|
|
Řídicí jednotka pro elektronické bicí
Doležal, Karel ; Růžička, Richard (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí řídicí jednotky pro elektronický bicí nástroj, jejíž funkcí je snímání úderů hráče a produkce odpovídajícího zvukového výstupu. Nejprve je prezentována konstrukce zjednodušené verze zařízení zaměřená na metody snímání bicí soupravy, bez schopnosti generovat zvuk. Na základě toho jsou stanoveny požadované parametry finálního zařízení. Dále je popsána volba komponent a návrh desek plošných spojů s cílem dosáhnout maximální polyfonie a přijatelné latence zvukového generátoru. V další části práce je navrhován obslužný firmware a dostatečně výkonný algoritmus mixování zvuků. Je taktéž popsán postup oživení sestrojeného zařízení a postup testování skutečně dosažených parametrů.
|
|
|
Navigace a řízení kvadrokoptéry
Doležal, Karel ; Orság, Filip (oponent) ; Herman, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá autonomní navigací kvadrokoptéry ve venkovním prostředí na platformě AR.Drone. Úkolem je samostatný přesun po zadané trase a autonomní přistání na plošině umístěné v cílovém bodě. Práce popisuje platformu AR.Drone včetně dostupných vývojových nástrojů a postup rozšíření senzorů kvadrokoptéry o GPS a magnetický kompas. Dále je představena navržená navigační architektura, jsou popsány role jejích klíčových částí a řízení v jednotlivých fázích letu. Přistání v cíli je řízeno podle kamer umístěných na kvadrokoptéře s vyhledáváním na základě výrazné barvy. Práce se také zabývá detekcí překážek z přijímaného videa pomocí výpočtu optického toku, potlačováním pohybů kvadrokoptéry a vyhýbáním se významným změnám v obraze. Řídicí program je implementován včetně pomocné aplikace pro ladění ze záznamu a úspěšně otestován v reálném prostředí.
|
|
| |
|
|
Characterization of the role of cytokinins and abscisic acid during abiotic stress response
Přerostová, Sylva ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Doležal, Karel (oponent)
Abiotické stresy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství. Pochopení mechanizmů stresových odpovědí u rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči stresu. Fytohormony hrají důležitou roli v obranných reakcích rostlin, jakož i v růstu a vývoji. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení fytohormonů v průběhu abiotických stresů, konkrétně zasolení, sucha, kontaminace ZnO nanočásticemi a chladu. Hlavní důraz je kladen na kyselinu abscisovou, jako na klíčový regulátor obsahu vody v rostlině a stresových odpovědí, a na cytokininy, které regulují růst rostlin a stabilizují fotosyntetický aparát. Cytokininy působí antagonisticky vůči kyselině abscisové. Naše výsledky ukázaly, že kyselina abscisová je univerzální regulátor odpovědí na abiotický stres. Rostliny odolné vůči stresu (halofyt Thellungiella salsuginea nebo ozimá linie jednozrnné pšenice Triticum monococcum) měly vyšší bazální hladiny tohoto hormonu, zejména ve meristematickém pletivu prýtu (vzrostné vrcholy, odnožovací uzly), než rostliny citlivé. Odolné rostliny reagovaly na stres rychleji a pružněji. Aktivní cytokininy byly stresem negativně ovlivněny, což souviselo s potlačením růstu. Studie zaměřená na stres suchem ukázala, že vyšší hladiny cytokininů vedou ke zlepšení odolnosti...
|
|
|
Characterization of the role of cytokinins and abscisic acid during abiotic stress response
Přerostová, Sylva ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Doležal, Karel (oponent)
Abiotické stresy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství. Pochopení mechanizmů stresových odpovědí u rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči stresu. Fytohormony hrají důležitou roli v obranných reakcích rostlin, jakož i v růstu a vývoji. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení fytohormonů v průběhu abiotických stresů, konkrétně zasolení, sucha, kontaminace ZnO nanočásticemi a chladu. Hlavní důraz je kladen na kyselinu abscisovou, jako na klíčový regulátor obsahu vody v rostlině a stresových odpovědí, a na cytokininy, které regulují růst rostlin a stabilizují fotosyntetický aparát. Cytokininy působí antagonisticky vůči kyselině abscisové. Naše výsledky ukázaly, že kyselina abscisová je univerzální regulátor odpovědí na abiotický stres. Rostliny odolné vůči stresu (halofyt Thellungiella salsuginea nebo ozimá linie jednozrnné pšenice Triticum monococcum) měly vyšší bazální hladiny tohoto hormonu, zejména ve meristematickém pletivu prýtu (vzrostné vrcholy, odnožovací uzly), než rostliny citlivé. Odolné rostliny reagovaly na stres rychleji a pružněji. Aktivní cytokininy byly stresem negativně ovlivněny, což souviselo s potlačením růstu. Studie zaměřená na stres suchem ukázala, že vyšší hladiny cytokininů vedou ke zlepšení odolnosti...
