|
|
Psychologické aspekty braní rukojmích
Straka, Karel ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické části, na kterou navazuje návrh výzkumu. V teoretické části je nejprve vymezeno braní rukojmích a jeho historický vývoj. Dále je hlavní pozornost věnována psychologickým aspektům tohoto fenoménu. Jsou popsány druhy motivace pachatelů, dostupné typologie a způsob plánování incidentů. Následuje výklad o krizovém vyjednávání, osobnostních předpokladech vyjednavačů, roli psychologa ve vyjednávání a vlivu médií na vyjednávání. Pozornost je poté přesunuta na oběti braní rukojmích. Práce popisuje dynamiku jejich prožívání, Stockholmský syndrom a dopad incidentů na oběti. Návrh výzkumu si klade za cíl vytvořit a ověřit vhodnost screeningové metody pro odhad rizika rozvoje posttraumatického stresu u obětí braní rukojmích.
|
|
|
Psychosociální aspekty profese vyšetřovatele (policejního komisaře)
Vavrošová, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Literárně přehledová část bakalářské práce rozebírá jednotlivé psychosociální aspekty profese policejního vyšetřovatele. Jedná se převážně o jejich specifické znalosti, schopnosti, dovednosti a osobnostní charakteristiky. Speciální pozornost je věnována sociálním a komunikačním dovednostem, které vyšetřovatel využívá v rámci většiny prováděných úkonů. S ohledem na náročnost této profese je uvedena i kapitola o stresu a tzv. syndromu vyhoření. Cílem empirické části práce je navrhnout výzkum, který by se pomocí rozhovorů, Torranceho testu tvořivého myšlení a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře pokusil odhalit vztah mezi kreativitou, úspěšností, otevřeností vůči zkušenosti a svědomitostí. Stejně tak se zaměřuje na specifika, uplatnění, důležitost a omezení tvořivosti v profesi policejního vyšetřovatele. Klíčová slova: charakteristiky policejních vyšetřovatelů, stres, syndrom vyhoření, tvořivost
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Psychological aspects of interviewing in criminal prosecution
Kostelníková, Zuzana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
1 Abstrakt Predkladaná práca sa zaoberá vypočúvaním detských svedkov a jeho výsledkom vo forme výpovedi. Mapuje vývojové špecifiká detí relevantné v priebehu vypočúvania. Ďalej ponúka prehľad špecifických postupov, ktoré zohľadňujú nároky vyplývajúce z práce s touto skupinou svedkov. Najväčší dôraz práca kladie na metódu kognitívneho interview vytvorenú Geiselmanom a Fisherom (1992) a možnostiam jej využitia u detí. Praktická časť sa v jednej rovine venuje overeniu vhodnosti špecifickej metódy - kognitívneho interview pre účely vypočúvania u detí v predškolskom veku. Druhá rovina mapuje vývojovo špecifické prejavy detí v priebehu takto vedeného rozhovoru. Vďaka analýze dvadsiatich rozhovorov bolo možné identifikovať špecifiká prejavujúce sa tak v kognitívnej oblasti, ako aj v oblasti sociálnych schopností a zachytiť ich konkrétnu podobu. V následnom kroku boli výpovede detí posudzované z hľadiska použitej metódy. Na danej vzorke sa ukázali kvalitatívne ale aj kvantitatívne rozdiely obsahu výpovede v jednotlivých fázach. Pričom ako ideálna pre získanie presnej a detailnej výpovede sa ukazuje kombinácia fázy voľnej výpovede a fázy špecifických otázok. Kľúčové slová: vypočúvanie detí, metóda kognitívneho interview, detský svedok, výsluchové metódy
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
| |
|
|
Freiburský osobnostní dotazník a možnosti jeho využití u vězeňské populace
Volf, Petr ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl rozšířit možnosti diagnostiky osob ve výkonu trestu o Freiburský osobnostní dotazník, který se jeví z hlediska penitenciární péče jako užitečný nástroj. Existuje jediný slovenský překlad této metody z roku 1984 včetně norem na populaci již neexistujícího státu. Jeho použití je tedy posledních 20 let problematické a nerozšířené. Naproti tomu, poptávka po aktualizovaných diagnostických nástrojích, které nejsou příliš náročné na čas a administraci, a které by zároveň prošly normováním na specifický populační vzorek, vytváří prostor pro efektivní využití FPI v penitenciární praxi. Teoretická část DP obsahuje seznámení s metodou, teoretické zázemí a východiska FPI, jeho srovnání s dalšími používanými nástroji poznávání osobnosti, možnosti a limity jeho užití. Současně se zaměřuje na specifika vězeňské populace, popis osobnosti z hlediska její struktury a dynamiky, a možnosti jejího poznávání včetně aktuálně používaných diagnostických nástrojů. Součástí je i přehled intervenčních programů realizovaných v nápravných zařízeních ČR. Hlavním výstupem empirické části práce jsou normy pro vězeňskou populaci a zkrácená, 47 položková varianta FPI při zachování psychometrických charakteristik komplexní varianty. Z dílčích závěrů lze konstatovat, že srovnání výsledků výběrového...
