|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
|
|
Americká zahraniční politika vůči Argentině a Chile během Kissingerovy éry (1969-1977)
Zboženská, Lucie ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá analýzou americké zahraniční politiky vůči Latinské Americe v letech 1969-1977. V sedmdesátých letech jí spoluvytvářel H.Kissinger vlivný Poradce pro národní bezpečnost a Ministr zahraničí, který působil ve vládě dvou amerických prezidentů, R.Nixona a G.Forda. Cílem této práce je sledovat do jaké míry a jakým způsobem USA uplatňovaly své mocenské zájmy v Latinské Americe. H.Kissinger, R.Nixon a G.Ford chtěli především zajistit a upevnit mocenské postavení USA ve světě a naopak oslabovat vliv SSSR. Pro tyto účely jsou vybrány jako příklad dvě země. A to Chile a Argentina. Chile v té době patřilo k zemím s nejsilnější demokratickou tradicí a Argentina k jedné z největších a nejvlivnějších (po Brazílii). Na základě zjištění vyplývajících ze sledování jejich politického a ekonomického vývoje je možné zjistit rozdíly v rozsahu a způsobu, jakým USA uplatňovaly svůj vliv na ně. Chile se nepochybně začalo politicky obracet doleva díky svému prezidentu S. Allendemu. Pro USA hrozba objevení nové Kuby byla reálnou hrozbou. Svůj přístup k Chile založila na snaze zasáhnout do politického vývoje země nejprve úplatky, poté podporou opozičních skupin a armády. To vyústilo v násilné nastolení pravicové diktatury Augusta Pinocheta. Argentina se mohla chlubit jedním z nejlépe organizovaných odborových...
|
|
|
Tresčí války: Island jako (ne)předpokládaný vítěz
Karkoš, Daniel ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tresčími válkami, řadou sporů mezi Spojeným královstvím a Islandem. Spory byly podníceny islandským unilaterálním rozšiřováním teritoriálních vod. To bylo způsobeno obavou Islandu z negativního vlivu zahraničních rybářů na místní ekonomiku a kulturu. Specifičnost sporů tkví v tom, že strany sporů byly partnery v rámci Severoatlantické aliance. Zajímavé jsou však především proto, že jejich výsledek byl na první pohled nečekaný, vítězství bylo totiž vždy na straně Islandu. Tato bakalářská práce zjišťuje, co způsobilo tento výsledek, a to skrze analýzu islandských národních zájmů, rozdělených za pomoci relevantních teorií mezinárodních vztahů na tři kategorie. Výsledkem analýzy je identifikace výhod islandské strany.
|
|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
| |
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
|
|
Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: Počátky evropské integrace z neorealistického hlediska
Matera, Jan ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce "Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: počátky evropské integrace z neorealistického hlediska" se zabývá počátky evropského integračního procesu po druhé světové válce. Věnuje se zejména Evropskému společenství uhlí a oceli a Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Poválečný vývoj evropské integrace se stal základním předpokladem pro její další rozvoj až do dnešní podoby. Tato bakalářská práce za pomoci komparace zkoumá proč má současná Evropská unie počátky v Evropském společenství uhlí a oceli a nikoliv v Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Na tuto otázku práce odpovídá na základě neorealistické teorie, která je založena na anarchistickém pojetí mezinárodních vztahů, důležitosti národního zájmu a udržování mocenské rovnováhy. Samotný výzkum se skládá ze dvou základních částí. Nejprve se soustředí na národní zájmy vybraných států v poválečné západní Evropě, jejich politiku vůči evropské integraci, a na obě organizace. Následně se zaměřuje na ekonomický dopad obou organizací a na hospodářské zájmy vybraných států. Práce dochází k závěru, že evropská integrace a integrační úspěch Evropského společenství uhlí a oceli nevychází z ekonomických výsledků organizace, nýbrž ze vzájemně se doplňujících...
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
host ::
RSS.