|
|
Masmédia, politická sféra a mediální výchova
Březina, Jiří ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Naše práce si dala za úkol několik cílů. Prvním cílem byl náhled do problematiky médií a politické komunikace. Popsali jsme některé důležité aspekty médií, které zahrnují jak omezení dané technologií, tak omezení organizační. Shrnuli jsme současný stav teorie mediální a politické komunikace, včetně styčných ploch mezi těmito dvěma disciplínami. Bohužel tento současný stav a omezený prostor této práce nedovolují zevrubnější náhled do problematiky a formulaci jasnějších závěrů. Na druhou stranu jsme využili více zdrojů a přístupů pro identifikaci účinků mediálního sdělení a popsali několik způsobů, jakými se média snaží zajistit objektivitu i několik strategií, jak lze sdělení pozměnit tak, aby místo neutrálního vyznění ovlivňovalo příjemce. Cíl, který jsme si stanovili jako druhý v pořadí, lze shrnout jako popis procesu, kterým prochází mediální sdělení. Vytvořili jsme vlastní schéma, podle kterého jsme odvíjeli analýzu jednotlivých částí procesu. Pomocí příkladů uvedených v literatuře se nám podařilo nastínit možné problematické partie jednotlivých účastníků tohoto procesu a i když jsme zdaleka nevyčerpali všechny otázky, které se nabízejí, zmínili jsme všechny důležité momenty. Třetím cílem této práce bylo teoretické uvedení do tématu mediální výchovy spolu s praktickým převedením této teorie do praxe s...
|
|
| |
|
|
Srovnání etického ideálu člověka u Platóna a Augustina
Smoláková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat...
|
|
|
Etický a ontologický aspekt fenoménu svědomí
Lebduška, Lukáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat fenoménem svědomí, jehož pojetí je velmi důležité pro ustavení etiky jako jedné z filozofických disciplín. Na rozdíl od dobra, které bylo hned od počátku pojímáno jako ontologická kategorie, bylo svědomí původně ustavováno jako kategorie čistě etická, a teprve od minulého století také jako kategorie ontologická. Právě tento posun ve vnímání svědomí směrem k moderní době bude předmětem mého zájmu. Pestrost proměn chápání svědomí není taková jako u pojetí dobra, ale rozdíly mezi jednotlivými představami o tom, čím je svědomí určováno a jak funguje jsou značné. Právě tato různorodost hraje důležitou roli při vnímání jednotlivých forem fenoménu svědomí tak, jak je v minulosti představovali jednotliví autoři, kteří se jej snažili zabudovat do svého filozofického systému. Všechny typy chápání se shodují v tom, že svědomí je nějak spojeno s naším prožíváním a mravním hodnocením jednání, které uskutečňujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití audiovizuální techniky v hodinách občanské výchovy
Augustová, Dagmar ; Havlínová, Ivana (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Mám ráda tvůrčí práci, ve které mám určitou svobodu tvorby, která není stereotypní a bude mi nápomocna v mé budoucí pedagogické praxi. Masmédia jsou nedílnou součástí téměř všech domácností. Užívá se jich stejně tak jako učitelů a ostatních pracovníků к šíření informací a vědomostí. Na masmédiích závisí rozvoj kultury, vědy, techniky i celé společnosti. K nej důležitějším technickým zařízením, prostřednictvím kterých se tyto informace šíří, bezesporu patřily a dodnes patří tisk, rozhlas, televize a internet. Jde o dynamické a velmi efektivní učební pomůcky, které usnadňují učitelovu práci ve vyučovacích hodinách. Díky nim se žáci v relativně krátkém čase dozví to, co by museli sami pracně vyhledat a nastudovat nebo by si nedokázali s pomocí své fantazie představit. Sledování filmu na žáky působí ve většině případů velmi emocionálně. Získané vědomosti či shlédnuté situace se stanou jejich osobním prožitkem. Speciální didaktické filmy navíc respektují mentální úroveň žáků a jsou v souladu s vyučovacími předměty, pro které jsou natáčeny, proto je jejich působení účinnější. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Legislative Power in France
Giba, Marián ; Jirásková, Věra (oponent) ; Reschová, Jana (vedoucí práce)
Postavení francouzského zákonodárce v rámci ústavního systému V. republiky se značně vymyká z rámce parlamentní formy vlády. Toto specifikum je dané mnohými okolnostmi, především historickým vývojem Francie od revoluce v roce 1789 až do současnosti a s ním spjatými ústavními zkušenostmi.
|
host ::
RSS.