|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Comparing reactive techniques to classical planning for intelligent virtual agents
Černý, Martin ; Gemrot, Jakub (vedoucí práce) ; Balyo, Tomáš (oponent)
Mnoho současných počítačových her lze popsat jako dynamické simulace běžící v reálném čase obývané autonomními inteligentními virtuálními agenty (IVA), kde většina struktury prostředí je neměnná a jednou z nejběžnějších činností je pohyb. Ačkoliv se techniky plánování zdají být ideálním přístupem pro ovládání takovýchto agentů, plánování je v současných hrách používáno jen zřídka. Tato práce se snaží zodpovědět, zda současné akademické techniky plánování jsou připraveny pro použití v existujících hrách a za jakých podmínek. Práce porovnává reaktivní techniky s klasickým plánováním pro řešení problému "co udělat teď" u IVA v herním prostředí. Několik hotových klasických plánovačů, které obsadily přední příčky v International Planning Competition bylo připojeno k virtuálnímu prostředí Unreal Development Kit pomocí knihovny Pogamut. Výkonnost IVA využívajících tyto plánovače a IVA s reaktivní architekturou byla změřena na třídě zkušebních prostředí vycházejících z počítačových her pod různou úrovní externích zásahů. Ukázalo se, že agenti využívající klasické plánování překonají reaktivní agenty pouze když velikost plánovacího problému je malá, nebo když změny v prostředí jsou buď nepřátelské k agentu nebo nepříliš časté.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století
Černý, Martin ; Drška, Václav (oponent)
Práce "Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století" obsahuje dějiny regionu v době od příchodu prvních normanských válečníků do nástupu štaufské dynastie. Líčí osudy normanských žoldnéřů, kteří propůjčovali vojenské služby znepřáteleným stranám jižní Itálie a postupně se stávali významnou vojenskou i politickou silou v regionu. Robert Guiscard dobyl jižní Itálii a ohrožoval byzantskou říši na Balkánském poloostrově, zatímco jeho bratr Roger I. přemohl Araby a obsadil Sicílii. Rogerův syn Roger II. ovládl ostatní normanské državy a získal královský titul, musel ale ve své zemi potlačit rozsáhlé povstání. Také za jeho nástupců bylo království postiženo vnitřními konflikty, které se ale podařilo překonat. Po smrti Viléma II. se rozpoutala válka o následnictví mezi císařem Jindřichem VI. a Tankredem z Lecce. Válku nakonec rozhodla Tankredova smrt, po které Jindřich dobyl sicilské království. Klíčová slova: Normané, středověk, Itálie, Sicílie, sicilské království, 11. století, 12. století.
|
|
|
Vývoj společenstva zooplanktonu v nově vytvořených tůních
Vondrák, Daniel ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Otázka míry vlivu lokálních a regionálních faktorů na vývoj společenstva je jedním ze základních témat současné ekologie. Práce založené na studiu nově vytvořených akvatických habitatů nám mohou pomoci těmto procesům lépe porozumět. Cílem této práce bylo sledování rychlostí kolonizace a vývoje složení společenstva zooplanktonu u souboru 20 nově vytvořených periodických tůní na území CHKO Kokořínsko. Tento region je charakteristický výskytem zahloubených údolí, extenzivním využíváním, malým ovlivněním lidskou činností, nízkou migrační aktivitou vodního ptactva a téměř úplnou absencí velkých vodních ploch. Sledované periodické tůně byly po skončení první hydroperiody dále přebudovány do permanentní podoby. Oproti očekávání jsme jak u periodických tak u permanentních tůní pozorovali okamžitou kolonizaci oběma hlavními skupinami zooplanktonu (korýši a vířníky), avšak pouze vířníci (Rotifera) byly schopni úspěšně založit životaschopné populace. Naproti tomu perloočky (Crustacea: Cladocera) a klanonožce (Crustacea: Copepoda) jsme pozorovali jen vzácně a obvykle jen v nízkých abundancích (< 1 ind-l ). 10 měsíců po naplnění permanentních tůní byl zaznamenán též jediný zástupce lasturnatek, druh Notodromas monacha (Crustacea: Ostracoda). V průběhu 8 měsíců existence periodických tůní jsme celkově...
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11.-12. století
Černý, Martin ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Problematika jihoitalských Normanů, o kterých pojednává tato práce, je v evropské historii dosti specifická. Od dějin jiných západoevropských států své doby se liší blízkým kontaktem se dvěma dalšími významnými kulturními okruhy, totiž řeckým a islámským. Vzájemné soužití těchto tří okruhů nebylo jednoduché, jak nám ukazuje příklad křižáckých států na blízkém východě, na jejichž založení měli svůj podíl také Normané. Diplomová práce si klade za cíl sledovat osudy normanské vlády v jihoitalském regionu od příchodu Normanů a jejich žoldnéřského působení přes postupné dobývání jižní Itálie a Sicílie, sjednocení normanského území a zisk královského titulu Rogerem II. až po nástup štaufské dynastie a dobytí království císařem Jindřichem VI. Obsahuje také rozbor vlivu Normanů na vztahy mezi papežstvím a císařstvím ve zmíněném období a jejich poměr k byzantské říši i křižáckým státům. Při psaní práce jsem se zaměřil především na politické dějiny, kulturu a vzdělanost jsem většinou ponechal stranou. Důvodem je přílišná obsáhlost tohoto tématu, které by samo o sobě poskytlo dostatek prostoru pro jinou diplomovou práci. I se zaměřením na politickou problematiku bylo nutné nevěnovat velkou pozornost mnohým dílčím jevům a soustředit se na výklad nejdůležitějších událostí. Přesto zůstala práce natolik podrobná, aby...
|
host ::
RSS.