|
| |
|
|
Výchova jako problém u Radima Palouše
Dytrych, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Hlavním tématem práce je promýšlení specifického smyslu výchovy a vzdělávání ve filosofii Radima Palouše. Z této základní problematiky specifičnosti výchovy jako přivádění k rozumění celku (řádu) světa u Palouše budeme dále explikovat klíčové motivy. Mezi tyto motivy patří především existence člověka jako bytosti od-povědné za celek světa a ostatních lidí. Dále problém školy jako specifické temporální situace překračující každodenní shon (ascholia) a provoz, zkrátka kvaltování, a scholé jako svobody k sobě, která se rozvíjí ve schopnosti dialogického se-tkávání se sebou i s druhými. Tato základní půda bude konkretizována též v dějinné dimenzi propojováním pro Palouše důležitých myslitelů (především Sokrates, Komenský, Patočka).
|
|
|
Význam řeči ve výchově a vzdělávání
Chocholová, Viktorie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se zaobírá souvislostí výchovy a řeči. Cílem této interdisciplinární práce je nastínit význam těchto dvou fenoménů v lidském životě, jejich vzájemnou provázanost a filosoficky reflektovat a charakterizovat vybrané fenomény řeči - dialog, tázání, mlčení a narace. Pomocí předem stanovených výzkumných otázek práce otevírá prostor pro zamyšlení nad významem a využití těchto fenoménů ve výchově a vzdělávání. V první části se práce prostřednictvím odborné literatury zaobírá pojmem výchovy a vzdělávání z hlediska optiky filosofie výchovy. V druhé části je reflektován vztah mezi řečí a lidstvím, poté řečí a výchovou, kde je následně formulován závěr, že řeč a výchova jsou fenomény související a nachází se mezi nimi několik významných paralel. V závěru této části se práce věnuje specifikům humanitního vzdělávání a provázaností s řečovými fenomény. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných fenoménů řeči - dialogu, tázání, mlčení a narace, kde je výsledkem je formulace závěru, že všechny fenomény lze s výchovou bezprostředně propojit a jsou mnohdy klíčem pro efektivní uskutečňování výchovného procesu/školní výuky. V závěru práce je nastíněno možné budoucí zaměření práce, a to v podobě zanesení vybraných fenoménů do didaktické metodologie. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, výchova, filosofie výchovy,...
|
|
|
Pasivita a aktivita ve výchově
LYKEŠOVÁ, Erika
Předkládaná diplomová práce s názvem "Pasivita a aktivita ve výchově" se zabývá problematikou pasivity a aktivity ve výchově z pohledu volného času ve Věznici Světlá nad Sázavou. První část práce objasňuje klíčové pojmy a pojednává o filosofii výchovy. Dále je zde vymezená problematika volného času spojená s pasivitou a aktivitou ve výchově ve volném čase. Druhá část práce je věnována výsledkům kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Cílem práce bylo na podkladu kvantitativního a kvalitativního výzkumu popsat, jak funguje volný čas ve Věznici Světlá nad Sázavou. V práci se objevují možnosti trávení volného času ve vězeňském prostředí z pohledu pasivity a aktivity. Volný čas je zde zkoumán ze strany pracovníků věznice, kdy se jednalo o předvýzkum. Snahou bylo zjistit, jak volný čas u odsouzených žen ve výkonu trestu probíhá. Na základě tohoto předvýzkumu byl poté sestaven dotazník, který byl předložen odsouzeným ženám ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, kde bylo hlavním cílem zjistit, jak ženy volný čas z hlediska pasivity a aktivity tráví. Výsledky výzkumu této práce by mohly sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření týkající se volného času ve vězeňském prostředí. Za žádoucí považuji také stanovisko, že na základě této práce si může každý o volném čase ve věznici udělat bližší obrázek. Tato práce může informovat o tom, jak by se s odsouzenými ve výkonu trestu dalo ještě lépe pracovat na základě volnočasových aktivit.
|
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
|
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.