|
|
Pražská periferie na sklonku 20. století
Mikeš, Jan ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky suburbanizace pražské periferie v devadesátých letech dvacátého století. Na článcích z tehdejších odborných periodik demonstruje širokou podporu jejího rychlého stavebního rozvoje vycházející z uvažování předlistopadových urbanistů. Zhodnocení skutečně realizovaných suburbánních projektů ale ukazuje, že byl nástup skutečně silné suburbanizace v okolí Prahy výrazně pomalejší, než soudobí urbanisté a podnikatelé očekávali a chtěli.
|
|
|
Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu
Finsterschott, Theo ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček Šustrová, Radka (oponent)
Diplomová práce "Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu" se zaměřuje především na analýzu kategorií sadismu a masochismu v díle rakousko-německého psychiatra Richarda von Krafft- Ebing (1840-1903), rozbor zdrojů podoby obou perverzí v medicínské, společenské a literární oblasti a jejich recepce a reinterpretace - zejména ve studii českého soudního lékaře Václava Bělehradského (1844-1896) "Culilinctus et fellatio" v Časopise lékařů českých, kde byly vytvořeny koncepty analogických perverzí neronismu a encolpismu. Práce dále zkoumá kontinuity a především diskontinuity sadismu a masochismu, počínaje koncepty Krafft-Ebingovým kategoriím předcházejícími, pokračuje přes jejich zrod jako komplementárních perverzí a konče jejich přesahem do 20. století a současnosti. Text je koncipován jako analýza pozice erotické touhy a praxe jako konstitutivních základů koncepcí sadismu, masochismu a jim příbuzných kategorií; právě endogenní touha, nezávislá na praxi, byla totiž zdrojem moderních sexuálních identit. Pozornost je postupně věnována oběma oblastem. Práce rozebírá proces vzniku masochistického systému touhy ve spolupráci lékaře a pacienta jako čtenáře, recipovány jsou Krafft-Ebingovy inspirační zdroje v oblasti medicíny a literatury a...
|
|
|
Druhý život vybraných bitevních polí 30leté války, jako možných míst paměti
Havrlík, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Cíl bakalářské práce je pojmout tři specifická bitevní pole z období 30leté války jakožto fenomén míst paměti a rekonstruovat jejich druhý život. Časové vymezení práce je od r. 1918 až po současnost, tedy rok 2022. Vybraná bojiště jsou u Rakovníka (1620), Rozvadova (1621) a Třebele (1647), tedy v prostoru západních Čech. Součástí analýzy je i hledání kontinuit a diskontinuit v badatelském zájmu a jeho dopadu. Sledována je míra a úroveň paměti, nebo jen připomínání bitevních událostí v dané oblasti. Bitevní pole je pojato jako vymezené území v krajině, kdy je sledován jeho osud, proměna a vývoj. K práci byly použity písemné prameny, publikované texty, ale i doklady o aktivitách připomínajících někdejší bojiště ve veřejném prostoru, doplněné o dotazník, jehož respondenty jsou nejbližší obyvatelé v okolí bojišť.
|
|
|
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Mrňka, Jaromír: Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960. Praha: ÚHSD FF UK, 2014. Rigorózní práce, školitel Matěj Spurný, 217 s. Předkládaná rigorózní práce je upravenou verzí práce diplomové. Na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz...
|
|
|
Voláme na poplach - Německá demokratická publicistika proti nacistickému nebezpečí (1930-1933)
Spurný, Matěj ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Smyslem práce by tedy neměla být jen zpráva o zajímavých syědectvích, prozíravých osobnostech a překvapivě jasně formulovaných textech. Půjde-li mi o dvojí komparativní přístup, tedy o vzájemné srovnání jednotlivých soudobých analýz a v druhé řadě o srovnání s dnešním, tedy v současné historiografii převládajícím pohledem na danou problematiku, dovolím si předběžně vyslovit několik tezí, které odpovídají mému dosavadnímu poznání problematiky. Předpokládám, že v rámci práce, kterou máte před očima, tyto teze prohloubím, potvrdím či vyvrátím. Hledáme-li jednotlivé prvky, které pod povrchem kulturně vyspělé civilizace připravovaly vypuknutí masového šílenství jménem nacismus, zřejmě nás mnohé dříve nebo později dovede k úvahám o hospodářské krizi počátku třicátých let. Při poněkud hlubším pohledu se jistě vrátíme k pro Německo nelichotivému míru z Versailles a k ohromné hyperinflaci z roku 1923. Právě poslední jmenovaný mezník se jevil jako velice podstatný již současníkům. Sebastian Haffner, bystrý pozorovatel a přesvědčený demokrat, napsal v roce 1938 v londýnském exilu následující řádky: "Přišel rok 1923. Právě tento fantastický rok pravděpodobně vtiskl dnešnímu Německu rysy, které jsou pro veškeré ostatní lidstvo nepochopitelné a hrozivé a jež jsou rovněž cizí normální "německé povaze": onu nezřízenou...
|
|
|
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
host ::
RSS.