|
|
Mezinárodní soudní příslušnost ve sporech ze smluv
Vraspír, Filip ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Mezinárodní soudní příslušnost ve sporech ze smluv Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem mezinárodní příslušnosti a vymezení pravomoci soudů ve smluvních sporech s mezinárodním prvkem. Cílem práce je představení a analýza právní úpravy tématu na úrovni vnitrostátní úpravy, úpravy v některých mezinárodních smlouvách a zejména v Nařízení Brusel I bis, které je z hlediska osob žijících nebo sídlících na území Evropské unie nejvýznamnějším pramenem této úpravy. Dílčím cílem práce je rovněž i analýza některých pravidel mezinárodní příslušnosti ve smluvních sporech z hlediska jejich exorbitantnosti, která může mít za následek odmítnutí uznání a výkonu cizího soudního rozhodnutí. První kapitola práce se zaměřuje na představení relevantních pravidel pro vymezení pravomoci soudů ve smluvních sporech s mezinárodním prvkem na základě vnitrostátních norem v České republice a Spojeném království. Tyto úpravy vzájemně komparuje i s úpravou mezinárodní příslušnosti v Nařízení Brusel I bis. Kapitola dále prezentuje projekt Haagské konference týkající se unifikace pravidel pro vzájemné uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí, jehož nedílnou součástí je i nepřímé stanovení pravidel mezinárodní příslušnosti, a práce na projektu sjednocení přímých pravidel mezinárodní příslušnosti. Druhá a třetí kapitola se věnuje...
|
|
|
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém
Šedivková, Anna Marie ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku výhrady veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém. Cílem práce je analyzovat různé aspekty výhrady veřejného pořádku a její aplikaci v kontextu mezinárodního práva soukromého, a to s důrazem na české právní prostředí. Práce se skládá z pěti kapitol, v první kapitole je teoreticky vymezen pojem veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém a představena jsou jeho možná dělení. Samostatná podkapitola se zaměřuje na pojetí veřejného pořádku v evropském právu a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Dále se práce věnuje analýze formálních právních pramenů práva zakotvujících výhradu veřejného pořádku na úrovni mezinárodní, evropské a vnitrostátní, jakož i podmínkám aplikace výhrady veřejného pořádku v českém právu. Blíže je rozebrána zásada restriktivního výkladu a analyzován je i doktrinální aplikační požadavek navázání případu na stát soudu. Dále se práce zabývá dvěma rovinami užití výhrady veřejného pořádku: jako důvodu pro odmítnutí aplikace normy cizího rozhodného práva a jako důvodu pro odepření uznání a výkonu cizího rozhodnutí na území České republiky. V poslední kapitole je zkoumán prostor pro užití výhrady veřejného pořádku v mezinárodním rodinném a dědickém právu a...
|
|
|
Práva cestujících v mezinárodní letecké přepravě s přihlédnutím k vlivu pandemie COVID-19
Čermák, Filip ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Práva cestujících v mezinárodní letecké přepravě s přihlédnutím k vlivu pandemie COVID-19 Abstrakt Práce je věnována právní úpravě vztahu mezi cestujícími a leteckými dopravci při letecké přepravě osob. Výklad je zasazen do obecného historického rámce, který ilustruje prudký rozvoj letecké dopravy od 20. let minulého století do současnosti se zvláštním důrazem na moderní dobu. Jedním z cílů je ukázat, jak složité je pro normotvůrce reagovat na rychlý vývoj oboru a také na nečekané události, jakou byla např. pandemie covidu-19. Hlavním tématem je pak analýza Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, tedy jednoho z nejvýznamnějších pramenů právní úpravy vztahu mezi cestujícími a leteckými dopravci. Práce představuje systém regulace zakotvené tímto nařízením, jeho silné a slabé stránky - a to s přihlédnutím k bohaté judikatuře Soudního dvora Evropské unie - a též ukazuje vliv zmiňované pandemie v této oblasti (rušení letů v důsledku protiepidemických opatření totiž vedlo k časté aplikaci Nařízení 261/2004 a k intenzivním diskusím o některých nově se objevivších sporných otázkách). Práce upozorňuje, že problematických aspektů kritizovaných širokou odbornou veřejností je v úpravě nařízení poměrně mnoho, což může být důsledkem zmíněné složitosti problematiky. V analýze účinné úpravy Nařízení EP a Rady...
