|
|
Psychologické aspekty asistované reprodukce
Karel, David ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační projekt chce přispět k pochopení a vysvětlení psychického prožívání jedinců v procesu asistované reprodukce. Výzkumným problémem projektu je pochopit a přiblížit prožívání neplodného jedince v procesu léčby technikami asistované reprodukce. Cílem projektu je proniknout do prožívání neplodných jedinců a pokusit se pochopit významy, jaké jedinec připisuje sám sobě, neplodnosti, reprodukční medicíně a jak se mění jeho vnímání individuální skutečnosti. Práce přispívá k pochopení zkušenosti jedince, jak vnímá sám sebe, svého partnera a okolí ve vztahu ke své neplodnosti a technikám asistované reprodukce a jaké prožívá pocity a emoce. Disertační projekt odpovídá na čtyři výzkumné otázky: Jak participanti uvažují o dítěti? Jak participanti prožívají proces asistované reprodukce? Jaké participanti prožívají pocity v souvislosti s asistovanou reprodukcí? Jak participanti uvažují o partnerovi a sociálním okolí v souvislosti s početím a AR? K povaze přijatého epistemologického antropomorfního postoje a teoretických modelů interakčního symbolismu a sociálního konstruktivismu, byl zvolen kvalitativní výzkumný rámec případové studie. Výzkumným případem se stala multikazuistická případová studie, kde soubor byl vybrán prostým záměrným výběrem a ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného...
|
|
|
Vliv diabetes mellitus na reprodukci samců.
Valášková, Eliška ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Seifertová, Eva (oponent)
Zvyšující se neplodnost je považována za vážný problém lidské reprodukce. Mužský faktor je příčinou neplodnosti u více než 60% problémových párů. Díky snižování kvality spermatu, ke kterému v poslední době dochází, lze předpokládat, že toto číslo bude narůstat. Jedním z možných rizikových faktorů je diabetes mellitus (DM). V důsledku nedostatečných a často rozporuplných analýz kvality spermií, byl DM jako rizikový faktor při vyhodnocování mužské fertility opomíjen. Využití nových molekulárních metod ukázalo patologické působení diabetes mellitus na funkci spermií a spermatogenezi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci
BUDÍNOVÁ, Michala
Bakalářská práce se zabývá problematikou neplodnosti a zároveň péčí porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy neplodnost, fertilita a sterilita. Jelikož je neplodnost vždy diagnózou páru je v práci popisována anatomie ženy i muže. Následně se práce zaměřuje na problematiku neplodnosti, tedy na asistovanou reprodukci. Jaké jsou metody, rizika a financování asistované reprodukce. Mezi nejčastěji využívané metody asistované reprodukce patří Umělá inseminace a In vitro fertilizace. Asistovaná reprodukce je oborem medicíny, který pracuje mimo tělo člověka se spermiemi, vajíčky a embryi, a to s cílem otěhotnění ženy. Tyto metody nesou s sebou i určitá rizika, která jsou v práci také popisována. Teoretická část je uzavřena popisem péče porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci, kde je zdůrazňována edukace porodní asistentky a pojem ošetřovatelství. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Byly položeny tři výzkumné otázky: Jaká je ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci z pohledu těhotných žen? Jaká je spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí po asistované reprodukci? Jaká jsou specifika prožívání těhotenství žen po asistované reprodukci? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí individuálních rozhovorů. Podkladem k rozhovoru bylo 13 předem připravených otázek z toho 4 otázky identifikační. