|
|
Uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí v Evropské unii : (mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky)
Čáslavská, Eliška ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem "Uznání a výkon cizích rozhodnutí v Evropské unii" (Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky). Záměrem práce je poskytnout systematický přehled právních nástrojů, v jejichž režimu může uznání a výkon cizího rozhodnutí v praxi probíhat. Práce je řazena do osmi kapitol, kterým předchází úvod a následuje závěr. V úvodu práce je nastíněna hlavní snaha o přehlednou analýzu jednotlivých nařízení, která tuto problematiku regulují a dále jsou vysvětleny základní pojmy důležité pro zpracovávanou problematiku. Následující kapitoly se již zabývají příslušnými nařízeními a mají logicky jednotnou strukturu. V úvodu každé kapitoly je nastíněna základní charakteristika daného nařízení, jeho přijetí a základní cíle. Následuje vymezení věcné působnosti nařízení a poté již samotná úprava uznání a výkonu cizího rozhodnutí, následně je kapitola zakončena přehledem vztahu daného nařízení k ostatním právním nástrojům. Náplní druhé kapitoly je uznání a výkon cizích rozhodnutí podle nařízení Brusel I (Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech), které je v této oblasti prvním právním nástrojem a pro následně přijímaná nařízení určitým vzorem. Třetí kapitola zpracovává postup...
|
|
|
Volba práva a volba soudu v mezinárodním obchodě
Bříza, Petr ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Disertační práce se věnuje úpravě volby práva a volby soudu v EU a v mezinárodních instrumentech, a to v oblasti smluv mezinárodního obchodního styku. Práce je rozdělena do 4 základních kapitol, přičemž její těžiště se nalézá v kapitolách II a III, které obsahují podrobný rozbor úpravy volby práva a volby soudu, jak v aktech EU, tak v mezinárodních smlouvách. Kapitola I představuje úvod do problematiky, zatímco kapitola IV přináší shrnutí a závěry z učiněných poznatků. Úvodní kapitola obsahuje zdůvodnění, proč se předmětem práce stala právě volba práva a volba soudu. Hned na začátku je demonstrován význam těchto institutů pro mezinárodní transakce, v nichž hraje zásada smluvní autonomie, jejíž jsou tyto instituty reflexí, klíčovou roli. Právě princip smluvní autonomie a jeho historie jsou rozebrány v prvém oddíle této kapitoly, jakkoliv se k této stěžejní a dnes již v mezinárodním obchodním styku prakticky všeobecně respektované zásadě autor vrací i v kapitolách dalších, a to ve vztahu k tam rozebíraným konkrétním právním instrumentům. Úvodní kapitola také přináší rozbor důvodů, pro které strany přistupují k volbě práva a pojednání o tom, v kterých situacích tak obvykle činí. Kapitola I se dále snaží ukázat mimořádný význam, který má forum, u něhož je spor posuzován. Samostatný oddíl je věnován...
|
|
|
Postavení a práva transsexuálních osob v národním a mezinárodním kontextu
Šoltísová, Eva ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Rigorózní práce je analýzou postavení a práv transsexuálních osob a právních aspektů změny pohlaví a to jak v národním, tak v mezinárodním kontextu. Zabývá se změnou pohlaví z hlediska právních podmínek de lege lata i de lege ferenda a vývojem návrhů zákonů zabývající se změnou pohlaví a přístupem k chirurgickým výkonům během posledních let, zvláštní pozornost je věnována postavení nezletilých pacientů. V práci jsou popsány právní důsledky, které změna pohlaví přináší. Práce obsáhle pojednává o základních lidských právech a svobodách, které byly předmětem sporu před evropskými soudy, a zabývá se otázkami, které se vyskytují, pokud je v procesu změny pohlaví přítomen mezinárodní prvek, zejména uznávání nově nabyté sexuální příslušnosti v cizím nebo domovském státě. Shrnuta je situace ve světě a rozdílné přístupy k transsexualitě v různých státech, opomenuta nezůstává problematika útoků z nenávisti a možnost poskytnutí azylu z důvodu transsexuality.
