|
|
Přístup novinářů a novinářek k reprezentaci političek v médiích
Kvitová, Alžběta ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje genderovým aspektům novinářské profese a jejich profesnímu diskurzu. Konkrétně se zaměřuje na to, jakým způsobem lidé v médiích přistupují k reprezentacím političek. Ženy v politice jsou v médiích genderově stereotypizovány, ve sdělovacích prostředcích také bývají zobrazovány rozdílně a v jiných kontextech v porovnání s politiky-muži. Projevuje se to například tím, že lidé v médiích věnují větší pozornost soukromí političek, více se zaměřují na jejich fyzický vzhled či na jejich věk. Cílem této práce proto bylo zjistit, jakým způsobem se na těchto odlišných reprezentacích žen v politice mohou podílet samy novinářky a novináři. V rámci výzkumné části byly provedeny polostrukturované rozhovory s jedenácti redaktorkami a redaktory, kteří pracují v různých českých médiích. Sesbíraná data byla analyzována kvalitativně pomocí metody zakotvené teorie. Z výzkumu vyplývá, že genderu novinářky a novináři v politickém zpravodajství přikládají nízký význam. Pohlaví političek a politiků proto nemá vliv na to, jakým způsobem o nich oni sami referují v médiích. Výsledky analýzy nicméně naznačují, že na společnost nahlíží optikou genderové dichotomie a taktéž o političkách smýšlejí genderově stereotypně. To se projevuje například tím, že si ženy v politice spojují s rolí matky a...
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
| |
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Hodnocení a motivace pracovníků
Vincíková, Miroslava ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Ticháková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat hodnocení a motivaci zaměstnanců ve státním a soukromém sektoru, provést srovnání a navrhnout opatření, která budou vést k odstranění nedostatků. Na začátku práce je charakterizována problematika a stanoveny cíle práce. Teoretická část se zaměřuje na hodnocení, motivaci a odměňování pracovníků v obou sektorech včetně aktuálních poznatků v této oblasti. Porovnání obou sektorů je provedeno pomocí dotazníkového šetření. Zaměřuje se na hodnocení, motivaci a spravedlivé odměňování zaměstnance z pohledu pracovníků. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, ověření stanovených hypotéz a na základě zjištěných nedostatků navržení možných opatření k zlepšení stávající situace. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že pracovníci soukromého sektoru získávají formální hodnocení mnohem častěji než zaměstnanci státního sektoru. Hlavní motivací k pracovnímu výkonu je pro pracovníky státní sféry jistota zaměstnání, pro zaměstnance soukromého sektoru možnost kariérního postupu. Výsledky této práce přinášejí zaměstnavatelům návrhy na zlepšení v dané problematice.
|
|
| |
host ::
RSS.