|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Blockchain at the European Level
Drašković, Teodora ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Blockchain na evropské úrovni Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout základní přehled technologie blockchain, jejích vlastností a potenciálního využití, včetně přehledu evropských předpisů, které se této technologie mohou za určitých podmínek dotýkát. V první kapitole diplomová práce poskytuje právní rámec primárního práva EU, který zakládá nebo může založit pravomoc EU zabývat se technologií blockchain, v závislosti na její právní kvalifikaci (zejména v souvislosti s vnitřním trhem - zejména volný pohyb služeb či kapitálu). V druhé a třetí kapitole je uveden základní popis funkcionalit blockchainu a kryptoměn a souvisejících služeb. Detailní popis je poskytnut v přílohách I-IV této diplomové práce. Zároveň je posouzen právní status a regulace kryptoměn, které tvoří základ technologií založených na blockchainu, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států a dalších světových jurisdikcí. Součástí posouzení je i nedávný rozsudek SDEU Hedqvist, dle kterého se na dvousměrné směnárenské služby (nákup kryptoměn za fiat měny a naopak) uplatní výjimka z povinnosti odvést DPH v souladu s VAT směrnicí. Vzhledem k odůvodnění SDEU i generálního advokáta může tento rozsudek v budoucnu významně ovlivnit vývoj interpretace právního statusu kryptoměn a blockchainu obecně. Kromě kryptoměn je rovněž...
|
|
|
Selected Legal Aspects of the Digital Single Market
Stárková, Anna ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
"Vybrané právní aspekty jednotného digitálního trhu" se zabývá legislativní reakcí Evropské unie ("EU") na technologický vývoj, a to při příležitosti nedávno prováděného přezkumu Strategie pro jednotný digitální polovině přičemž se jedná zatím o nejpokročilejší víceletý plán v věku, jenž Evropská komise představila 6. května 2015, více než 10 let po otevření diskuze o konci roamingových poplatků, více než 20 let formálního dokončení vnitřního než 30 let po závazku Jacquesa Delorse zajistit jeho čtyři svobody. pod záštitou strategie řadu svých legislativních návrhů, jenž si kladou za c holisticky zrevidovat klíčové ovšem je, nadčasového legislativního rámce připraven věk koncepční hmotných a institucionálních základů, které následně slouží jako východisko pro posouzení současného doporučení pro jeho dosažení První část diplomové práce identifikuje a objasňuje fenomény tvořící právě teoretický a koncepční rámec jednotného digitální trhu. Druhá část posléze v vymezuje historické okolnosti a společenské události, které vedly k čímž zároveň mapuje prameny jednotného digitálního trhu v nich je i jednotný trh, jehož vtah k jednotnému digitálním trhu je předmětem zkoumání v druhé kapitole této části. Komparace hmotných a institucionálních aspektů obou konceptů odhaluje, co mají jednotný trh a jednotný digitální trh...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Posting of workers in the European Union
Jankovcová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku vysílání pracovníků v rámci EU v kontextu svobody poskytování služeb. Autorka se komplexně a chronologicky zabývá stávajícím právním rámcem, přičemž zohledňuje i motivy a politické tlaky v pozadí stěžejních změn. Pozornost je věnována především příslušným ustanovením Smluv, judikatuře a jejímu vývoji, stěžejním předpisům sekundárního práva a jejich vztahu k jiným aktům, které s tématem souvisejí. Autorka posuzuje klíčová ustanovení, jejich praktický dopad a nedostatky. Tématem se však zabývá i z pohledu de lege ferenda, a to představením probíhající revize a zvážením jiných případných změn. Práce poukazuje na komplexnost a politickou citlivost problematiky, což je zapříčiněno střetem protichůdných zájmů jednotlivých členských států a jiných zůčastněných aktérů, a sice konfliktem mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Z tohoto důvodu nelze problematiku vysílání pracovníků zcela oddělit od politického dění a protichůdné zájmy je potřeba neustále vyvažovat. Vysílání pracovníků je jedním z aspektů vnitřního trhu, které poukazují na přetrvávající rozdíly mezi členskými státy a neochotu nalézt všestranně přijatelné řešení. Současně svědčí o tom, že přes snahu odstranit překážky na vnitřním trhu jisté bariéry nadále přetrvávají....
|
|
|
Společná politika ochrany životního prostředí ve světle úpravy vnitřního trhu Evropské unie
Scheu, Lenka ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Ochrana životního prostředí je v současné době jedním z komplexních témat práva a politiky. Nutnou reakcí na nepříznivé změny životního prostředí je stanovení závazných pravidel ochrany životního prostředí na úrovni mezinárodního práva, práva unijního a vnitrostátního práva. Vnitřní trh EU představuje jednotný prostor, v němž jsou zajištěny základní tržní svobody - volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Souvislost s životním prostředím se promítá do kvality a charakteristiky výrobků a do podmínek, za kterých jsou tyto výrobky uváděny na trh v jednotlivých členských státech. S ochranou životního prostředí je silně spjata i oblast služeb, která se týká například provozování skládek. Při kolizi cílů EU v oblastech vnitřního trhu a ochrany životního prostředí je nutné nalézt vyvážený přístup mezi ochranou environmentálních cílů a zajištěním ekonomických principů Evropského unie.