|
|
|
Vyuziti kraniosakralni terapie v oblasti krcni patere
DOLEŽAL, Karel
Jako tema sve bakalarske prace jsem si zvolil ,,Vyuziti kraniosakralni terapii v oblasti krcni patere". Tema jsem zvolil z toho duvodu, protoze me zaujalo a jednalo se o tema, ktere je mezi studenty fyzioterapie pomerne nezname. K problemum v oblasti krcni patere muze dochazet z mnoha pricin. At uz jde o spatne postaveni hlavy pri sezeni napr. u pocitace nebo v aute, coz ma za nasledek pretizeni svalu a krcni patere. Dalsi obtizi je horni zkrizeny syndrom, ktery je zpusobeny dysbalanci svalu v teto oblasti. Jedna se bud o nerovnovahu mezi bocnimi a prednimi svaly krku nebo nerovnovahu mezi lopatkovymi a prsnimi svaly. Velkym problemem u mnoha lidi je spatna poloha hlavy pri spanku, kdy lide nemaji hlavu prodlouzenou s osou patere. Svaly pri teto poloze se snazi udrzet pomoci svaloveho napeti hlavu ve fyziologickem postaveni a po usnuti svalove napeti povoli a hlava klesne. Caste pretezovani muze vest ke tvorbe trigger pointu. Dale mezi obtize krcni patere take patri i spasmus subokcipitalnich svalu, ktere zpusobuje bolesti hlavy a zavrate. K prevenci nebo odstraneni techto potizi je mozne pouzit kraniosakralni terapii, ktera vede k celkove regeneraci a uvolneni tela. Jedna se o setrnou manualni terapii. Vteoreticke casti se zabyvam kraniosakralni metodou, popisem jeji historie, kraniosakralni konceptem a kraniosakralnim systemem, kde mimo jine popisu kraniosakralni rytmus a pohyb lebecnich kosti. Vdalsi casti popisuji soucasti kraniosakralni sytemu, kam patri mozkomisni mok, mozkomisni pleny, pojivova tkan a mekke tkane a fascie. V dalsi kapitole se zabyvam palpaci, ktera je zakladem teto i dalsich manipulacnich technik. V posledni kapitole teoreticke casti me prace se budu zabyvam krcni pateri, kde strucne popisuji jeji struktury a funkci a pote se zameruji na popis castych obtizi v oblasti krcni patere, se kterymi se v praxi muzeme setkat. V prakticke casti sve prace jsem provadel vstupni a vystupni kineziologicky rozbor a dale jsem behem terapie pouzil metodiku dotazovani, pozorovani a vysetreni palpaci. Vstupni a vystupni data vysetreni byla na konci vyzkumu porovnana. Samotny vyzkum byl provaden po dobu 6 tydnu. Po vstupnim kineziologickem rozboru bylo provedeno celkem 5 terapii a posledni sesty tyden byl provedl vystupni kineziologicky rozbor. Vyzkumny soubor tvorilo 5 pacientu ve veku 22-74 let. Svym pacientum jsem provedl terapii, ktera tvorila soustava hmatu. Mezi jednotlivymi terapiemi meli pacienti provadet soustavu protahovacich cviku, ktere jsem jim zadal. Behem terapii jsem pacienty pozoroval a pred treti terapii jsem u pacientu provedl kontrolni vysetreni palpaci. Ze ziskanych vysledku vychazi najevo, ze kraniosakralni metoda ma analgeticky a uvolnujici ucinek na oblast krcni patere a da se vyuzit bud jako samostatna terapie, nebo v kombinaci s ostatnimi metodami v ramci fyzioterapie. Tato prace by mohla slouzit jako edukacni material pro zdravotnicke pracovniky, a nejen pro ne, ale i pro laickou verejnost, zejmena pro lidi, kteri se zajimaji o alternativni lecebne metody.