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek. Rozhovory se ženami probíhaly na klidných, předem určených místech. Před samotným rozhovorem byla respondentkám předložena písemná Žádost o souhlas ke spolupráci, ve kterých byly seznámeny s účelem výzkumu a zachováním anonymity (viz příloha 2). Tuto žádost všech osm respondentek před samotným rozhovorem podepsalo. Rozhovory byly průběžně zapisovány, následně analyzovány a na základě získaných odpovědí od respondentek členěny do hlavních kategorií a jejich podkategorií pomocí barvení textu. Jehož cílem bylo zjistit jednotlivé shody v názorech oslovených těhotných žen po asistované reprodukci. První kategorie zkoumala problematiku asistované reprodukce a byla členěna do desíti podkategorií, které se zabývaly důvody podstupování asistované reprodukce, metodami asistované reprodukce, prostředím centra asistované reprodukce, personálem centra asistované reprodukce, prožíváním asistované reprodukce před otěhotněním, prožíváním těhotenství po asistované reprodukci, životosprávou v těhotenství po asistované reprodukci, komplikacemi během těhotenství, názory na finanční zatížení klientů a informovaností o asistované reprodukci. Ve výsledcích výzkumu bylo poukázáno na životosprávu ženy po asistované reprodukci, kde trendem aktivit byla jóga, ale zároveň omezování aktivit a pracovní neschopnost již od počátku těhotenství. Nejčastěji podstoupenou metodou v problematice neplodnosti je IVF. Kde se jedná o vysoké finanční zatížení. Bakalářská práce poukázala na to, že ženy, které podstoupily asistovanou reprodukci prožívají strach. Nejčastěji strach z potratu. A také, že se nejedná jen o neplodnost ze strany ženy, ale i ze strany muže.
|
|
|
Má dítě vzniklé uměle, z darovaných gamet, přirozené právo na poznání svých biologických rodičů?
TOŠNEROVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce, etickými aspekty této léčby neplodnosti a zejména hledá odpověď na otázku, zda mají děti vzniklé z darovaných gamet přirozené právo poznat své biologické rodiče, tedy dárce gamet. V práci je věnována pozornost tématu neplodnosti a popisu některých metod asistované reprodukce. Důraz je kladen na postavení dítěte vzniklého z gamet, zejména s ohledem na jeho přirozené právo poznat dárce. Právo poznat dárce gamet, z nichž dítě vzniklo, mají děti v zemích, v nichž není dárcovství anonymní. K těmto zemím Česká republika nepatří. Při hledání odpovědi na otázku, zda se v případě těchto dětí jedná o přirozené právo znát totožnost dárce, je vycházeno z toho, jak je v obecné rovině pojímán přirozený zákon, a taktéž z bio-psycho-sociálních potřeb, které děti mají. Součástí práce je i popis průzkumného šetření realizovaného v jedné z reprodukčních klinik. V něm se neplodné páry vyjadřovaly k tématu dárcovství a možnosti přiznat dětem přirozené právo poznat své biologické rodiče.
|
|
| |
|
|
Náhradní mateřství
Masaříková, Andrea ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Náhradní mateřství ABSTRAKT Práce se zabývá v současnosti velmi aktuálním a diskutovaným tématem náhradního mateřství. Je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nichž první se věnuje asistované reprodukci, druhá náhradnímu mateřství a třetí určení rodičovství dětí narozených z umělého oplodnění, příp. z náhradního mateřství. První kapitola zabývající se asistovanou reprodukcí obsahuje jednak krátký rozbor problematiky z medicínského hlediska, jednak z hlediska právního. Je podán krátký přehled příčin neplodnosti a metod léčby. Druhá kapitola představuje úpravu náhradního mateřství v zahraničí, kterou můžeme chápat jako inspiraci pro budoucí českou úpravu, a stávající úpravu českou. Věnuje se jednotlivým právním institutům, díky nimž je náhradní mateřství dočasně upraveno, a to zejména platnosti smlouvy uzavřené mezi objednatelským párem a náhradní matkou, osvojením dítěte náhradní matkou a ve stručnosti i trestněprávní úpravě. Součástí kapitoly je i pohled na změnu právní úpravy v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Třetí, a poslední kapitola, je věnována určení rodičovství. U určení otcovství platí tři základní domněnky, které jsou však do jisté míry modifikovány právní úpravou asistované reprodukce. Určení mateřství, původně bezproblémová otázka, se díky vývoji medicíny v oblasti asistované...