|
|
|
Objektivní arbitrabilita v mezinárodní obchodní arbitráži
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Objektivní arbitrabilita v mezinárodní obchodní arbitráži Mgr. Bc. Martin Svatoš Abstrakt: Předmětem této práce je přiblížení problematiky objektivní arbitrability sporu, tedy problematiky toho, zdali může být konkrétní spor vzhledem k charakteru svého objektu podřízen mezinárodnímu rozhodčímu řízení. K tomuto účelu bylo použito srovnání české a zahraniční právní úpravy. V první části se práce zaměřuje na základní problematiku arbitrability. Pokouší se nalézt vhodnou definici a představit základní dělení na objektivní a subjektivní arbitrabilitu. Dále vysvětluje odlišnost fází vznešení arbitrability sporu a s tím související problematiku rozhodného práva. Dále se věnuje spornému vztahu arbitrability a veřejného pořádku a nakonec shrnuje úpravu v jednotlivých právních řádech a významných mezinárodních smlouvách. V druhé části se práce zaměřuje na jednotlivé právní oblasti, které přicházejí do střetu s arbitrabilitou. Jedná se zejména o právo duševního vlastnictví, soutěžní právo, právo insolvenční, problematiku smluv o obchodním zastoupení a spory vzniklé v rámci korporací. Závěr shrnuje celkový výstup z této práce, tedy, že v oblasti práva mezinárodního rozhodčího řízení je znatelný posun směrem k liberálnímu přístupu, ale že český právní řád se této tendence příliš nedrží. Klíčová slova: arbitrabilita,...
|
|
|
Procedural aspects of mediation in EC law
Rivera, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Procesně právní aspekty mediace v právu ES Eva Rivera, 2011 1 Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou procesně právních aspektů mediace a vychází z předpokladu, že se na mediační řízení nedá pohlížet odloučeně od procesních souvislostí, jestliže účinnost mediace nemá být ohrožena. Předmětem zkoumání je, jak dalece tento přístup nalezne potvrzení v právu Evropské unie. Mediaci je nutno pojmout mimo její vlastnosti komunikační techniky zejména jako řízení k řešení sporu. Jako taková se stává v Evropě stále důležitějším nástrojem pro řešení zejména občanských a obchodních sporů. V této souvislosti je relevantní její úloha ohledně dalších druhů řízení k řešení sporů resp. její prolínání s nimi. Přitom mohou být na jedné straně vymezení a přechod mezi mediací a dalšími formami tzv. Alternative Dispute Resolution (ADR) a dokonce i vůči soudním pokusům o smírné urovnání právního sporu zčásti plynulé. Na druhé straně lze současně konstatovat, že mediace jako způsob mimosoudního řešení sporů již i v Evropě vyzrála a že zřetelně vykazuje vlastní procesní souvislosti. Ze srovnání evropských národních právních řádů vyplývá jádro vymezení mediace, které ji definuje jako řízení spočívající na dobrovolnosti stran, v němž třetí osoba bez pravomoci spor rozhodnout systematicky podporuje komunikaci mezi stranami s...
|
|
|
Autonomie vůle stran v Nařízení Řím I a její limity
Šarochová, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Rigorózní práce z oblasti závazkového práva v rámci mezinárodního práva soukromého na téma "Autonomie vůle v Nařízení Řím I a její limity" je rozdělena do několika částí. V úvodu se věnuje a snaží se čtenáři přiblížit historický vývoj principu autonomie vůle, kterým tento princip prošel. Práce se zabývá pilíři, na kterých tento princip autonomie v evropském mezinárodním právu soukromém stojí. Tedy právní jistota, svoboda, předvídatelnost ve smluvních závazkových vztazích a rovnost stran. V neposlední řadě ale také relevantní mezinárodní prvek. Od 17. prosince 2009 nabylo účinnosti Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (dále jen Nařízení Řím I)). Práce poskytuje ucelený náhled na vývoj Nařízení Řím I. Předmětem analýzy bude především autonomie vůle v jeho režimu. Práce se snaží potvrdit či vyvrátit následující: "Zásada autonomie vůle smluvních stran v oblasti volby rozhodného práva pro závazky ze smluv nadále i v režimu Nařízení zůstává základem celé úpravy, nemůžeme o ní ale hovořit jako neomezené." Práce se zabývá i volbou práva v režimu Nařízení Řím I jako jedním z projevů principu autonomie vůle. V druhé části se práce věnuje omezení autonomie vůle v Nařízení Řím I. Zejména omezení, která zde existují z důvodu...
