|
|
Majetkové vztahy mezi manžely
Rybáková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
67 Závěr Zavedení institutu společného jmění manželů do našeho právního řádu novelou občanského zákoníku zákonem č. 91/1998 Sb. lze i s odstupem let hodnotit jako krok správným směrem. Předností institutu společného jmění manželů je ve srovnání s institutem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, který nahradil, především vytvoření většího prostoru pro smluvní volnost manželů a zavedení možnosti, aby i snoubenci před uzavřením manželství smluvně upravili pro futuro své budoucí majetkové vztahy v manželství. Institut společného jmění manželů je však do velké míry jen určitým vylepšením institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, neboť struktura a podstatné znaky tohoto institutu byly v zásadě zachovány. Navzdory zjevným kladům institutu společného jmění manželů se domnívám, že jeho současná právní úprava má i své nedostatky. Některé z nich jsou odstraňovány za pomoci judikatury soudů (zejména Nejvyššího soudu ČR), některé by si však zasloužily větší pozornost zákonodárce, neboť mohou vytvářet prostor pro obcházení účelu zákona (§ 148 odst. 2 ObčZ). Řešením této situace by z velké části bylo přijetí nového občanského zákoníku ve znění stávajícího návrhu, kterému byla věnována 3. kapitola této práce. Jako pozitivní lze hodnotit například to, že návrh nového občanského zákoníku výslovně uvádí jako součást...
|
|
|
Kvantitativní a kvalitativní rozbor spojek ve vybrané dětské literatuře
Rybáková, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
V diplomové práci nastiňuji situaci týkající se spojek ve školním prostředí a v knihách Jeffa Kinneyho Deníky malého poseroutky. Snažím se zjistit v jakém jazykovém prostředí (opět omezeném pouze na spojky a víceslovné spojovací výrazy) se pohybuje fiktivní žák páté třídy. Zkoumám spojky užívané v nejčtenějších knihách pro děti od 8 let, ve vybrané učebnici Moje vlast je v Evropě, v mluvených projevech během vyučovacích hodin (korpus SCHOLA2010) a v textech, které produkují žáci ZŠ, žáci mezi 10-11 lety a žáci 5.třídy ZŠ (korpus SKRIPT2012). Analyzuji taky užití spojek na začátku věty a užití víceslovných spojovacích výrazů. Většina mé práce se zaměřuje na kvantitativní rozbor situace. V diplomové práci jsem zjistila, že mnou vybraná učebnice obsahovala (přes vysoký podíl souvislých textů) jen velmi úzkou škálu spojek. V polovině případů se jednalo o "a". V učebních textech se vyskytovaly téměř jen spojky "a", "i" a "nebo". V knihách Jeffa Kinneyho byla už škála širší. I když se autor snaží o autentický text 11letého pisatele, užívá (autor nebo překladatelka) trochu odlišné spojky než samotní čeští žáci. Velké procento spojek tvoří víceslovné spojovací výrazy. Nejčastější spojky se ale v textech žáků i Jeffa Kinneyho kryjí: "a", "že" a "ale". Zajímavé zjištění je, že v mluvených projevech v rámci...
|
|
|
Majetkové vztahy mezi manžely
Rybáková, Jana ; Dvořák, Jan (oponent) ; Salač, Josef (vedoucí práce)
67 Závěr Zavedení institutu společného jmění manželů do našeho právního řádu novelou občanského zákoníku zákonem č. 91/1998 Sb. lze i s odstupem let hodnotit jako krok správným směrem. Předností institutu společného jmění manželů je ve srovnání s institutem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, který nahradil, především vytvoření většího prostoru pro smluvní volnost manželů a zavedení možnosti, aby i snoubenci před uzavřením manželství smluvně upravili pro futuro své budoucí majetkové vztahy v manželství. Institut společného jmění manželů je však do velké míry jen určitým vylepšením institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, neboť struktura a podstatné znaky tohoto institutu byly v zásadě zachovány. Navzdory zjevným kladům institutu společného jmění manželů se domnívám, že jeho současná právní úprava má i své nedostatky. Některé z nich jsou odstraňovány za pomoci judikatury soudů (zejména Nejvyššího soudu ČR), některé by si však zasloužily větší pozornost zákonodárce, neboť mohou vytvářet prostor pro obcházení účelu zákona (§ 148 odst. 2 ObčZ). Řešením této situace by z velké části bylo přijetí nového občanského zákoníku ve znění stávajícího návrhu, kterému byla věnována 3. kapitola této práce. Jako pozitivní lze hodnotit například to, že návrh nového občanského zákoníku výslovně uvádí jako součást...
|
host ::
RSS.