomena důvěra v peněžní vklady ve spořitelnách i v institut životního pojištění. Občané se dostávali do problémů s placením nájemného, ve složité situaci se ocitli také ti, kteří stavěli rodinný dům, propadla se i výstavba nových družstevních bytů - to vše v době nedostatku bytových prostor. Dále byl odstraněn lístkový systém a spotřebitel tak již byl při svých nákupech teoreticky omezen jenom výší svých příjmů. Nicméně cena základních potravin na čtyři týdny pro dospělého člověka byla téměř dvaapůlkrát vyšší než cena na bývalém vázaném trhu přepočtená na nové peníze. Toto všeobecné zdražení a snížení životní úrovně občanů se režim snažil kompenzovat několikerým snížením maloobchodních cen. Tyto kroky ale nevyplývaly z růstu efektivnosti ekonomiky, nýbrž byly hrazeny z rezerv, které se vytvořily díky měnové reformě. Rezervy však byly brzy vyčerpány a již v roce 1955 došlo ke zdražení některého zboží. Nepodařilo se ani překonat...
|
|
|
Chudinská péče v Čechách v letech 1918-1938 a její historické kořeny
Pátra, Milan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Přerod chudinské péče v moderní sociální péči, která představuje jeden ze tří pilířů soudobého sociálního státu, byl dlouhým procesem. Ještě do osvícenství v tomto směru hrála výraznou roli církev. Poté nastupuje stát, který vytváří zákonné normy, aby zabezpečil podstatnou část obyvatelstva sociálním pojištěním proti nemoci, úrazu a stáří. Přesto zůstala určitá skupina obyvatel, která se vymykala stávajícímu systému. Zde se pak objevilo pole působností pro obce a spolky, které se staraly o tyto záležitosti. Vývoj a působení těchto organizací sleduje tato práce, která si jako model bere na úrovni obcí město Prahu a v působení spolků bývalý okres Brandýs nad Labem.
|
|
|
Místní lidové soudy v okrese Hradec Králové v letech 1961-1969
Dvořáková, Kristýna ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá místními lidovými soudy, jež jako součást československého justičního aparátu fungovaly v šedesátých letech po celé republice, přičemž se bádání zaměřilo na tyto orgány v okrese Hradec Králové. Místní lidové soudy se objevily jako "plod" zlidovění soudnictví, které bylo zahájeno už v roce 1948. Místní lidové soudy v sobě měly zahrnovat prvky společenské organizace i státního orgánu. Práce staví na zvláštnostech těchto soudů, především je vnímá jako místo konfliktu nejrůznějších sfér, jako byl stát, strana, odbory nebo odborná právnická obec. Účelem bádání však nebylo postihnout místní lidové soudy jen z hlediska zákonné normy o nich samotných, právních ustanovení souvisejících, instrukcí státních orgánů, pokynů KSČ nebo názoru právníků, ale uchopit je, alespoň ve stručnosti, také jako mocenský prostředek totalitního režimu, jako místo uplatnění nejrůznějších zájmů.
|
|
|
Ideologické působení v dětských časopisech v Československu 70. let 20. století
Vondráčková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Cílem této práce je charakterizovat ideologické působení na stránkách časopisu Mateřídouška se zaměřením na období 1969-1979. Důraz je kladen na čtenáře a jeho právo na dětství v období tzv. normalizace. K řešení problému jsem přistupovala prostřednictvím analýzy předchozího vývoje časopisu a následným rozborem ročníků zkoumaného období. Výzkum ukázal, že Mateřídouška klade velký důraz na tradici a proto je nutné ji posuzovat jako celek. Přes vytyčený návrat k reálnému socialismu ideologie nabývá specifické formy. Na základě zjištěných údajů je možné tuto formu blíže charakterizovat a seznámit se tak s obrazem, který byl dítěti na stránkách časopisu Mateřídouška předkládán. Klíčová slova (česky) Československo, sociální dějiny, normalizace, propaganda, ideologie, dětské časopisy, Mateřídouška, pohádky, dětství
|
|
|
Osídlování Chomutovska v letech 1945-1952
Haviar, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Vztah a spolupráce mezi českým a německým etnikem byla pro vývoj českých zemí velmi podstatná. Taktéž můžeme konstatovat, že tomu bude i v budoucnosti, i když možná v jiné rovině než v minulosti. Do současné doby je vztah obou etnik ovlivněn traumatickým rozchodem za druhé světové války. Druhá světová válka na dlouhá desetiletí přerušila spolupráci a kontakt obou národů. V důsledku odsunu došlo sice k vysídlení německého etnika z osvobozeného státu, na druhou stranu došlo ke stabilizaci Československa, jak v rovině politické, tak sociálně-ekonomické. Dodnes se vedou mezi českými a německými historiky, politiky a širokou veřejností debaty či spory o události po roce 1945. Došlo k vysídlení či vyhnání německého obyvatelstva z Československa? Tato otázka dodnes v jistém smyslu rozděluje oba národy. Každá strana má svoji verzi pravdy a tu interpretuje. Musíme podotknout, že ještě před odsunem, který byl schválen na Postupimské konferenci, proběhl bezprostředně po osvobození tzv. divoký odsun, který je z dnešního hlediska interpretován historiky za bezpráví a porušování lidských práv. Až po tomto divokém odsunu následoval organizovaný odsun. Z dnešního českého pohledu je tento proces interpretován jako odsun, zatímco z německého pohledu šlo o vyhnání. Musím však říci, že tyto názory jsou velmi zjednodušené a...
