|
| |
|
|
Nietzsche a aristokratické hodnocení
Holý, Jakub ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
"Nietzsche a aristokratické hodnocení" je pojednání a interpretace relativně neuceleného tématu vyššího člověka, specificky aristokratického hodnocení. V práci se ukazují základní koncepty Nietzscheho myšlení, speciálně témata z Genealogie morálky, Ranních červánek či Radostné vědy, což jsou například: mravnost mravů, stupňování, jednotlivec, suverénní individuum, vznešenost či plavá bestie a ty jsou proplétány s aristokratickým hodnocením. Tím se vyjasňují nejenom tyto základní koncepty, ale hlavně aristokratické hodnocení jako takové. Práce se pokouší uvést právě tyto základní myšlenky do vzájemného vztahu a dovést interpretaci až k některým motivům Duševního aristokratismu, vůči kterým se vymezuje z hlediska předchozího textu. Aristokratické hodnocení se tak ukazuje jako integrální součást Nietzscheho myšlení a tím je i implikována jako inherentní součást základních motivů, které s sebou toto myšlení nese.
|
|
|
Etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně
Proroková, Marie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměřuje na etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně. Na začátku jsou definovány základní pojmy, které jsou pro práci klíčové a jsou spojeny s etikou a mravním hodnocením. Centrem zájmu jsou následně důležité události, které formovaly tehdejší společnost a které vychází z Bible (stvoření, Desatero, smlouvy uzavřené Bohem s izraelským národem, život Ježíše Krista, podobenství, Kázání na hoře a Otčenáš). Práce také porovnává tyto hodnoty s filosofií Sókrata a poté s přístupem, jaký nabízí ve svém díle Jan Ámos Komenský. Druhou část tvoří pohled na křesťanské etické hodnoty v dnešní době: hledá odpověď na otázky, zda je nutné tyto hodnoty vůbec znát, proč bychom měli usilovat o jejich dodržování, zda jsou aktuální a lidé (křesťané i ateisté) je ctí a sami se jimi řídí. Na základě této části je následně vyvozeno, že naše kultura vznikající pod velkým vlivem křesťanství tyto hodnoty stále vyznává a považuje je za důležité pro fungování mezilidských vztahů i celé společnosti. Ačkoliv se může zdát, že tyto hodnoty jsou dnes potírány, stále jsou pro nás ideálem a snažíme se k nim směřovat a dosáhnout jich v našich životech.
|
|
|
Hledání pravdy jako základní mravní nárok
Jakoubek, Jiří ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Je možné hledání pravdy označit za základní mravní nárok? Jestliže ano, v jakém smyslu? Najít odpověď na tyto otázky je cílem předložené práce. Za východisko úvah slouží charakteristika člověka jako osoby v duchu dialogického personalismu. Tomu pak odpovídá také osobní projektové pojetí mravní pravdy. Ta je zároveň dána do souvislosti s životním příběhem Ježíše z Nazareta jako pravého člověka. Pomocí pojmů svědomí a svobody je výsledná koncepce mravní pravdy zasazena do širšího rámce etických úvah a následně porovnána s učením encykliky Veritatis splendor.
|
|
|
Fair play jako jádro sportovní etiky v obecném povědomí i z hlediska genderové diference
Holas, Josef ; Bednář, Miloš (vedoucí práce) ; Flemr, Libor (oponent)
Název Fair play jako jádro etiky sportovců i sportovkyň v obecném povědomí i z hlediska genderové diference Cíle práce Pohlížet na fair play z různých úhlů pohledu, a to nejen sportovních. Analyzovat fair play nejen jako vhodné sportovní chování, ale také jako jednání, kterému připisujeme určitou mravní hodnotu a ke kterému jsme něčím motivováni. Interpretovat činy, které byly oceněny hlavní cenou českého Klubu fair play. Porovnat pohled na fair play u aktivních sportovců a lidí, kteří sportují jen rekreačně nebo vůbec. Zjistit, zda se liší pohled mužů a žen - ať už sportujících či nesportujících. Metoda Teoretická část je opřena o relevantní rešerši a spočívá na konceptuální analýze a komparaci textů. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření 65 respondentů, aktivními sportovci počínaje, přes lidi sportující rekreačně s větší či menší intenzitou, až po ty, kteří nesportují vůbec. Interpretace odpovědí na všech 15 otázek dotazníku se zaměřila na rozložení cílové skupiny podle věku, pohlaví a vztahu ke sportu. Výběr respondentů byl proveden zcela nahodile, dotazníky byly rozšířeny mezi osoby z regionu Praha a jejich rodinné příslušníky. Bylo tak v mnoha ohledech dosaženo nehomogennosti skupiny. Zodpovězena byla jen část dotazníků, výše zmíněných 65 z celkem rozdaných 104. Návratnost dotazníků byla...
|
|
|
Člověk, zaměstnanec v oblasti sociální práce, jako morální bytost dostávající se do rozporu s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem.
