|
|
Měření pomocí vzorkovací počítačové karty - laboratorní úloha
Tomaštík, Roman ; Havránek, Zdeněk (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením pomocí vzorkovací karty a určováním základních parametrů měřeného signálu. Budou zde rozebrány základní vlastnosti použité karty Alazartech ATS860-256M a stručná charakteristika programovacích jazyků v nichž se bude karta ovládat. V těchto prostředích byly vytvořeny řídící programy pro ovládání této karty. Hlavní měřicí program byl vytvořen v jazyce C\C++, který bude fungovat jako osciloskop a zároveň i jako spektrální analyzátor. Tento program bude určovat základní parametry měřeného signálu. Dále bude vytvořen jednoduchý přípravek pro měření s touto kartou. Na závěr této práce bude vytvořen návod pro laboratorní úlohu.
|
|
|
Vibrační generátor pro zkoušky elektroniky
Rozum, Stanislav ; Kubinec,, Peter (oponent) ; Frýza, Tomáš (vedoucí práce)
Práce řeší návrh generátoru budícího signálu pro elektromagnetický vibrační generátor, přičemž parametry generovaného průběhu lze nastavovat v počítačové aplikaci. Spojení mezi generátorem a počítačem je založeno na síti Ethernet. Během vibrační zkoušky jsou odesílána měřená data do připojeného počítače, ve kterém je vyhodnocován kmitočet a rozkmit vibrací. V úvodu práce stručně popisuje několik vibračních zkoušek a věnuje se výběru vibračního generátoru a výkonového zesilovače. Poté následuje hardwarový koncept celého zařízení. Poslední část práce se zabývá implementací firmwaru pro použité mikrokontroléry a softwaru pro počítačovou aplikaci.
|
|
| |
|
|
Návrh nové metody pro stereovidění
Kopečný, Josef ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou fotogrammetrie. Popisuje nástroje, teoretické podklady pro postupy při získávání, předzpracování, segmentaci vstupního obrazu a pro výpočet hloubkové mapy. Hlavní náplní této práce je popis nové metody pro stereovidění. Její algoritmus, implementace a zhodnocení experimentů. Popisovaná metoda se řadí mezi metody založené na korelaci. Hlavní důraz je kladen na segmentaci s jejíž pomocí se počítá hloubková mapa.
|
|
|
Využití paralelizovaných matematických operací v oblasti zpracování dat
Polášek, Jaromír ; Ležák, Petr (oponent) ; Mžourek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato Bakalářská práce se zabývá zrychlení výpočtů funkcí paralelními výpočty, zprostředkovaných grafickými kartami NVDIA, prostřednictvím technologie CUDA. Teoretická část popisuje obecné principy paralelních výpočtů a základní vlastnosti a parametry grafických karet NVDIA. Teoretické část se také věnuje základním principům technologie CUDA. Konec teoretické části se věnuje knihovnám FFTW a CuFFT. Praktická část se zabývá srovnání výkonu GPU a CPU na funkcích filter2D a Canny a možnostem praktického zrychlení výpočtu rychlé konvoluce. V praktické části jsou také popsány ukázky kódu, který byly použity pro srovnání výkonu GPU a CPU. Výsledky těchto programů jsou následně zaneseny do grafů a zhodnoceny.
|
|
|
Paralelizace ultrazvukových simulací pomocí 2D dekompozice
Nikl, Vojtěch ; Dvořák, Václav (oponent) ; Jaroš, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je součástí projektu k-Wave, což je simulační nástroj akustické tomografie sloužící k simulaci a rekonstrukci akustických vlnových polí a jeho hlavním přínosem je plánování ultrazvukových operací lidské tkáně, např. nádoru na mozku. Dopředné simulace jsou založeny na řešení k-prostorové pseudospektrální časové domény. Simulace jsou časově a výpočetně velice náročné. Simulace probíhají na 3D maticích, které reprezentují určité vlastnosti reálné tkáně, např. hustotu absorbce nebo rychlost šíření zvuku. K výpočtu gradientu se používá Rychlá Fourierova transformace (dále jen FFT), jejíž výpočet zabere zhruba 60% simulačního času. 3D FFT byla do této doby počítána pomocí softwarové knihovny FFTW, která interně využívá 1D dekompozici, tj. dekompozici podél jedné osy. Hlavní nevýhoda 1D dekompozice je relativně malý maximální počet výpočetních jader, přes které lze paralelizovat výpočet. Matice mají velikost řádově 1024x2048x3072, tím pádem lze efektivně paralelizovat přes maximálně 1024 jader. Dnešní superpočítače umožnují využít až stovky tisíc jader a tomu bychom se rádi přiblížili. Řešením je využití 2D dekompozice, která by teoretický maximální počet jader posunula až do řádu milionů. Její efektivní implementací se zabývá právě tato práce. 