|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
|
Vliv skupinové KBT psychoterapie na úroveň funkčních schopností osobnosti ve vztahu k identitě u pacientů s neurotickými poruchami
Škrábová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Doubková, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl ověřit účinnost kognitivně behaviorální terapie hospitalizovaných a ambulantně docházejících pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, kterým byla diagnostikována porucha úzkostného spektra. Fokusuje se na mapování osobnostního fungování pacientů ve vztahu k dimenzi identity. K tomu bylo využito polostrukturovaného rozhovoru STiP-5.1 dle alternativního modelu DSM-5 a škály pro měření funkčních schopností osobnosti LPFS-BF 2.0.Literárně přehledová část se zaměřuje na představení identity a jejího vývoje jako celoživotního procesu, představení jednotlivých složek identity a relevantních teorií v kontrastu se současným pojímáním identity s ohledem na výzkumný záměr. Dále je prostor věnován pojetí neurotických poruch klasifikačními systémy a jejich charakteristice z hlediska osobnostního fungování a identity. Následně je představen koncept osobnostního fungování a teoretické zázemí alternativního modelu DSM-5, ze kterého vychází. Literárně přehledová část práce je zakončena deskripcí teoretických východisek léčebného plánu pacientů. V empirické části práce je definován výzkum a výzkumné otázky. Představeny jsou užité metody a způsob zpracování statistických dat. Na studii participovalo celkem 76 respondentů z nichž 50 tvoří klinickou skupinu a 26 skupinu...
|
|
|
Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy.
Klíma, Jiří ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Autor: Bc. Jiří Klíma Název: Komparace léčby tinnitu vybranými terapeutickými přístupy Cíl: Cílem této diplomové práce je zjistit účinnost vybraných terapeutických přístupů při léčbě subjektivního chronického tinnitu, jimiž je manuální terapie, terapie nízkovýkonným laserem a kognitivně behaviorální terapie, a zjistit, která z těchto metod je nejúčinnější. Dalším cílem je shrnout aktuální poznatky o této problematice. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Nejprve jsou rozebrána aktuální teoretická východiska, poté jsou stanoveny cíle práce a výzkumné otázky, následně je popsána metodika práce a prezentovány výsledky. V diskuzi jsou tyto výsledky podrobněji rozebrány. V neposlední řadě jsou popsány limitace této diplomové práce i analyzovaných studií. Výsledky: Celkem bylo nalezeno 13 studií, které odpovídají stanoveným kritériím. Na základě těchto studií se zdá, že manuální terapie i kognitivně behaviorální terapie vede k významnému snížení závažnosti tinnitu u některých pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. Výsledky studií zkoumající účinek terapie nízkovýkonným laserem byly rozporuplné, ale většina z nich došla k závěru, že je rovněž účinná pro snižování závažnosti tinnitu u pacientů se subjektivním chronickým tinnitem. O tom, který z přístupů je nejefektivnější...
|
|
|
Pilotní studie ověřování účinnosti kognitivně behaviorální terapie na složku intimity u pacientů s úzkostnými poruchami
Hanušová, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám účinností kognitivně behaviorální terapie na pacienty s úzkostnými poruchami se zvláštním zaměřením na oblast intimity. Sleduji změnu v osobnostním fungování, rozdíly mezi kontrolní a výzkumnou skupinou, vliv absolvování programu v odlišných podmínkách a vliv sociodemografických proměnných. Předmětem pilotní studie jsou pacienti (N=50), kteří absolvovali program na oddělení 1, či docházeli do denního stacionáře 1 na půdě Národního ústavu duševního zdraví. Pacienti zde absolvovali šest týdnů trvající KBT program s prvky, jež se zaměřují na oblast intimity. Na začátku a konci programu byly s pacienty prováděny rozhovory za účelem sledování změny v osobnostním fungování. K měření byly využívány výzkumné nástroje STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0. Výsledky byly následně porovnávány s respondenty (N=26) z intaktní populace (těmi, kteří aktuálně nepodstupují žádnou psychoterapeutickou ani psychiatrickou léčbu), kteří absolvovali rozhovory ve stejném časovém rozestupu. Bylo zjištěno, že je možné na základě STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0 měřit narušení osobnostního fungování úzkostných pacientů, jež se liší od osobnostního fungování intaktní populace. Na základě porovnávání prvního a druhého vyšetření výzkumné skupiny bylo možné pozorovat trend zlepšování obtíží v osobnostním fungování....
|
|
| |
|
|
Změna složení těla po redukci nadváhy a obezity metodou skupinové kognitivně behaviorální terapie
Šuterová, Jana ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Málková, Iva (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit změnu složení těla u účastníků kurzu snižování nadváhy STOB, založeného na metodice skupinové kognitivně behaviorální terapie obezity. Na úvodní a závěrečné lekci 12týdenního kurzu využívajícího redukční diety, pohybové aktivity a kognitivně behaviorální terapie, bylo provedeno měření složení těla pomocí bioelektrického impedančního přístroje InBody 230. Hodnocena byla celková tělesná hmotnost, množství kosterní svaloviny, množství a procentuální zastoupení tukové tkáně v těle, množství viscerálního tuku a BMI účastníků. Výsledkem tohoto kurzu byla redukce 5% (4,6kg) původní tělesné hmotnosti respondentů, signifikantní pokles množství i procentuálního zastoupení tukové tkáně v těle (průměrně -4,3kg a -3%), redukce viscerálního tuku o 14,4cm2 a pokles hodnoty BMI o 1,7. Množství kosterní svaloviny účastníků se v průběhu studie signifikantně nezměnilo. Na konci 12týdenního kurzu snižování nadváhy STOB došlo u respondentů k významným změnám v tělesném složení, které jsou spojovány s nižším rizikem vzniku kardiovaskulárních a metabolických komplikací obezity. Využití kognitivně behaviorální terapie v léčbě obezity bývá pozitivně hodnoceno především pro dlouhodobě udržitelnou redukci tělesné hmotnosti. Z tohoto důvodu by v rámci budoucí studie bylo vhodné zhodnotit...
|
|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.