|
|
|
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem
Anděl, David ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou rozhodného práva pro závazkové vztahy s mezinárodním prvkem. Zaměřena je zejména na Nařízení Řím I jako na dominantní právní předpis pro úpravu rozhodného práva smluvních závazků s mezinárodním prvkem. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola se zabývá různými prameny práva, které danou problematiku upravují. Je vyzdviženo Nařízení Řím I, u kterého je popsán stručný historický vývoj. Zejména je přiblížen přechod od Římské úmluvy, jako mezinárodního pramene práva, k Nařízení Řím I, právnímu předpisu sekundárního evropského práva. Dále je Nařízení Řím I porovnáno s jinými konkurenčními předpisy a je vysvětlen jejich vzájemný vztah. Na vnitrostátní úrovni je zmíněn ZMPS a je přiblížen jeho vztah k ostatním relevantním předpisům. Jelikož je ZMPS v oblasti smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem zbytkovou normou, není jeho úprava blíže rozebrána. Druhá kapitola je zaměřena na působnost Nařízení Řím I. Je osvětlen pojem smluvního závazkového vztahu a jeho autonomní výklad. Je přiblíženo, v jakých případech bude aplikováno. Třetí kapitola je zaměřena na institut volby práva a jeho úpravu v Nařízení Řím I. Je popsáno, jaké náležitosti musí volba práva splňovat, aby byla platná, a jak tuto...
|
|
|
Vybrané otázky mezinárodního dědického práva
Zahrada, Tomáš ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Vybrané otázky mezinárodního dědického práva Tématem této diplomové práce jsou vybrané otázky mezinárodního dědického práva. Ty autor směřuje primárně do oblasti evropského dědického práva a jeho základních principů upravených nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012, známým rovněž pod názvy nařízení o dědictví či Brusel IV. S využitím odborné literatury a judikatury vnitrostátních i mezinárodních soudů ve své práci autor stručně přibližuje základní principy obsažené v jednotlivých ustanoveních předmětné právní úpravy a nalézá odpověď na otázku do jaké míry tato zůstaviteli a dalším osobám poskytují právní jistotu a předvídatelnost při snaze o plánování dědictví s mezinárodním prvkem. Při zkoumání nedostatků se kterými se v kontextu právní jistoty a předvídatelnosti současná právní úprava evropského dědického práva potýká autor srovnává jednotlivé názory odborné veřejnosti na danou problematiku a přidává svůj vlastní pohled na věc. Diplomová práce je členěna do tří kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly. V první kapitole se autor zabývá důvody pro přijetí právní úpravy v oblasti dědictví s mezinárodním prvkem a dále představuje jednotlivé prameny právní úpravy evropského dědického práva. V rámci kapitoly druhé se autor zabývá stručným popisem...
|
|
|
Uznávání cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví
Kozubík, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Uznávání cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví Abstrakt Práce se zabývá jednou z aktuálních otázek úpravy rodičovství v mezinárodním právu soukromém, konkrétně uznáváním cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví. V souvislosti s migrací obyvatel, která je v rámci evropského kontinentu navíc zintenzivněna volným pohybem mezi členskými státy Evropské unie, se otázka uznávání rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví ukazuje jako vysoce aktuální. A to i s ohledem na pokračující liberalizaci úpravy rodičovství párů stejného pohlaví ve státech západní Evropy a Skandinávie, a naopak konzervativní přístup států Evropy východní. Tuto aktuálnost potvrzují také v nedávné době publikovaná zásadní rozhodnutí vnitrostátních i mezinárodních soudů, která jsou v práci podrobně rozebrána, stejně jako legislativní návrhy na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Diplomová práce si klade za cíl poskytnout rozbor úpravy uznávání rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví a související judikatury a legislativních návrhů, a to primárně z perspektivy České republiky. Práce je členěna do čtyř kapitol, úvodu a závěru. V jednotlivých kapitolách definuji osvojení jako právní rodičovství, poskytnu přehled zemí umožňující osvojení páry stejného pohlaví a podrobně rozeberu úpravu uznávání těchto rozhodnutí v...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Šťástková, Andrea ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Institucionální rozhodčí řízení Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení, konkrétně typ rozhodčího řízení zvaný institucionální rozhodčí řízení, které existuje vedle rozhodčího řízení ad hoc. V rámci tohoto tématu se práce zaměřuje na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení na území České republiky a Finska. Porovnány jsou prameny rozhodčího řízení relevantní pro obě země. Těžiště práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení v Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a Řádu Finského arbitrážního institutu. Cílem práce je zjistit, zda a nakolik jsou instituty rozhodčího řízení v České republice a ve Finsku podobné. Autorka se snaží ze srovnání vyvodit odpověď na otázku, zda jsou obě země stejně nakloněny arbitráži, či zda jej úprava některé z nich výhodnější než úprava druhé země. Diplomová práce je členěna do sedmi kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Níže je přiblížen obsah každé z částí. První kapitola se zabývá přehledem historického vývoje relevantní právní úpravy rozhodčího řízení na území dnešní České republiky. Ve druhé kapitole práce jsou vymezeny pojmy rozhodčí řízení, dále rozhodčí řízení vnitrostátní a mezinárodní a také mezinárodní obchodní rozhodčí řízení. Shrnuty jsou výhody a nevýhody rozhodčího...