|
|
|
Reaktivita a tolerance k frustraci z pohledu psychologie u odsouzených pachatelů trestné činnosti
Okrouhlická, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou reaktivity v souvislosti s frustrujícími situacemi u odsouzených pachatelů trestné činnosti. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Stěžejním tématem teoretické části je reaktivita, respektive způsob chování a projevy reakcí ve chvílích, kdy se jedinec dostane do zátěžové situace nebo mu je znesnadněno či zablokováno dosažení určitého cíle. Neméně důležitou částí teoretické části je vymezení frustrace, která je v diplomové práci nejprve pojata pohledem klasických teoretiků, a následně jsou uvedeny jednotlivé způsoby, jakými je možné frustraci zkoumat a diagnostikovat. Poslední a stejně významnou kapitolu tvoří osobnost pachatele, která je vymezena v souvislostech se zmiňovanou frustrací a reaktivitou. Cílem empirické části je získat kvantitativní údaje o nejfrekventovanějších reakcích u pachatelů trestné činnosti ve chvíli, kdy je před ně postavena překážka, která blokuje dosažení cíle či uspokojení jejich potřeb. Výzkumný vzorek představovalo 69 odsouzených pachatelů trestné činnosti z vazební věznice Pankrác, Hradec Králové a věznice Plzeň. Ke zkoumání reaktivity následkem frustrace bylo užito Rosenzweigovy obrázkově frustrační metody. Ze čtyř stanovených hypotéz byla potvrzena pouze jedna, a sice že pachatelé trestné činnosti v porovnání s...
|
|
|
Kriminální agrese a agresivita dětí a mládeže
Vožechová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fajtlová, Zuzana (oponent)
Tato práce se věnuje dětské kriminální agresi a agresivitě. Pozornost je zaměřena především na rizikové a protektivní faktory páchání násilné trestné činnosti. Dále práce představuje výzkumy zabývající se osobností juvenilního pachatele násilné trestné činnosti. Další kapitola je věnována typickým znakům páchání násilné kriminality dětmi a mladistvými. Na konci teoretické části jsou shrnuty aktuální české i zahraniční poznatky o loupežích a jejích mladistvých i dospělých pachatelích. Navrhované výzkumné šetření se věnuje tématu mladistvých pachatelů loupeží a snaží se skrze kombinovaný výzkumný plán aktualizovat a rozšířit současné poznatky o této skupině pachatelů násilné trestné činnosti. Klíčová slova: násilná kriminalita - juvenilní delikvence - rizikové faktory - protektivní faktory - loupež
|
|
|
Perception of criminal activities by patients of Ordered protective treatment
Nichtová, Andrea ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Duševná porucha a trestná činnosť je neustále aktuálna téma vďaka vysokej medializácii trestných činov pacientov, ktorá podporuje ich stigmatizáciu. Cieľom práce bolo zmapovanie pohľadu pacienta na svoju trestnú činnosť. Popísali sme proces trestnoprávneho konania s duševne chorých páchateľom a ochranné opatrenia. Venovali sme sa vybraným aspektom vnímania trestnej činnosti - motivácii, atribúcii viny, sebaobrazu a trestu. Popísali sme duševné poruchy v psychiatrickej ochrannej liečbe a ich forenzný význam. Pre účely výskumu sme využili kvalitatívnu analýzu pološtruktúrovaného rozhovoru, metódu koláča viny, zdravotné záznamy a súdnoznalecké posudky. Vzorku tvorilo 16 pacientov nariadenej psychiatrickej ochrannej liečby v Psychiatrickej nemocnici Bohnice, Praha, Česká republika. Získané výsledky sú rôznorodé a zodpovedajú vysokej heterogenite výskumného súboru. Za najdôležitejšie výsledky práce považujeme potvrdenie názoru, že nielen duševná porucha, ale aj ďalšie faktory ako osobnosť, užitie návykových látok alebo nízka kontrola impulzov, sa podieľajú na vzniku trestnej činnosti a pacienti si toho sú vedomí a nevysvetľujú svoju trestnú činnosť len v rámci duševnej poruchy. Práca poukazuje na využívanie množstva obranných mechanizmov u pacientov s cieľom vyrovnať sa s pocitmi viny a zachovania...
|
host ::
RSS.