|
|
|
Daň z přidané hodnoty z pohledu českého a evropského práva
Špaček, Luděk ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
diplomové práce Tato diplomová práce se zaměřila na daň z přidané hodnoty (DPH) z pohledu českého a evropského práva. DPH byla zavedena v padesátých letech minulého století a stala se všeobecnou nepřímou daní v Evropské unii (EU). Tato diplomová práce je vstupní analýzou právní úpravy DPH, kterou jsou v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a v Evropské unii směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a základním srovnáním s právní úpravou ve Slovenské republice zákonem č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V závěru naznačuje možný budoucí směr k vnitřnímu trhu a účinnému boji proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. První kapitola popisuje znaky DPH v rámci daňového práva právního řádu České republiky. Druhá kapitola předkládá krátkou historii DPH jako všeobecné nepřímé daně v České republice od roku 1993 a analyzuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a jeho instituty a ustanovení s vazbou na soudní rozhodnutí. Pokračuje dopadem na správu daně úřady jako Generální finanční ředitelství a na trestní právo. Hlavní kapitola prochází jedním z předpisů EU, který má velký vliv na právní úpravu DPH...
|
|
|
Daň z vína z pohledu práva Evropské unie
Nekovářová, Tereza ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Problematika naplnění státního rozpočtu je věčným tématem, které je možné prohlásit za aktuální v jakékoli fázi hospodářského cyklu, tím spíše v době recese. V reakci na nástup finanční krize se vždy objeví potřeba nacházet nové zdroje financování vládních výdajů. I když zdanění vína je v tomto ohledu tématem spíše marginálním, je třeba si položit otázku, proč tomu tak je a zda není právě v této oblasti skrytý potenciál. Daň z vína však hraje významnou roli nejen jako příjem státního rozpočtu, nýbrž jako nástroj regulace spotřeby této komodity, jež je negativně vnímána z hlediska lidského zdraví. Uvalení spotřební daně z vína dále neovlivňuje pouze chování spotřebitelů, má totiž dopady i na rostlinnou výrobu v tomto odvětví. Celá problematika zároveň získává úplně jinou dimenzi tím, že oblast zdanění vína patří k oblastem, jež podléhají harmonizaci ze strany Evropské unie. V době globalizace a stále se prohlubující evropské integrace je důležité umět z těchto aspektů ekonomiky vytěžit maximum. V souvislosti s harmonizací daňových systémů členských států Evropské unie se nabízí otázka využití potenciálu jednotného vnitřního trhu k získání předního postavení mezi světovými ekonomickými hráči. Tento potenciál však není možné využít, pokud harmonizace nedosáhne dostatečného stupně a pokud nebude...
|
|
|
Daň z příjmů v kontextu s harmonizací přímých daní v Evropské unii
Zajíčková, Miroslava ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Problematika daně z příjmů je tématem, které je aktuální bez ohledu na konkrétní politické uspořádání země, neboť je to skutečnost výrazně ovlivňující politické, ekonomické a sociální poměry, a to z mnoha různých aspektů. Zatížení fyzických, jakož i právnických osob daní z příjmů je jedním ze stěžejních prvků, které nejvíce dopadají na obyvatelstvo a ovlivňují jejich ekonomické chování, sociální standard a politické rozhodování. Daň z příjmů je v daňových soustavách jednou z nejvýznamnějších daní, jelikož je jí zatěžován důchod fyzických i právnických osob, daňových poplatníků. Prostřednictvím většího, či menšího daňového zatížení příjmů fyzických i právnických osob lze právní úpravu daní z příjmů a její nastavení právě v období hospodářské stagnace využít jako jeden z nástrojů pro oživení ekonomiky. V oblasti daňových systémů, jakož i konkrétních daňových soustav států, můžeme v posledním desetiletí zaznamenat poměrně významný vývoj. Posun, spočívající především ve sbližování daňových předpisů jednotlivých států, je v oblasti našeho právního řádu patrný zejména po vstupu České republiky do Evropské unie roku 2004. V souvislosti s postupným rozšiřováním Evropského hospodářského společenství, vznikem celní unie, společného trhu mezi členskými státy a vývojem Evropské unie do podoby tak, jak ji známe...
|
|
|
Svobodná povolání v právu EU
Veverová, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Svobodná povolání v právu EU Tématem diplomové práce jsou Svobodná povolání v právu EU. Představují zvláštní skupinu profesí, která však hraje v každodenním životě společnosti stejně jako v hospodářském dění státu i samotné Evropské unie významnou roli. Od jiných forem podnikání se odlišují právě svou "svobodou" výkonu činnosti, tj. v nezávislostí na přímém státním dozoru. V členských státech nenalezneme totožné vymezení ani pojmu "svobodné povolání," ani kategorie profesí, která jsou za ně považovaná. Může se jednat o advokáty, notáře, medicínská povolání, architekty, ale také žurnalisty, spisovatele, umělce, apod. Státy se neshodují ani v otázce náplně jednotlivých činností, tj. v tom, které činnosti jednotlivá profese obvykle vykonává. Protože některé z těchto povolání jsou významně provázané s veřejným zájmem, členské státy mají tendenci k jejich zvýšené regulaci. První část práce pojednává o rozdílnosti koncepcí v jednotlivých členských státech, ale také o jejich společném základu. Úkolem Evropské unie je působit na překonání rozdílů národních norem a sjednocování pojetí. Shodné báze se staly inspirací pro definování svobodných povolání na evropské úrovni. Právo EU je upravuje pouze do té míry, do jaké jsou schopna narušit fungování společného trhu, zpravidla se tedy zaměřuje na regulované profese....
|
host ::
RSS.