|
|
Bobr evropský (Castor fiber) v CHKO Český les
PRAŽÁKOVÁ, Ema
Náplní této práce bylo rešeršní zpracování doposud známé ekologie bobra evropského (Castor fiber), historie a šíření druhu ve světě, Evropě a v České republice. Také byly popsány základní metody zjišťování disperze a početnosti druhu na osidlovaném území. Obsahem také bylo mapování osídlení na vybraném území v centrální části chráněné krajinné oblasti Český les, které probíhalo v lednu a únoru roku 2023. Získané informace byly porovnány s výsledky předchozího monitoringu. Data získaná během pochůzek podél břehových linií již existujících i nově objevených teritorií ukázala, že se expanze bobřích populací na většině území pomalu zastavuje. Kolonizace se v současnosti nachází ve fázi, kdy je osídlení téměř stabilní a nemění se. Byl tedy potvrzen typický charakter kolonizace, na který poukazuje mnoho autorů.
|
|
|
Přirozeně se vyskytující toxiny v potravinách
Pavlíková, Lenka
Bakalářská práce na téma Přirozeně se vyskytující toxiny v potravinách se zabývá různými toxiny. Toxiny rostlin jsou popsány a řazeny podle chemické podstaty. Dále se práce zabývá toxiny vyšších hub a mikroorganismů, tedy mykotoxiny a bakteriálními toxiny. V práci jsou také popsány toxiny mořských živočichů, jejich výskyt, působení a charakteristické příznaky otravy, kterou způsobují. Na závěr práce jsou zpracovány opatření, která jsou navržena pro předcházení výskytu toxinů v potravinách.
|
|
|
Výskyt a diverzita amphistomních motolic u skotu
VOGALOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá žaludečními motolicemi patřícími do čeledi Paramphistomidae, které jsou častými parazity přežvýkavců. Jejich nedospělá stádia mohou způsobovat závažné patologické změny v zažívacím traktu hostitele a při masivní infekci může dojít i k usmrcení hostitele. Dospělci vyvolávají infekce sliznice bachoru s následnou nižší produkcí. Výskyt a diverzita těchto motolic nejsou v současné době systematicky sledovány. Cílem této práce je popsat výskyt a diverzitu žaludečních motolic u skotu v České republice a Rakousku. Praktickou částí je vyšetření trusu skotu bez tržní produkce mléka z různých stád na přítomnost vajíček pomocí standardních parazitologických metod, optimalizace PCR metody pro přímou detekci motolic z trusu, provedení genotypizace nalezených motolic, zpracování výsledků příslušnými statistickými metodami a porovnání s publikovanými údaji.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) a vývoj početnosti jeho hnízdních lokalit v Českých zemích
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji populace výra velkého (Bubo bubo) na území České republiky v intervalu let 1940 - 1979. Údaje jsou zjištěny z archivu Kroužkovací stanice Národního musea Praha a doplněny jsou z dostupné literatury. Výr velký (Bubo bubo) je naše největší sova, která se v současné době vyskytuje v Evropě, Asii a severní Africe. Obzvláště v evropských státech byl však ještě v nedávné historii hojně loven a jeho populace se z tohoto zásahu zotavuje dodnes. Práce představuje stručnou historii vztahu člověka k této sově a přibližuje i její nelehkou cestu k zákonné ochraně. Také ve zkratce představuje známé hnízdní lokality a historii kroužkování této sovy před roky podrobně zkoumanými v této práci. Práce dále dokumentuje nárůst početnosti výří populace na území našeho státu během 20. století (nejnižší početnost v jednom roce zaznamenaných hnízd ve sledovaném intervalu je 0 a nejvyšší 21 hnízd), a to včetně znovu obsazovaní území, na kterém byl výr na přelomu 19. a 20. století zcela vyhuben. Dále jsou tyto data o výskytu zpracovány do map a tabulek, na nichž jsou přehledně vidět lokality výřích hnízdišť, které byly publikovány nebo na kterých byl kroužkován. Nakonec jsou tato data vyhodnocena v podobě grafů.