|
|
| |
|
|
Biologické účinky a metabolismus cytokininů typu cis-zeatinu v rostlinách
Gajdošová, Silvia ; Motyka, Václav (vedoucí práce) ; Brzobohatý, Břetislav (oponent) ; Doležal, Karel (oponent)
Súhrn Cytokiníny (CKs) sú rastlinné hormóny, ktoré ovplyvňujú celý rad vývojových procesov. Najdôležitejšou skupinou izoprenoidných CK predstavuje zeatín a jeho deriváty, ktoré sa vyskytujú v dvoch, cis a trans, pozičných izoméroch. Zistilo sa, že zatiaľ čo trans-zeatín (transZ) je biologicky vysoko aktívna látka, cis-zeatín (cisZ) bol odjakživa považovaný za neaktívny alebo málo aktívny v porovnaní s jeho trans náprotivkom a že má vo fyziológii rastlín len zanedbateľnú úlohu. Výskyt CKs cisZ typu bol popísaný u veľkého počtu rastlinných druhov, a ich vysoké hladiny boli detegované najmä u zástupcov triedy Poaceae. Všetky testované deriváty cisZ, prekvapivo vrátane zeatín-N9-glukozidu, účinne spomaľovali degradáciu chlorofylu v tme v listových segmentoch ovsa a pšenice. Okrem toho, cisZs účinne indukovali bunkové delenie u kalusu CK-dependentného tabaku. Najvýraznejšiu aktivitu spomedzi derivátov cisZ v oboch typoch CK biotestov vykazoval cisZ ribozid (cisZR). Metabolizmus izomérov zeatínu sa líši v krátkodobých aj dlhodobých experimentoch, čo bolo podporené aj rôznymi afinitami CK degradačného enzýmu, CK oxidázy / dehydrogenázy (CKX) k jednotlivým cis a trans izomérom. Rast primárneho koreňa klíčencov Arabidopsis v prítomnosti auxínu (NAA) bola inhibovaná cisZR pravdepodobne rovnakým alebo podobným...
|
|
|
Navigace a řízení kvadrokoptéry
Doležal, Karel ; Orság, Filip (oponent) ; Herman, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá autonomní navigací kvadrokoptéry ve venkovním prostředí na platformě AR.Drone. Úkolem je samostatný přesun po zadané trase a autonomní přistání na plošině umístěné v cílovém bodě. Práce popisuje platformu AR.Drone včetně dostupných vývojových nástrojů a postup rozšíření senzorů kvadrokoptéry o GPS a magnetický kompas. Dále je představena navržená navigační architektura, jsou popsány role jejích klíčových částí a řízení v jednotlivých fázích letu. Přistání v cíli je řízeno podle kamer umístěných na kvadrokoptéře s vyhledáváním na základě výrazné barvy. Práce se také zabývá detekcí překážek z přijímaného videa pomocí výpočtu optického toku, potlačováním pohybů kvadrokoptéry a vyhýbáním se významným změnám v obraze. Řídicí program je implementován včetně pomocné aplikace pro ladění ze záznamu a úspěšně otestován v reálném prostředí.
|
|
|
Řídicí jednotka pro elektronické bicí
Doležal, Karel ; Růžička, Richard (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí řídicí jednotky pro elektronický bicí nástroj, jejíž funkcí je snímání úderů hráče a produkce odpovídajícího zvukového výstupu. Nejprve je prezentována konstrukce zjednodušené verze zařízení zaměřená na metody snímání bicí soupravy, bez schopnosti generovat zvuk. Na základě toho jsou stanoveny požadované parametry finálního zařízení. Dále je popsána volba komponent a návrh desek plošných spojů s cílem dosáhnout maximální polyfonie a přijatelné latence zvukového generátoru. V další části práce je navrhován obslužný firmware a dostatečně výkonný algoritmus mixování zvuků. Je taktéž popsán postup oživení sestrojeného zařízení a postup testování skutečně dosažených parametrů.
|
host ::
RSS.