|
|
Manželky Zikmunda Lucemburského
Klimešová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje manželkám Zikmunda Lucemburského, Marii z Anjou a Barboře z Celje. Prostřednictvím studia pramenů, zejména kronik a sekundární literatury, domácí a zahraniční, blíže přibližuje jejich životní osudy. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, kdy se každá zabývá právě jednou z žen. Na začátku každého úseku dochází k popisu a bližšímu přiblížení rodu Anjouovců a hrabat z Celje, tedy významných rodin, ze kterých obě ženy pocházejí. V kapitolách samotných se práce zaobírá manželkami od dětství až po působení po boku vládce. V případě Barbory z Celje je zmiňován i její život po Zikmundově smrti a takzvaný druhý život s přesahem do současnosti. Je vysvětleno, jak se na ní dívá dnešní společnost a z jakého důvodu tomu tak je. V neposlední řadě je zkoumáno postavení ženy v tehdejší pozdně středověké společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Zikmund Lucemburský, Marie Uherská, Barbora Celjská, 14, století, 15, století, České země, Uhry, manželky
|
|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Právní předpisy na území Toskánska v Trecentu: Dlouhá cesta od latiny k volgare
Argalášová, Marta ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou právní předpisy na území dnešního Toskánska ve čtrnáctém století. Její úvodní část se zaměřuje na obecnou politickou a správně právní situaci na daném území, historický exkurz se zabývá také právními prameny Trecenta. Druhá část se věnuje vývoji toskánštiny v Duecentu a Trecentu s přihlédnutím k právnímu jazyku. Třetí část je věnována právnímu jazyku jako celku, jeho specifikům a zvláštnostem v lexiku i v morfosyntaxi. Závěrečná kapitola je zaměřena na praktický jazykový rozbor právního textu ze čtrnáctého století, Statuti dell'Opera di San Jacopo di Pistoia.
|
|
|
Moravský markrabě Jan Jindřich a jeho manželka Markéta Opavská
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o společném životě moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty Opavské. Jejich manželství hrálo svoji úlohu i v dynastické politice Karla IV., který dokázal využít všechny členy svého rodu. Práce vychází hlavně z pramenů, v nichž se vyskytuje moravská markraběnka, ať už to jsou zápisy z kronik, listiny či účty. Po kapitole věnované obecné terminologii, která se týká sňatku a manželství, následuje stručný popis předchozího života Jana Jindřicha s první manželkou Markétou Korutansko-Tyrolskou. Stejně tak je objasněno, z jaké rodiny pocházela Markéta Opavská. Poté se práce věnuje jejich sňatku, o kterém nemůžeme říci téměř nic určitého, a následně téměř chronologicky probírá další prameny. Snaží se prozkoumat rodinný život markrabat, kde sídlili, jak vypadal jejich dvůr nebo jaké byly osudy jejich dětí. V závěru je řešena otázka Markétiny smrti a shrnuty jsou další manželství, které Jan Jindřich uzavřel. Klíčová slova: Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská, 14. století, manželství, Brno
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Nástěnné malby v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nástěnnými malbami nacházejícími se ve třech okenních výklencích v kapli sv. Kříže na Karlštejně. V první části práce je zhodnocena literatura zabývající se hradem Karlštejnem a zde se nacházejícími nástěnnými malbami. Tato část předkládá názory předchozích i současných badatelů, které se v rámci vymezeného tématu pokusí kriticky zhodnotit. V dalším oddíle práce stručně uvádí a popisuje ostatní nástěnné malby, jež se na hradě Karlštejn nachází a mimo jiné se kapitola dotýká i složitého ikonografického programu hradu, který protkává veškeré sakrální prostory hradu a vrcholí kaplí sv. Kříže ve Velké věži. Práce dále podrobně rozebírá jednotlivé výjevy ze tří výklenků kaple sv. Kříže, jejich ikonografii, autorství a dále se vyrovnává s restaurátorskými zásahy, jež byly v posledním století v kapli učiněny. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a restaurátorské činnosti, a následně jejich rámcového zhodnocení.
|
|
|
Iluminátorská tvorba Cristofora Oriminy
Pavlova, Anna Amedea ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí a revize iluminátorské tvorby Cristofora Oriminy. Jde především o přehled jeho tvorby v kontextu knižní malby 14. století v jižní Itálii, a to hlavně v Neapolsku. Zároveň se práce snaží shrnout literaturu k tomuto tématu. Kromě tvorby Cristofora Oriminy je též věnována pozornost knižní malbě v Badii di Cava dei Tirreni; historickému kontextu (iluminátorské tvorbě v době Roberta I. Moudrého a Johany Anjouovské); stylovým východiskům C. Oriminy a paralelám jeho tvorby (především shrnutí iluminátorské tvorby Oriminových spolupracovníků či iluminátorů jeho doby).
|
|
|
Pašijové výjevy v nástěnné malbě první poloviny 14. století v zemích českých
Kratochvílová, Denisa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat nástěnné malby s tématikou pašijových výjevů, které vznikly v českých zemích v první polovině 14. století. Zkoumány budou především po stránce ikonografické. Cykly vzniklé na našem území v této době jsou následující: (i) Pašijový cyklus v kostele sv. Václava v Bubovicích; (ii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jiří v Čebíně; (iii) Pašijový cyklus v kostele sv. Petra a Pavla v Dalešicích; (iv) Pašijový cyklus v kostele sv. Martina v Dolním Městě; (v) Pašijový cyklus v kapli na hradě Houska; (vi) Pašijový cyklus v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci; (vii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči; (viii) Pašijový cyklus v kostele Narození Panny Marie ve Starém Plzenci; (ix) Pašijový cyklus v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích. Klíčová slova: nástěnná malba, 14. století, pašijové výjevy, ikonografie
|
|
|
Materiály ke zlatnictví na dvoře Karla IV.: zlatnické práce v zahraničí
Kodišová, Lucie ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Mezi odvětvími dvorského a církevního umění připadala ve středověku významná role zlatnictví. Početní zlatníci vytvářeli nejrůznější předměty využívané na vladařském dvoře každodenně i při ojedinělých ceremoniálech, stejně tak jako bohoslužebnému provozu významných církevních institucí. Zlatnické výrobky byly ve středověku dle svědectví listin, účtů a inventářů nejhojnějšími uměleckými zakázkami. Na rozdíl od ostatních běžně užívaných předmětů denní potřeby elkami přídavných významů a funkcí a vzhledem k drahocennosti použitého materiálu měly prakticky výhradně reprezentativní charakter. Několik desítek zachovaných, více či méně izolovaných zlatnických prací souvisejících s Karlem IV. a jeho okolím, amnými uměleckohistorickými dokumenty. Cílem této práce bylo přispět k jejich poznání shromážděním informací o dílech uložených v zahraničí a jejich kritickým zhodnocením. První část práce se zabývá zlatnictvím a jeho funkcemi na dvoře Karla IV. První kapitola věnovaná otázce českého zlatnictví se tak snaží rozlišit prokazatelně české práce a vysledovat jejich společné charakteristické stylové rysy. Popisované zlatnické práce převážně spadají do dvou oblastí středověkého dvorského života jimž je věnována d Obě oblasti se prolínají, protože sakrální povaha panovnické moci se ve středověku silně promítala rovněž...
|
|
| |
host ::
RSS.