|
|
Existencialismus a jeho pojetí člověka
RAPČANOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá zkoumáním konkrétních prací Alberta Camuse a Gabriela Marcela se zaměřením na jejich otázku hodnot člověka. Cílem je poukázat na dvě podoby existenciální filozofie týkající se lidské existence v jejich vybraných dramatech. Práce je rozdělena do kapitol. V první kapitole nalezneme základní charakteristiku existencialismu a jeho vývoje. Druhá a třetí kapitola se zabývá Camusovo a Marcelovo pojetím filozofie. V těchto kapitolách bude v případě Camuse nastíněna problematika sebevraždy, revolty, absurdna a smyslu bytí. V případě Marcela bude řešena problematika duality být a mít, vztah já-ty, lásky, naděje, smrti, svobody a víry. Diplomová práce vyúsťuje v navazujících kapitolách, kde nalezneme porovnání existenciálních motivů v tvorbě autorů.
|
|
| |
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
; V disertační práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z asociativního experimentu, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. V této práci spojujeme teorii fyziky s filozofií jazyka. Jazyk jako můstek mezi oběma světy kvantovým a hmotným nám nabízí možnost nahlédnutí do vnitřní reality a přiblížení našeho povědomí o jsoucnu v jeho nezkreslené a průzračné formě. Řeč je řečí bytí, kontextem vetkaným do vědomí, je zde pramenem poznání, otevírajícím horizonty bytostného pochopení druhého a nakonec i pravého setkání. Pravě v jazyce...
|
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
|
Problém svobody v existenciální filosofii
Grospičová, Simona ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Problém svobody v existenciální filosofii AUTOR: Bc. Simona Grospičová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Hlavním tématem této práce je pojetí svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra a Sørena Kierkegaarda. Cílem této práce je vyložit svobodu z hlediska dvou vybraných existenciálních myslitelů, aby pak následně mohlo dojít k jejich komparaci. Práce se snaží ukázat, že svoboda nemusí být promýšlena pouze jako etická hodnota, nýbrž může být pojata také jako bytostná součást nás samých. Svoboda je kladena do souvislosti s pojmem existence, volby, úzkosti, absurdity, paradoxu a odpovědnosti. První kapitola je věnována tématu existencialismu obecně. Ve druhé kapitole jsou rozebrána Sartrova ateistická a ontologická východiska. Ve třetí kapitole je Sartrova svoboda vykreslena ve vztahu k projektu a volbě. Čtvrtá kapitola se soustředí na absolutní pojetí svobody u J. P. Sartra. V páté kapitole je Sartrova svoboda spojena s absolutní odpovědností. V šesté, sedmé a osmé kapitole je rozebráno Kierkegaardovo pojetí existence a svobody. V deváté kapitole dochází k porovnání těchto dvou myslitelů, přičemž jsou zde identifikovány dvě odlišné podoby svobody. KLÍČOVÁ SLOVA: svoboda, existence, odpovědnost, bytí, úzkost
|
|
|
Vývoj chápání pravdy od presokratiků k Platónovi a její smysl v dějinách očima Martina Heideggera
Štěrba, Vojtěch ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Práce vychází z Heideggerova pojetí pravdy od začátku 30. let 20. století a sleduje vývoj proměny pojetí pravdy v dějinách, jmenovitě od Anaximandra, přes Parmenida až k Platónovi. Toto téma je zkoumáno na vybraných Heideggerových textech, které se presokratikům a tématu pravdy věnují, společně s Platónovým dialogem Parmenidés, na který se váže i anonymní komentář k němu od neznámého autora z dob pozdní antiky. Pro Heideggera se totiž způsob bytí člověka v dějinách nějak mění na základě proměny vztahu k bytí, což bytostně souvisí i s proměnou pojetí pravdy. S tím souvisí také způsob, jakým jsoucno ve světě odkrýváme a co pro nás vůbec jsoucno znamená. Proto můžeme říci, že v tom, jak pravdě rozumíme, se nějak bytostně ukazuje, jak rozumíme sobě i celému světu. Pojetí pravdy je tak sledováno ve spojení s Heideggerovým pojetím dějin, jež pro něj bytostně souvisí s proměnou vztahu člověka k bytí samému, což ovlivňuje nejen to, jak a od čeho si vůbec člověk ve světě rozumí (a tím ovlivňuje i pojetí pravdy v dějinách), ale také to, zda a jakým způsobem se člověk po bytí vůbec ptá. Práce tak začíná vykročením z tradičního pojetí pravdy k tomu původnímu na počátku dějin západního myšlení (Anaximandros, Parmenidés), abychom od něj opět vykročili po cestě, na níž se jeho význam v Heideggerových očích nějak...