|
|
|
Strategie zvládání stresu a osobní příčinná orientace u žen podstupujících léčbu neplodnosti
Kellnerová, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem neplodnosti a její léčby. Jak v teoretické, tak v empirické části se zaměřujeme na ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část je shrnutím poznatků důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Důraz je kladen na roli stresu a strategií zpracování stresu v souvislosti s neplodností a její léčbou, dále osobní příčinnou orientací ve vztahu k prožívané míře stresu jako jedné z determinant zpracování stresu. V empirické části si klademe za cíl popsat užívání strategií zpracování stresu u námi získaného souboru žen, rozložení osobní příčinné orientace u těchto žen a zachytit případné souvislosti. Soubor tvoří 57 žen aktuálně podstupujících léčbu neplodnosti. Pro sběr dat jsme použili inventář SVF 78, Dotazník osobní příčinné orientace DOPO a anamnestický dotazník vlastní konstrukce. Na základě získaných dat jsme zjistili určitá specifika v užití strategií zpracování stresu a rozložení osobní příčinné orientace u tohoto souboru žen. Klíčová slova: neplodnost sterilita léčba strategie zpracování stresu osobní příčinná orientace ženy
|
|
|
Porovnání výskytu inverze na 9. chromozomu u infertilních a sterilních pacientů s literárními údaji
Šlégrová, Sandra ; Krkavcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Šípek, Antonín (oponent)
Pericentrická inverze chromozomu 9 [inv(9)] malého rozsahu je nejčastější inverzí u lidských chromozom. Některé publikace ji považují za variantu lidského karyotypu, která nemá klinické projevy. V této práci však zmiňuji ty studie, které dávají inverze na chromozomu 9 do souvislosti s rznými patologickými stavy, jako jsou např. sterilita, infertilita nebo některé vrozené anomálie. Výzkum probíhal v akreditované genetické laboratoři GENvia s. r. o., kde byla sbírána data za období 2004-2011. Za tuto dobu bylo vyšetřeno celkem 5195 pacient z rzných indikačních dvod, mezi nimiž bylo nalezeno celkem 84 případ s inverzí na chromozomu 9 s laboratorní incidencí 1,62 %. Indikační diagnózy jsem vzhledem k jejich množství rozdělila do šesti vytvořených skupin, z nichž jedna nese název sterilita/infertilita. V této skupině bylo nalezeno 23 případ s inverzí na 9. chromozomu, což činí 27,38 % z celkového počtu nalezených inverzí na chromozomu 9. Výskyt této inverze jsem zaznamenala i u ostatních indikačních skupin: vrozené vývojové vady u pacienta, vrozené vývojové vady v rodinné anamnéze, dárci pohlavních buněk, psychomotorická a mentální retardace, jiná diagnóza. Nejvíce nález inverze chromozomu 9, bylo zaznamenáno ve skupině jiná diagnóza, tj. ve skupině vytvořené z případ, jejichž indikace nespadá do žádné jiné...
|
|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Dobrovolná a nedobrovolná bezdětnost: Od relativně vysoké porodnosti po absenci dětí
Hrabánková, Anežka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou postupného omezování porodnosti od jejího počátku až po současnost, kdy je bezdětnost již relativně častý jevem. Plánovaná bezdětnost začíná být legitimní volbou životní či reprodukční strategie a zároveň přibývá i párů, které děti mít, z biologických příčin nemohou. Tyto skutečnosti oslabují pozici rodičovství, které v důsledku není soudobou společností vnímáno jako naprosto samozřejmé a přirozené, jako tomu bylo dříve. Ve své práci tedy dále zkoumám fenomén dobrovolné a nedobrovolné bezdětnosti, zjišťuji nakolik je rozšířen v české společnosti, jak ho česká společnost přijímá a jakým způsobem se na sebe dívají samotní bezdětní
|
host ::
RSS.