LAJPERTOVÁ, Nikola
Diplomová práce s názvem Člověk, zaměstnanec v oblasti sociální práce, jako morální bytost dostávající se do rozporu s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem se zabývá člověkem jako autonomní morální bytostí v pozici zaměstnance v oblasti sociální práce, který se dostává do kolize s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem. Cílem této práce je komplexní prozkoumání příčin těchto kolizí a vnitřních předpokladů člověka, coby morální bytosti, jehož se tato kolize dotýká a schopnost eticky reflektovat otázky, které si autor stanovuje v rámci zpracování tématu. Za způsob shromažďování podkladů pro etickou reflexi bylo zvoleno studium odborné domácí a zahraniční literatury.
|
|
|
Psychologie svědomí
Krejčí, Vlastimil ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Práce se zaobírá pojmem svědomí v psychologii. Nejprve ukazuje, odkud se pojem svědomí v naší kultuře vzal a jak je naše myšlení a nazírání poznamenané schématem subjekt-objekt, což se u tak niterných fenoménů, jakým svědomí je, projevuje obzvlášť. Tuto linii přirozeně rozvíjí pojetím svědomí v těch oblastech psychologie, které jsou vzhledem k tématu citlivé, tedy se zaměřením na psychologii hlubinnou (S. Freud, C. G. Jung) a humanistickou (E. Fromm, E. Erikson), zvláštní kapitolu pak věnuje hledisku vývojové psychologie. V závěrečné části se snaží poukázat svědomí z hlediska života člověka jako celku.
|
|
|
Morální argumentace juniorů a seniorů - možný vliv na mezigenerační vztahy
Pilátová, Soňa ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Existuje nějaký morální základ či normativní systém, který by byl součástí kolektivního vědomí současné české společnosti? Nahlíží nejstarší generace na morální problémy stejným pohledem jako mladá generace? Takové otázky si pokládá práce, jejímž cílem je prozkoumat morální argumentace obou generací. Výzkum probíhal formou focus groups, při kterých skupiny reprezentující různé generace rozebíraly některá morální dilemata. Výsledná zjištění ukazují, že různé generace současné doby uvažují o stejných morálních hodnotách, avšak v některých případech skrze různé etické teorie.
|
|
|
Podpora morálního vývoje dítěte předškolního věku v mateřské škole
Batistová, Eva ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat kompetence učitelky v podmínkách institucionální předškolní výchovy vedoucí k podpoře morálního rozvoje dítěte předškolního věku vzhledem k jeho psychickému vývoji a jeho utvořeném povědomí morálních hodnot získaných z rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje morální vývoj předškolního dítěte, výchovné a vzdělávací strategie rozvíjející morální vědomí a jednání předškoláka a schopnosti a dovednosti učitele v oblasti etické výchovy. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který hlavně mapuje aktivity rozvíjející morální vývoj dítěte, jež využívají učitelky mateřských škol ve své praxi. Další kapitola předkládá návrh a následné hodnocení realizace výchovného projektu zaměřený na etickou výchovu pro děti předškolní věku. Tato práce přispívá k obsáhnutí ucelených poznatků morálního vývoje dítěte předškolního věku s propojením do praxe a kompetencí učitelky mateřské školy. Klíčové pojmy kompetence morální hodnoty mateřská škola morální vývoj předškolní věk svědomí třídní klima učitel
|
|
|
Dílo Viktora Emila Frankla jako východisko pro reflexi vybraných etických pojmů v sociální práci
MOŠTKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá vybranými etickými pojmy sociální práce, kterými jsou člověk a osoba, svoboda, svědomí, hodnoty, utrpení a smrt. Tyto pojmy jsou promýšleny a je prohlubováno pochopení jejich významu na základě textů Viktora Emila Frankla. V práci je představena osobnost V. E. Frankla, jeho metoda logoterapie a existenciální analýza, dále obory etika a sociální práce. Vybrané pojmy jsou představeny tak, jak k nim ve svém díle přistupuje V. E. Frankl a představitelé existenciální filozofie, z nichž Frankl vychází. Dále je zhodnocena relevance těchto pojmů pro etiku sociální práce na základě monografií a akademických statí autorů zabývajících se právě etikou v sociální práci. V práci je poukázáno na možný přínos logoterapie a existenciální analýzy pro etiku sociální práce při aplikaci Franklovy psychoterapeutické metody do oblasti sociální práce.
|
host ::
RSS.