|
|
|
Veřejná podpora v mezinárodním právu
Traurig, Vojtěch Pavel ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Poláček, Bohumil (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Právo veřejné podpory je jednou z nejvýznamnějších oblastí hospodářské soutěže v Evropské Unii. Stát jako takový má ve srovnání s ostatními soutěžiteli nezměrnou výhodu: stát disponuje značnými finančními prostředky, které může snadno distribuovat ve prospěch zvýhodněných podniků. V takovém případě existuje podstatné riziko narušení hospodářské soutěže; striktní pravidla pro veřejnou podporu jsou proto nezbytná. Tato práce je rozdělena do 5 částí: úvod, část zaměřující se na mezinárodní smlouvy, všeobecná část, zvláštní část a závěr. Druhá část této práce se zaobírá příslušnými mezinárodními smlouvami, které jsou podstatné pro mechanismy veřejné podpory. Smlouvy jsem rozdělil do tří skupin: dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních přijatá v rámci WTO, opatření proti veřejné podpoře v rámci Evropského hospodářského prostoru a protisubvenční opatření vůči třetím státům (tedy nečlenům EHP či WTO). Tato část popisuje výše uvedené mechanismy a jejich společné principy. Část třetí je věnována všeobecným ustanovením. Kapitola 3.1 se věnuje pojmu "veřejná podpora", popisuje hlavní kritéria klasifikace podpory jako podpory neslučitelní s vnitřním trhem. Zaměřil jsem se rovněž na dva rozsudky Tribunálu, které považuji za důležité pro argumentaci, která je v nich použita. Podstatná pozornost byla v podkapitole...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - domicil a Nařízení Brusel I
Řápková, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Nařízení Rady ES č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí, tzv. Nařízení Brusel I, je bezesporu základním kamenem Evropského mezinárodního práva soukromého. Klíčovým pojmem právě tohoto Nařízení je pojem domicil, neboli bydliště, který slouží jako hlavní hraniční určovatel pro účely soudní příslušnosti na základě Nařízení Brusel I. Domicil je všeobecně velmi zajímavým, i když komplikovaným, právním institutem a ani v kontextu Nařízení Brusel I tomu není jinak. Na úrovni Evropské unie byla tradice domicilu jako hraničního určovatele soudní příslušnosti založena Bruselskou úmluvou. Ovšem, co se týče jeho vymezení, Bruselská úmluva tento pojem jednotně nedefinovala a naopak učinila odkaz na národní právní řády tehdejších smluvních států. Nařízení Brusel I se od této praxe částečně odchýlilo, neboť, až na výjimku, zavedlo jednotnou definici domicilu právnické osoby. V případě domicilu fyzické osoby ale zůstává odkaz na vnitrostátní pravidla členských států Evropské unie. To s sebou v praxi přináší zajímavé situace, neboť pojetí domicilu národními právními řády se pochopitelně stát od státu liší. Inspirována těmito skutečnostmi, věnuje se tato diplomová práce zejména pojmu domicil v kontextu Nařízení Brusel I. Rozdělena je do osmi kapitol. Kapitola první obsahuje úvod k celé...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Holubová, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu: Určení rozhodného práva pro mimosmluvní závazkové vztahy v právu ČR a USA
Kadlecová, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je porovnat určení práva aplikovatelného na mimosmluvní závazky v České republice a Spojených státech amerických. Na začátku poskytuji krátký přehled o mezinárodním právu soukromém obecně a poté o hmotném právu civilních deliktů v České republice a USA a dále o budoucích změnách v novém občanském zákoníku, který by měl platit od roku 2014. Pátá kapitola se zabývá právem aplikovatelným na mimosmluvní závazky v České republice. Na prvním místě je zákon (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním), ale většina jeho ustanovení byla nahrazena nařízením Řím II, které sjednocuje mezinárodní právo soukromé v rámci států EU. Obecné pravidlo pro právo aplikovatelné na mimosmluvní závazkové vztahy vzniklé z civilních deliktů je dle nařízení lex loci delicti (právo země, kde vznikla škoda). Řím II dále stanoví speciální pravidla pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, nekalou soutěž, škodu na životním prostředí atd. V České republice se nařízení neaplikuje na dopravní nehody, protože Česká republika je stranou Haagské úmluvy o právu aplikovatelném na dopravní nehody. Šestá kapitola se soustřeďuje na právo aplikovatelné na civilní delikty v USA. První podkapitola se věnuje vývoji amerického mezinárodního práva soukromého obecně, včetně procesu opouštění...
|
host ::
RSS.