|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Prozatimní konstelace 2015
Kadlčák, Šimon ; Vítková,, Lenka (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Autorská kniha Boční pohled na zatmění Slunce je pokusem o artikulaci vlastní tvůrčí metodologie. Prosté slovní deklamace, úryvky opsané z knížek a konceptuální skici lze chápat jako heslovitý doplněk mojí práce posledních několika let. Pokud však náhodou čtenář nic z této práce nezná, měla by kniha fungovat jako autonomní poetický konvolut.
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Stavba Babylonské věže (anylýza hebrejského textu Geneze 11)
Říhová, Kristýna ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Práce se zabývá překladem a výkladem hebrejského textu Genese 11 a to za užití synchronní exegetické metody. Důraz je kladen na sledování co nejširšího záběru významů u překládaných výrazů, dále na přímé řeči, makrosyntaktické signály, paralelismy a větné členy. Hloubku zkoumaného textu odkrývá práce s nevokalizovaným textem, zaměření na grafickou podobu slov, naslouchání názvukům a užití metathese. Klíčová je snaha respektovat bezčasovost hebrejských sloves, jež zvěst příběhu o touze, pýše, neslyšení, iluzích, vnitřním rozkladu a cestě zpět k Bohu, výrazně aktualizuje.
|
|
|
Name as the premise of philosophy. Panhuman roots of knowledge in a thought of P. Florensky.
Yudina, Maria ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na chápání podstaty slova a jména v díle ruského filosofa, vědce a básníka P. Florenského (1882-1937). Problém slova, jména a symbolu byl pro P. Florenského, stejně jako pro další významné autory tzv. ruské nábožensko-filosofické renesenace, zváště pak V. F. Erna, S. N. Bulgakova a A. F. Loseva, centrálním pro celou jeho tvorbu. Skutečné poznání je podle Florenského možné pouze skrze slovo a symbol. S touto problematikou Florenskij rovněž spojoval otázky vztahu slova a věci, člověka a slova, sakrálního pojmenování atd. Tázání se po podstatě slova je tedy pro pochopení filosofie P. Florenského zcela zásadní. Cílem této diplomové práce je poukázat na základní rysy filosofického a teologického chápání jména a slova v tvorbě Pavla Florenského, rovněž pak definovat jeho teorii poznání, která z tohoto myšlení vychází.
|
|
|
Otázka řeči v Platónově dialogu Kratylos
Vítková Fikejsová, Jana ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Horáček, Filip (oponent)
Práce se zabývá otázkou řeči v Platónově dialogu Kratylos, z pohledu filosofické tematizace závaznosti řeči ve vztahu člověka a světa, jak se postupně objevuje v jednotlivých rozvíjených myšlenkách textu. Zabývám se odlišnými přístupy k jazyku obou Sókratových spoluřečníků, Hermogena i Kratyla. Ty se oba ukazují jako z různých důvodů problematické. Hermogenés sice vidí jazyk jako dílo lidské shody a dohody, ale jako kdyby pro něj proto byla něčím nahodilým a malicherným, co když není dáno nějakou přirozenou nutností, může být vlastně jakkoli. Závaznost řeči jako by se ukazovala právě v tom, jak se Sókratés snaží přivést Hermogena k tomu, aby význam slov a stejně tak shody a dohody nepodceňoval. Jména totiž říkají, za co jmenované věci považujeme. Tím, že jsou nejmenší částí řeči, která nese smysl, mohou rozhodnout o její pravdivosti či nepravdivosti. Prostřednictvím řeči se vztahujeme ke jsoucnu a zjednáváme si určitou stabilitu, která nám umožňuje věci poznávat a toto poznání pak sdílet, což se rozhodně neděje nahodile ani libovolně. Je však třeba mít na mysli právě to, že jména ukazují přesvědčení lidí, kteří je věcem dali, a nikoli něco jako pravou povahu oněch věcí, jak by se domníval Kratylos, pročež se na ně, co se poznání věcí týče, nemůžeme zcela spoléhat Klíčová slova: Platón, Kratylos,...
|
|
| |
|
|
Pozice graffiti v českém umění po roce 1989
ZRNA, Adam
Bakalářská práce je tvořena částí teoretickou a částí praktickou. Teoretická část se zabývá výtvarným projevem graffiti v Česku po roce 1989 a jeho průnikem do oficiálního českého umění. Popisuje graffiti jako takové, krátce se věnuje kořenům tohoto fenoménu a jeho vzniku v USA, dále jeho rozšíření v České Republice. Zmiňuje momenty důležité pro vývoj graffiti a jejich odrazy v projevu samotném. Představuje nejdůležitější osobnosti, které se ve své pozdější umělecké tvorbě inspirovali graffiti, čímž zásadně posunuli pozici graffiti v českém umění. Obsahem praktické části je vytvoření modelu sochy inspirované graffiti s návrhem jejího umístění ve veřejném prostoru.
|
|
|
Biblická osobní vlastní jména v českém znakovém jazyce
Matušková, Marie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Jména v biblické době měla význam, ten my (nejen Češi) už dnes nevnímáme. To je jedna věc. Jména v psaných jazycích dnešní doby se od Septuaginty, Vulgáty začaly překládat nebo přepisovat a jejich význam se tím pro čtenáře ztrácel. Vidí v něm už jen zvuk. Jak je tomu v případě překladu jmen biblických osob do českého znakového jazyka? A jak je to s jejich významem? O tom moc nevíme. A tomu se věnuje tato práce, její cílem je zjistit vznik jmenných znaků biblických osob v českém znakovém jazyce a zjistit jejich motivovanost. Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou excerpce videí od Bible bez hranic a elicitace, provedenou mezi neslyšícími respondenty ze dvou týmů (Praha, Brno). Oba týmy používají shodné znaky, už z toho důvodu, že na překladu spolupracují, musí být tedy znaky pro biblická jména pokud možno jednotná. Došlo ke zjištění rozdílů v používání jmenných znaků u neslyšících a jmennými znaky použity v projektu Bible bez hranic. Tato práce tyto rozdíly popisuje a vyelicitované jmenné znaky rozděluje podle klasifikace Radky Faltínové (2005).
|
host ::
RSS.