2D dekompozice je obecně paralelizována pouze pomocí MPI procesů, např. v~knihovnách PFFT nebo P3DFFT, v této práci ale využíváme pokročilejší kombinace MPI procesů a OpenMP vláken, kterou jsme nazvali hybridní 2D dekompozice (HybridFFT). Má tři hlavní části: výpočet 1D FFTs, lokální transpozice dat a globální transpozice dat. Pro výpočet sérií 1D FFT je využita knihovna FFTW.Lokální transpozice jsou implementovány pomocí blokové transpozice 2D matice, která je vektorizována pomocí SSE/AVX instrukcí. Jak 1D FFT, tak lokální lokální transpozice, jsou akcelerovány pomocí OpenMP vláken. Globální transpozice je opět implementována prostřednictvím knihovny FFTW, která při použití pokročilého plánování dokáže výrazně snížit dobu potřebnou pro její realizaci. Hlavním cílem této práce je tedy dosáhnout maximálního možného zrychlení a škálovatelnosti oproti předchozímu řešení, zároveň ale i zachovat kompatibilitu a přenositelnost. Hybridní transformace pracuje nejlépe, pokud na jednom socketu spustíme jeden MPI proces a v rámci tohoto socketu využijeme tolik vláken, kolik máme k dispozici jader. Díky tomu nemusí jádra v rámci jednoho socketu komunikovat přes MPI zprávy, ale využívají rychlejší sdílenou paměť, a zároveň je MPI komunikace efektivnější, protože máme pouze jeden MPI proces na socket a tím pádem jsou MPI zprávy vetší a je jich méně, což vede k menšímu zahlcení propojovací sítě a lepší efektivitě komunikace. Řešení bylo testováno na superpočítačích Anselm (Ostrava), Zapat (Brno) a Supernova (Wroclaw). Pro nižší počty jader, v řádu několika set, je výkon přibližně stejný nebo o pár procent lepší, než původně použitá 1D dekompozice FFTW knihovny nebo knihony PFFT a P3DFFT. Jeden z velmi dobrých výsledků je např. 512^3 FFT na 512 jádrech, kde hybridní dekompozice dosáhla času 31 ms, zatímco FFTW 39 ms a PFFT 44ms. Na stroji Anselm jsme spustili výpočet až na 2048 jádrech a škálovatelnost byla stále lineární. Nejlepší nárust výkonu oproti ostatním knihovnám by se měl projevit při počtu zhruba 8-16 tisíc jader pro kostky velikosti 1024^3, protože v této konfiguraci bude mít jeden MPI proces na starosti jednu desku matice a zároveň budou MPI zprávy dostatečně velké a v takovém počtu, že by se měla projevit lepší efektivita komunikace oproti ostatním knihovnám.
|
|
|
Paralelizace ultrazvukových simulací pomocí 2D dekompozice
Nikl, Vojtěch ; Dvořák, Václav (oponent) ; Jaroš, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je součástí projektu k-Wave, což je simulační nástroj akustické tomografie sloužící k simulaci a rekonstrukci akustických vlnových polí a jeho hlavním přínosem je plánování ultrazvukových operací lidské tkáně, např. nádoru na mozku. Dopředné simulace jsou založeny na řešení k-prostorové pseudospektrální časové domény. Simulace jsou časově a výpočetně velice náročné. Simulace probíhají na 3D maticích, které reprezentují určité vlastnosti reálné tkáně, např. hustotu absorbce nebo rychlost šíření zvuku. K výpočtu gradientu se používá Rychlá Fourierova transformace (dále jen FFT), jejíž výpočet zabere zhruba 60% simulačního času. 3D FFT byla do této doby počítána pomocí softwarové knihovny FFTW, která interně využívá 1D dekompozici, tj. dekompozici podél jedné osy. Hlavní nevýhoda 1D dekompozice je relativně malý maximální počet výpočetních jader, přes které lze paralelizovat výpočet. Matice mají velikost řádově 1024x2048x3072, tím pádem lze efektivně paralelizovat přes maximálně 1024 jader. Dnešní superpočítače umožnují využít až stovky tisíc jader a tomu bychom se rádi přiblížili. Řešením je využití 2D dekompozice, která by teoretický maximální počet jader posunula až do řádu milionů. Její efektivní implementací se zabývá právě tato práce. 