|
|
|
Kvantitativní a kvalitativní rozbor spojek ve vybrané dětské literatuře
Rybáková, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
V diplomové práci nastiňuji situaci týkající se spojek ve školním prostředí a v knihách Jeffa Kinneyho Deníky malého poseroutky. Snažím se zjistit v jakém jazykovém prostředí (opět omezeném pouze na spojky a víceslovné spojovací výrazy) se pohybuje fiktivní žák páté třídy. Zkoumám spojky užívané v nejčtenějších knihách pro děti od 8 let, ve vybrané učebnici Moje vlast je v Evropě, v mluvených projevech během vyučovacích hodin (korpus SCHOLA2010) a v textech, které produkují žáci ZŠ, žáci mezi 10-11 lety a žáci 5.třídy ZŠ (korpus SKRIPT2012). Analyzuji taky užití spojek na začátku věty a užití víceslovných spojovacích výrazů. Většina mé práce se zaměřuje na kvantitativní rozbor situace. V diplomové práci jsem zjistila, že mnou vybraná učebnice obsahovala (přes vysoký podíl souvislých textů) jen velmi úzkou škálu spojek. V polovině případů se jednalo o "a". V učebních textech se vyskytovaly téměř jen spojky "a", "i" a "nebo". V knihách Jeffa Kinneyho byla už škála širší. I když se autor snaží o autentický text 11letého pisatele, užívá (autor nebo překladatelka) trochu odlišné spojky než samotní čeští žáci. Velké procento spojek tvoří víceslovné spojovací výrazy. Nejčastější spojky se ale v textech žáků i Jeffa Kinneyho kryjí: "a", "že" a "ale". Zajímavé zjištění je, že v mluvených projevech v rámci...
|
|
|
Regulace sumečka amerického - \kur{Ameiurus nebulosus} (Lesueur, 1819)
BLÁHA, Jan
Nepůvodní druhy jsou jednou z příčin úbytku biodiverzity nebo i degradace celých ekosystémů. Šíření nepůvodních druhů má často až invazní charakter, který je doprovázen řadou přímých i nepřímých vlivů na původní organismy. Tyto druhy se často vyznačují vyšší agresivitou, odolností, rychlostí růstu, brzkou dobou pohlavní zralosti nebo přítomností anti predačních mechanismů. K rozšiřování nepůvodních druhů většinou významně přispěl člověk. Bakalářská práce je zaměřena na možnosti regulace sumečka amerického respektive velice podobného sumečka černého. Sumeček americký se na našem území vyskytuje od roku 1890. K regulaci byly použity vrše. Rovněž byly testovány různé návnady s cílem co největší účinnosti a selektivity. Dále byla na základě mapovací akce získána data o aktuálním výskytu těchto druhů na území České republiky. Historická data bylo potřeba potvrdit nebo vyvrátit a na jejich základě zhodnotit co nejpřesněji jeho výskyt. V práci jsou také popsány ostatní nepůvodní druhy ryb, které se v České republice momentálně vyskytují a mohou ovlivňovat vodní ekosystémy. V závěru práce jsou také navržená preventivní opatření, která by měla zabránit možnosti dalšího šíření nepůvodních druhů ryb v České republice.
|
|
|
Návrh využití nástroje ECCAIRS 5 Taxonomy Design Tools
Mašková, Šárka ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na popis možností modifikace systému ECCAIRS pomocí sady nástrojů Taxonomy Design Tools a vytvoření návrhu využití této sady pro zjednodušení práce se systémem ECCAIRS na národní úrovni. Teoretická část zahrnuje popis legislativy vztahující se k hlášení leteckých nehod a incidentů, tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014, dále je uveden postup hlášení leteckých událostí v České republice a popis samotného systému ECCAIRS, jeho nástrojů, funkcí a možností modifikace. Praktickou část práce tvoří vlastní návrh využití zmíněné sady nástrojů pro zefektivnění práce se systémem ECCAIRS, včetně podobného popisu postupu provedení.
|
|
|
Ellagotaniny - výskyt, metabolismus a účinky na lidský organismus
Raabová, Karin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY A EKOLOGIE Název diplomové práce: ELLAGOTANINY - VÝSKYT, METABOLISMUS A ÚČINKY NA LIDSKÝ ORGANISMUS Kandidát: Bc. Karin Raabová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2016/2017, s. 77 Ellagotaniny patří do třídy hydrolyzovatelných tříslovin, které v zažívacím traktu podléhají hydrolýze za vzniku kyseliny ellagové. Ellagotaniny se vyskytují v mnoha rostlinných čeledích, například u rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae), myrtovitých (Myrtaceae) nebo kyprejovitých (Lythraceae). Přirozeně se nacházejí v některých druzích ovoce (granátové jablko, jahody, ostružiny, maliny, hroznové víno), ale i v semenech vlašských ořechů a tvoří tak různorodou skupinu bioaktivních polyfenolů s protizánětlivou, protinádorovou, antioxidační a antimikrobiální aktivitou. K následnému průkazu přítomnosti těchto látek v rostlinách a jejich identifikaci se nejčastěji používají speciální instrumentální metody (HPLC, DAD, MS). Tato diplomová práce je literární rešerší, jejímž cílem bylo zpracování dostupných poznatků o výskytu ellagotaninů. Pozornost byla zaměřena především na jejich biologickou aktivitu prokázanou na zvířecím nebo lidském organismu. Klíčová slova: ellagotaniny, výskyt, metabolismus, účinky, lidský organismus
|
host ::
RSS.