|
|
|
Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama
Táborský, Ondřej ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Dizertační práce "Počátky konzumní společnosti v Československu 1945-1970. Obchod, spotřeba a reklama" se zabývá nastolením tématu spotřeby jakožto nové kategorie lidského života v komunistické diktatuře Československa. Sledováním diskursu ukazuje, jak se okolo ministerstva vnitřního obchodu rozvinula síť specializovaných institucí a profesionálů produkujících myšlení o spotřebě. Ta se projevovala jak v plánování obchodní infrastruktury, tak přijetím jemnějších přístupů k jejímu zachycení ve snaze o udržení legitimity komunistického panství. Obchod jako sféra hospodářství byl v komunistickém diskursu zpočátku redukován na převodovou páku mezi výrobou a spotřebitelem. Toto vnímání doprovázela snaha o sociální spravedlnost skrze proměnu spotřební praxe živená silním morálním apelem. Klíčovými nástroji při tomto procesu se staly demokratizace přístupu ke zboží, pokusy o přizpůsobení služeb širokým vrstvám společnosti, nabídnutí hlasu spotřebitelům a také "nová řeč" prodeje. S nástupem politické oblevy dochází k profesionalizaci vnitřního obchodu projevující se jak založením oborových periodik, tak obrácením diskursu směrem na Západ. Tento přerod z utopického na technokratické myšlení našel svůj výraz v plánu přestavby maloobchodní sítě. Politická obleva a zvyšující se životní úroveň podnítily nejenom...
|
|
|
Prof. Rudolf Jedlička (1869-1926) a zdravotně-sociální instituce spjaté s jeho působením
Černá, Marcela ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Rudolf Jedlička se řadí mezi nejvýznamnější české lékaře počátku 20. století. Po studiích se pod vlivem oblíbeného profesora Karla Maydla věnoval chirurgii, nicméně svůj zájem brzy rozšířil na nově se konstituující lékařské obory - na rentgenologii a radiologii - jejichž se stal ve střední Evropě průkopníkem. Díky svým všestranným lékařským dovednostem byl vyhledávaným diagnostikem i operatérem. Svůj život Jedlička propojil s lékařskou fakultou České univerzity Karlo- Ferdinandovy, respektive Univerzity Karlovy, kde působil jako pedagog - tvůrce tzv. Jedličkovy školy, která se stala nositelkou jeho medicínského odkazu. Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1921, kdy byl jmenován řádným profesorem chirurgie a současně přednostou II. chirurgické kliniky. Aktivity Rudolfa Jedličky se však neomezovaly pouze na lékařskou teorii a praxi, ale přesahovaly do roviny iniciování a organizování řady zdravotně-sociálních projektů, z nichž nejvýznamnější bylo založení Pražského sanatoria a přilehlého Jedličkova ústavu. Pražské sanatorium bylo otevřeno v květnu 1914 a bylo koncipováno jako všeobecná nemocnice pokrývající všechny specializace mimo léčby infekčních a duševních onemocnění. Největšího rozkvětu dosáhlo za první republiky - tehdy zde byla zřízena II. chirurgická a II. gynekologická klinika. Jedličkův ústav...
|
|
|
Komunální elity v Libni v letech 1880-1901
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Libeňská komunální elita si díky slabému zastoupení vzdělanostních vrstev meZI libeňským obyvatelstvem uchovala až do spojení obce s Prahou v podstatě tradiční honorační charakter. Největší vliv na chod obce si až do konce století uchovali lidé rekrutující se především z okruhu řemeslníků, obchodníků, hostinských, případně majitelů menších továren, kteří se svým životním standardem od bohatších řemeslníků téměř nelišili. Tito lidé z jádra libeňské obecní samosprávy většinou neměli jiné politické ambice, než byla komunální politika na obecní, maximálně okresní, úrovni. Od 2. poloviny 80. let získala libeňská politická scéna nový charakter díky soupeření dvou politických spolků - Občanského klubu a Občanské besedy, které vedlo k většímu zájmu voličů o věci veřejné. Právě nutnost oslovit je s nějakým programem, který zajistí obci prosperitu, donutila honorační elity k větší aktivitě v komunální politice. A také k větší otevřenosti novým vlivům při modernizaci obce. Až na samém konci století se v obecní samosprávě začaly více prosazovat osoby z okruhu technické inteligence, jako byl například Josef Macháček nebo Alois Pinz, stejně jako ambiciózní živnostníci s pracovními zkušenostmi ze zahraničí, jako byl František Filip nebo Jan Štolc. Právě v nich je možno hledat jedny z prvních libeňských představitelů...
|
host ::
RSS.