|
|
Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990)
Suk, Jiří ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Domnívám se, že v zásadě je možný trojí přístup ke zkoumání toho, co samo sebe nazvalo "sametovou (něžnou) revolucí". Značný a stále rostoucí počet autorů věnuje pozornost komparativní analýze pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě roku 1989. Největší předností komparací, které nebývají založené na archivním bádání, je široký záběr mapující celý politický terén někdejší "jiné Evropy". Cena kvalitních studií - většinou politologické provenience - spočívá v neotřelých postřezích, v odhalování zajímavých analogií, totožností i rozdílů. Inspirativní i provokativní teze podněcují diskusi, vybízejí k souhlasné i nesouhlasné reakci. Vnášejí do ní novou terminologii, metodické inovace a interpretační hypotézy, které okysličují bádání založené výhradně na archivních pramenech.1 Zatímco komparativní analýza vychází z horizontální perspektivy, historické bilancování je založeno na perspektivě vertikální. Krouží kolem podstatných otázek souvisejících tak či onak se zlomovými body česko-slovenských dějin: ... 1918 - 1938 - 1939 - 1945 - 1948 - 1968 - 1989 - 1992 ... Meditace o "smyslu českých dějin" mají u nás silnou tradici, v současnosti však nemnoho osobností vládnoucích pronikavou silou vhledu do podstaty minulých dějů. Nejde totiž o nic menšího než osvětlit naši přítomnost v souvislostech běžnému...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Role kulturních a politických elit v roce 1968
Melena, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí předních představitelů kulturních a politických činitelů v procesu reforem Československa probíhajících v 60.letech minulého století a vrcholících v roce 1968. Práce zkoumá vývoj vztahů mezi státní moci a kulturní sférou. Popisuje hlavní události, které vedly k tzv. obrodnému procesu. Záměrem této práce je přiblížit čtenáři atmosféru 60. let minulého století, ve které tento obrodný proces probíhal.
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Politické perzekuce příslušníků armády od února 1948
Sládková, Daniela ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Politické perzekuce příslušníků armády od Února 1948" popisuje perzekuci vojáků v uvedeném období v souvislosti s tezí o třídním boji, hledáním třídního nepřítele a s budováním tzv. Velké armády. Vysvětlí hlavní způsoby perzekucí, jejich vykonavatele a nástroje a pokusí se zjistit, zda byly osudy vojáků obdobné a jak zapadaly do typologie pronásledovaných skupin. Zároveň představí dva příběhy vojáků, kteří se stali oběťmi této politické zvůle.
|
host ::
RSS.