|
|
Člověk a město - filosofické a kulturně-antropologické aspekty problému
Panoušková, Markéta ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
SHRNUTÍ Disertační práce se věnuje filosofickým aspektům vztahu člověka k městu. Hlavními metodami práce jsou interpretace textů spjatých s městem a filosoficky inspirovaná analýza sepětí člověka s městem jako lidsky budovaným, obývaným, sdíleným místem a časem a s jeho žitými fenomény. Nejprve je předvedeno, jakým způsobem se tématikou města zabývali badatelé z oblasti filosofie a dalších společenských věd. Téma města nacházíme v díle řady filosofů: Například J. A. Komenskému slouží jako symbol lidské situovanosti v životě, M. Foucaultovi jako východisko k politickofilosofické analýze moci, E. Lévinasovi k výkladu viny, trestu a odpovědnosti. Pro pochopení fenoménu města jsou důležité i poznatky sociologů, architektů, urbanistů, historiků architektury. V jejich dílech lze navíc najít přesahy do filosofického myšlení, například Bernard Lepetit přispívá k problematice časovosti města pojmem "stopa", Jan Gehl výkladem vnímání okolí a výzvou k uplatňování lidského měřítka ve městech přispívá k filosofické reflexi lidské svobody uprostřed města. Pozornost je věnována filosofii architektury. Saul Fischer dokládá naše zjištění, že architektuře se filosofové věnují zřídka a definuje jednotlivé problémy filosofie architektury, z nichž mnohé se týkají etiky architektů. Jako příspěvek k filosofii architektury lze...
|
|
|
Areté, výchova, sport
Kalenský, Petr ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Výraz ARETÉ vznikl v antickém Řecku. Jde o záměrný duševní stav, který vede ke správnému jednání. Pro Patočku je ARETÉ určením svobodného života. Jde o určitou výtečnost člověka, který se nezaměřuje jen na svůj život, ale buduje prostor pro své uplatnění tak, že vidí do povahy věcí a jedná ve shodě s ní. V tomto smyslu hovořil o ARETÉ již Hérakleitos, k podobným závěrům docházeli také taoisté v Číně. V Řecku byla výchova velice důležitá. Skrze výchovu bylo možno ARETÉ získat. Učitel však nemohl učit v dnešním slova smyslu, kdy učí jen svůj předmět. Vyučující musí být spíše vychovatel, který žáka vyvádí na cestu k Dobru, jak to prováděl už Sókratés. Nejde tedy o kvantitu vědomostí, ale důležité je znát podstatné, znát souvislosti, vidět pozadí. Sport vznikl pro uctívání bohů, byl tedy posvátný. Vítěz olympijských her svým výkonem dokazoval svou vděčnost bohům. ARETÉ byla tedy pozadím, na které vznikly olympijské hry. Klíčová slova: ARETÉ, výchova, sport, harmonie, olympijské hry
|
|
|
Filosofie a pojetí výchovy K. Jasperse na pozadí eschatologie
Kowalski, Piotr Marek ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Ve své práci spojuji filosofické myšlení K. Jasperse s eschatologií v souvislosti s výchovnými motivy. Snažím se zachytit pojetí filosofické víry, mezních situací, existenční a existenciální úzkosti s láskyplným výchovným vedením druhého člověka. Dotýkám se rovněž myšlenek jiných filosofů, kteří svým způsobem nosné myšlenky K. Jasperse doplňují, především S. Kierkegaarda, I. Kanta, F. Nietzscheho, M. Heideggera, G. Marcela, E. Lévinase. Klíčová slova: eschatologie, výchova, mezní situace, existenční a existenciální úzkost, láska, smrt ABSTRACT In his work unite the philosophical thinking of K. Jaspers with eschatology in connection with educational themes. I trying to capture the concept of philosophical beliefs, critical situations, human and existential anxiety and educational leadership with loving another person. It covers also the ideas of other philosophers, who are supporting ideas in a way complementary K. Jaspers, especially S. Kierkegaard, I. Kant, F. Nietzsche, M. Heidegger, G. Marcel, E. Lévinas. Keywords: eschatology, education, critical situation, human and existential anxiety, love, death
|
|
|
Estetika a politika: pojetí Jacquese Rancièra
Krochmalný, Ondřej ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
v českém jazyce Překládaná práce se zabývá dílem francouzského teoretika Jacquese Rancièra s tím, že zvláštní důraz je v ní položen na způsob, jakým se zde vyskytují a vzájemně proplétají oblasti estetiky a politiky. Takto vymezený tematický rozptyl nezprostředkovává Rancièrovo myšlení v jeho celku. Především z důvodu zachování stanoveného rozsahu jsem takto pominul Rancièrovy práce věnující se problematice historiografie nebo některé z textů, které se zabývají úžeji pojatými otázkami literatury nebo filmu. I přes tato omezení však bylo mým cílem zpracovat monografický úvod od Rancièrova myšlení. Ten si tedy, na jednu stranu, nenárokuje úplné vyčerpání námětu, avšak jeho záměrem je, na stranu druhou, zprostředkovat určitý souhrnný vhled do základních otázek, které utvářely (a utvářejí) Rancièrovo myšlení.
|
|
|
Eschatologické motivy ve filosofii K. Jasperse
Kowalski, Piotr Marek ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Stark, Stanislav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Ve své práci spojuji filosofické myšlení K. Jasperse s eschatologií v souvislosti s výchovnými motivy. Snažím se zachytit pojetí filosofické víry, mezních situací, existenční a existenciální úzkosti s láskyplným výchovným vedením druhého člověka. Dotýkám se rovněž myšlenek jiných filosofů, kteří svým způsobem nosné myšlenky K. Jasperse doplňují, především S. Kierkegaarda, I. Kanta, F. Nietzscheho, M. Heideggera, G. Marcela, E. Lévinase. Klíčová slova: eschatologie, výchova, mezní situace, existenční a existenciální úzkost, láska, smrt
|
|
| |
|
|
Nemoc jako příležitost k péči a pozornosti
Kalábová, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Člověka můžeme vnímat v subjekt-objektové pozici v rovině přírodních a většiny humanitních věd, ale také přes bytí, svět a situace, do kterých je ve svém životě uvrhován. Analytický přístup k člověku je zavádějící. Člověka není možné vykládat z částí, ale je nutné vědět o celku. Ovšem nikoli o celku, který vzniká adicí částí, ale je celkem bez marga- bez okraje. Jde tedy o základní intenci, která vždy penetruje jednotlivými částmi jako spojující nit.Jedině fenomenologicky lze porozumět, neboť fenomén propojující intence je to, co se vztahuje k Telos, vychází z Arché a podniká složitý boj s každou konkrétní situací v přítomnosti člověka.
|
host ::
RSS.