|
|
Psychoaktivní rostliny v kreativních činnostech
SVITAČOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá působením psychoaktivních rostlin na kreativitu. Byl vytvořen seznam těchto rostlin s detailními popisy jejich vlastností, využití a účinků na organismus. Seznam byl sestaven z literatury, online zdrojů a médií. Následně byl vytvořen dotazník pro analýzu uživatelských zkušeností s vybranými psychoaktivními rostlinami, který byl součástí praktické části práce. Nejčastější kreativní vykonávanou činností byla kresba a malování. Učitelé se objevili jako druhá nejčastější skupina respondentů díky zaměření dotazníku na umělecké školy. Důležitým poznatkem, který byl zjištěn dotazníkovým průzkumem je to, že i když nebyla potvrzena tak silná souvislost mezi kreativitou a uměleckou tvorbou, tak i přesto respondenti vnímali psychoaktivní rostliny pozitivně. Tyto rostliny mohly nevědomě ovlivnit myšlení dotazovaných, což může souviset s možnými flashbacky (zážitky nebo symptomy spojené s užíváním psychoaktivních látek, které se vrací bez aktuálního užívání látky). Dalším důvodem mohlo být užití rostliny před tvorbou, které vedlo k nabuzení a zvýšení motivace ke kreativní činnosti. Průzkum, také odhalil, jaký mají respondenti pohled na budoucnost rostlin. Mezi nejčastější odpovědi byly zahrnuty léčebné účely, kdy mohou být tyto rostliny zkoumány pro svůj potenciál v léčbě různých psychických poruch dále na uvolnění, zlepšení mentálního zdraví, posílení koncentrace a relaxaci. Dnešní studie naznačují, že psychoaktivní rostliny mají potenciál pomáhat léčit některá onemocnění v kontrolovaných podmínkách a při malých dávkách. Tato práce poskytuje základ pro další výzkumy, a informace získané z dotazníkového šetření mohou hlouběji zkoumat vztah mezi těmito rostlinami a tvůrčím procesem.
|
|
|
Podnikatelský záměr
Hošek, Martin ; Pospíšil, Robert (oponent) ; Heralecký, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá vytvořením podnikatelského plánu na založení nové společnosti, která bude provozovat sociální sít pro umělce. Tato sociální síť bude sdružovat různě zaměřené umělce a bude jim poskytovat možnost prezentace jejich umělecké tvorby v digitální podobě. Pro podnik budou zdrojem zisku poskytování reklamního prostoru na internetových stránkách sociální sítě a poplatky za prémiové účty uživatelů sociální sítě.
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty osobnosti umělce
Ottová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými souvislostmi umělecké tvorby a vybraných aspektů osobnosti subjektu autorské umělecké tvorby. Vedle možných rozdílů v kreativitě či aspektech duševního zdraví se v teoretické části věnuje rozdílnosti vlastností umělců z pohledu teorií osobnosti. Ve vlastním výzkumu se věnuje porovnání vlastností osobnosti metodou GPOP, která ve svém základu vychází z Jungovy teorie o psychologických typech. Ve shodě se zahraničními výzkumy dokazuje, že umělci oproti referenční skupině skórují signifikantně výše v preferenci rysů "vnímání", "cítění" a "intuice". Navíc ve svém původním záměru dokazuje, že umělci taktéž skórují výše ve vlastnostech "imaginativnost" a "abstraktnost". Výzkum byl realizován na vzorku studentů vysokých škol výtvarného zaměření s referenční skupinou studentů ekonomických oborů (n=49). Výsledky i celá práce jsou v závěru diskutovány. Klíčová slova umění, umělci, osobnostní rysy, kreativita, tvořivost
|
|
|
Hora múz
Maurycová, Daniela ; Kotek, Jakub (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaobírá komplexním návrhem řešení areálu bývalých kasáren, dnes většinou ve vlastnictví VUT. Živá komunita výtvarníků, muzikantů, architektů atd. a jejich petice (přes 700 podpisů!) za zachování struktury budov a jejich využití versus snaha zbourat část areálu a rozšířit městský park. Práce nabídne pohled na daný prostor Kraví hory a inspirativní řešení využití pro obě strany sporu. Řešení návrhu by mělo nabídnout začínajícím umělcům kvalitní zázemí pro tvorbu a prezentaci za přijatelné provozní náklady a zároveň otevřít areál veřejnosti a propojit ho s fungujícím městským parkem. První fáze diplomového projektu analyzuje místo kasáren na Hraví hoře a nejbližší okolí. Cílem je koncept funkčního a prostorového využití, vize od které se bude odvíjet samotná diplomová práce. Druhá fáze, která bude zahrnovat samotnou diplomovou práci, naváže na potenciál urbanistického návrhu, doplní jej o architektonický návrh staveb a podrobnější dokumentaci.
|
|
| |
|
|
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
|
|
| |
|
| |
|
|
Jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu
Horčicová, Jana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Vanek, Marián (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá jedinečný život výtvarných umělců. Cílem práce je porozumět tomu, jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu. Práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnujeme problematice umění a umělecké tvorby v kontextu psychologie, důraz je kladen především na přístupy vybraných psychologických směrů k dané problematice. Empirická část zkoumá problematiku chápání a prožívání tvorby na základě realizace a zpracování hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se třemi výtvarnými umělci ve věku 51, 35 a 41 let. Pro porozumění jedinečné žité zkušenosti zkoumaných výtvarných umělců byl zvolen psychologický kvalitativní přístup - interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Výsledkem analýzy a interpretace rozhovorů jsou 3 tzv. portréty, které vyobrazují perspektivu zkoumaných výtvarných umělců, jejich jedinečnou žitou zkušenost a subjektivně významné pilíře jejich života a tvorby. Druhým výsledkem jsou 4 tzv. hlavní témata, která zachycují souvislosti mezi zkušenostmi jednotlivých respondentů, mapují nejdůležitější témata a odhalují esenci zkoumaného fenoménu. Z dostupného materiálu nám vykrystalizovala následující hlavním témata: "Tvorba jako…", "Víc nežli profese", "Umělec jako stvořitel", "(Pro)žít umění po svém". Jednotlivá témata...
|
|
| |
host ::
RSS.