2D dekompozice je obecně paralelizována pouze pomocí MPI procesů, např. v~knihovnách PFFT nebo P3DFFT, v této práci ale využíváme pokročilejší kombinace MPI procesů a OpenMP vláken, kterou jsme nazvali hybridní 2D dekompozice (HybridFFT). Má tři hlavní části: výpočet 1D FFTs, lokální transpozice dat a globální transpozice dat. Pro výpočet sérií 1D FFT je využita knihovna FFTW.Lokální transpozice jsou implementovány pomocí blokové transpozice 2D matice, která je vektorizována pomocí SSE/AVX instrukcí. Jak 1D FFT, tak lokální lokální transpozice, jsou akcelerovány pomocí OpenMP vláken. Globální transpozice je opět implementována prostřednictvím knihovny FFTW, která při použití pokročilého plánování dokáže výrazně snížit dobu potřebnou pro její realizaci. Hlavním cílem této práce je tedy dosáhnout maximálního možného zrychlení a škálovatelnosti oproti předchozímu řešení, zároveň ale i zachovat kompatibilitu a přenositelnost. Hybridní transformace pracuje nejlépe, pokud na jednom socketu spustíme jeden MPI proces a v rámci tohoto socketu využijeme tolik vláken, kolik máme k dispozici jader. Díky tomu nemusí jádra v rámci jednoho socketu komunikovat přes MPI zprávy, ale využívají rychlejší sdílenou paměť, a zároveň je MPI komunikace efektivnější, protože máme pouze jeden MPI proces na socket a tím pádem jsou MPI zprávy vetší a je jich méně, což vede k menšímu zahlcení propojovací sítě a lepší efektivitě komunikace. Řešení bylo testováno na superpočítačích Anselm (Ostrava), Zapat (Brno) a Supernova (Wroclaw). Pro nižší počty jader, v řádu několika set, je výkon přibližně stejný nebo o pár procent lepší, než původně použitá 1D dekompozice FFTW knihovny nebo knihony PFFT a P3DFFT. Jeden z velmi dobrých výsledků je např. 512^3 FFT na 512 jádrech, kde hybridní dekompozice dosáhla času 31 ms, zatímco FFTW 39 ms a PFFT 44ms. Na stroji Anselm jsme spustili výpočet až na 2048 jádrech a škálovatelnost byla stále lineární. Nejlepší nárust výkonu oproti ostatním knihovnám by se měl projevit při počtu zhruba 8-16 tisíc jader pro kostky velikosti 1024^3, protože v této konfiguraci bude mít jeden MPI proces na starosti jednu desku matice a zároveň budou MPI zprávy dostatečně velké a v takovém počtu, že by se měla projevit lepší efektivita komunikace oproti ostatním knihovnám.
|
|
|
Vibrační generátor pro zkoušky elektroniky
Rozum, Stanislav ; Kubinec,, Peter (oponent) ; Frýza, Tomáš (vedoucí práce)
Práce řeší návrh generátoru budícího signálu pro elektromagnetický vibrační generátor, přičemž parametry generovaného průběhu lze nastavovat v počítačové aplikaci. Spojení mezi generátorem a počítačem je založeno na síti Ethernet. Během vibrační zkoušky jsou odesílána měřená data do připojeného počítače, ve kterém je vyhodnocován kmitočet a rozkmit vibrací. V úvodu práce stručně popisuje několik vibračních zkoušek a věnuje se výběru vibračního generátoru a výkonového zesilovače. Poté následuje hardwarový koncept celého zařízení. Poslední část práce se zabývá implementací firmwaru pro použité mikrokontroléry a softwaru pro počítačovou aplikaci.
|
|
|
Využití paralelizovaných matematických operací v oblasti zpracování dat
Polášek, Jaromír ; Ležák, Petr (oponent) ; Mžourek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato Bakalářská práce se zabývá zrychlení výpočtů funkcí paralelními výpočty, zprostředkovaných grafickými kartami NVDIA, prostřednictvím technologie CUDA. Teoretická část popisuje obecné principy paralelních výpočtů a základní vlastnosti a parametry grafických karet NVDIA. Teoretické část se také věnuje základním principům technologie CUDA. Konec teoretické části se věnuje knihovnám FFTW a CuFFT. Praktická část se zabývá srovnání výkonu GPU a CPU na funkcích filter2D a Canny a možnostem praktického zrychlení výpočtu rychlé konvoluce. V praktické části jsou také popsány ukázky kódu, který byly použity pro srovnání výkonu GPU a CPU. Výsledky těchto programů jsou následně zaneseny do grafů a zhodnoceny.
|
|
|
Návrh nové metody pro stereovidění
Kopečný, Josef ; Drahanský, Martin (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou fotogrammetrie. Popisuje nástroje, teoretické podklady pro postupy při získávání, předzpracování, segmentaci vstupního obrazu a pro výpočet hloubkové mapy. Hlavní náplní této práce je popis nové metody pro stereovidění. Její algoritmus, implementace a zhodnocení experimentů. Popisovaná metoda se řadí mezi metody založené na korelaci. Hlavní důraz je kladen na segmentaci s jejíž pomocí se počítá hloubková mapa.
|
host ::
RSS.