|
|
|
Úprava mezinárodní příslušnosti soudů v řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí při rozvodu manželství
Štětinová, Marie ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Úprava mezinárodní příslušnosti soudů v řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí při rozvodu manželství Cílem diplomové práce je zanalyzovat současnou a platnou právní úpravu mezinárodní příslušnosti soudů v řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí při rozvodu manželství, kterou lze nalézt zejména v unijních předpisech, mezinárodních smlouvách či v českém vnitrostátním právu a následně tuto právní úpravu podrobit bližšímu zkoumání a zhodnotit, zda a za jakých okolností může být řízení o rozvodu mezinárodního manželství vedeno před soudem téhož státu jako řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí vzešlých z takového manželství, zejména co se rodičovské zodpovědnosti a vyživovací povinnosti týká. První kapitola práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, jako je mezinárodní právo soukromé a procesní, mezinárodní příslušnost soudů, jakož je zde obsažen i stručný souhrn těch právních předpisů, se kterými je pracováno v dalších kapitolách. Ve druhé kapitole jsou pak tyto právní předpisy podrobeny bližšímu zkoumání, zejména co se jejich věcné působnosti týká s tím, že je zde zároveň podrobně rozebírán pojem rodičovské zodpovědnosti. Třetí kapitola plynule navazuje na kapitolu druhou, a to popsáním vzájemného vztahu právních předpisů, neboť jejich věcná působnost se častokrát překrývá a znalost jejich...
|
|
|
Kolizní úprava smluvních závazkových vztahů v USA
Němečková, Pavla ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Kolizní úprava smluvních závazkových vztahů v USA Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na kolizní úpravu smluvních závazkových vztahů ve Spojených státech amerických, přičemž vybrané problémy jsou porovnávány s úpravou v Evropské unii. První kapitola je věnována specifikům, která jsou vlastní americkému systému mezinárodního práva soukromého. Tato specifika jsou z většiny způsobena americkým rozdělením právních řádů na federální právní řád a jednotlivé státní právní řády, ale zahrnují i např. fenomén law-marketu nebo forum-shoppingu. Dále jsem v krátkosti shrnula vývoj americké kolizní úpravy a charakterizovala jednotlivé přístupy, které se v průběhu vývoje kolizní úpravy objevily. Druhá kapitola je věnována svobodné volbě práva, její přípustnosti a omezením. Za využití recentní judikatury jsem nastínila přístup k autonomní volbě práva u jednotlivých smluvních typů. Závěr druhé kapitoly je věnován upravě autonomní volby práva dle Uniform Commercial Code, předpisu, který platí ve všech státech USA a který harmonizuje oblast obchodního práva. Třetí kapitola je zaměřena na hledání rozhodného práva při neexistenci volby práva. Rozebrala jsem nejrozšířenější přístup k řešení kolizních situací dle Druhého Restatementu, dále metodu dle Prvního Restatementu a metodu lepšího práva. V závěru třetí kapitoly jsem...
|
|
|
Dohody o volbě soudu v mezinárodním právu soukromém
Jančar, Tomáš ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Dohody o volbě soudu v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dohodou o volbě soudu jako jurisdikčním pravidlem mezinárodní soudní příslušnosti. Věnuje se právní úpravě volby soudu ve věcech občanských a obchodních podle nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o dohodách o volbě soudu. Jejím cílem je analyzovat, zda tyto právní předpisy uspokojivě upravují dohody o volbě soudu. První kapitola poskytuje vhled do problematiky dohody o volbě soudu. Vysvětlena je její podstata subjektivního pravidla soudní příslušnosti, je popsán její přínos pro účastníky soukromoprávních poměrů, jsou představeny její druhy a je rozebrána její přípustnost napříč jednotlivými soukromoprávními odvětvími. V druhé kapitole jsou uvedeny právní prameny, které v České republice dohody o volbě soudů upravují, včetně stručného uvedení jejich historického vývoje. Prameny jsou rozděleny do tří skupin podle jejich vnitrostátního, mezinárodního a unijního původu, přičemž je vysvětlena otázka jejich aplikační přednosti a jejich vzájemných vztahů. Třetí kapitola se věnuje úpravě dohody o volbě soudu v nařízení Brusel I bis. Nejprve je popsána jeho působnost ve vztahu k volbě soudu, a to se zaměřením na přítomnost mezinárodního prvku. Následně je proveden rozbor jeho požadavků na dohodu o volbě soudu, zejména její...
|
host ::
RSS.