|
|
|
Pravdivost ve smyslu pohlížení a vystavenosti
Jahoda, Lukáš ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Smyslem práce je výklad Heideggerova pojetí pravdy z rané fundamentální ontologie, vykázání jeho mezí a interpretace jeho prohloubení v pojmu pravdy z textů Vom Wessen der Wahrheit a Platons Lehre von der Wahrheit. Výklad pravdivosti jsoucna z fundamentální ontologie je přitom primárně veden ohledem na distinkci příručního a výskytového jsoucna a jí odpovídající způsoby rozumění: zacházení a pohlížení. Výklad Heideggerova pojetí pravdy z počátku 30. let má poukázat na hlubší rovinu zkoumání, kde základní distinkce jsoucna a jemu odpovídajícího rozumění ještě nevyvstává. Na této hlubší úrovni dochází Heidegger k pojmu pravdy jakožto vystavenosti jsoucnu v otevřenosti vztahování. Takto pojatou pravdu má práce představit jako předejití problematickému "dualismu" fundamentální ontologie a prohloubení tázání, v němž se pravda neodvozuje z rozumějící existence, ale z ek-sistentní vystavenosti jsoucnu, která se jím nechává vést.
|
|
|
Ontologie interakce jako se-tkání duší
Machová, Světlana ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
V této práci jsme navrhli nový ontologicky přístup, odhalující vnitřní rozměr bytí a jeho interakce založené na fenomenologii, kvantové fyzice, psychoanalytické metodice a teorii kognitivních metafor. Empirické poznatky o fenomenologii interakce, získané z přirozeného jazyka, nám otevírají novy rozměr pro vědecké badání a nastolují společný podklad pro mezináboženskou diskusi. Porozumění vnitřní sémantiky slova nás vede k hlubšímu pochopení dimenze bytí. Ontologie interakce popsaná kognitivními metaforami nám umožňuje identifikaci hlavních universálních struktur skrytých v jazyku. Získané jazykové údaje naznačují, že způsob sebereflexe ducha úzce koreluje s teorií zapletených kvantových částic a fenomény provázanosti světla. Tato teorie nám dává jedinečnou příležitost pomocí kognitivních a filozofických studií představit pravděpodobný obraz fungování vědomí, mysli a její interakce. KLÍČOVÁ SLOVA Ontologie, interakce, sémantika, kognitivní, metafora, světlo, kvantový, mysl, duch, bytí, fenomenologie
|
|
|
Mystika Eckharta Tolle
Všetečka, Jan ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato práce přibližuje mystiku Eckharta Tolle, duchovního učitele, který propojuje svým učením různé duchovní směry a náboženství. Tolle své nadkonfesní učení adresuje každému, kdo hledá cestu, jak se osvobodit od záporů, které s sebou nese dnešní způsob života. Zahrnuje životopis Eckharta Tolle. Jsou zde vysvětleny hlavní Tolleho myšlenkové pojmy jako mysl, vědomí, bytí, ego, emoční tělo (bolesti), přítomnost, ticho, prostor, přijetí, vzdání se, probuzení a osvobození. Práce ukazuje Tolleho konfrontace ke křesťanství, védským učením, buddhismu, taoismu, gnosi, islámu či evropské filosofii a myšlení. Kritické ohlasy na Tolleho učení jsou většinou kladné. Tolle svým nedogmatickým postojem záporné kritice předchází. Krátce je zmíněn poslední Tolleho počin v podobě internetové školy ke knize Nová země moderovanou Oprah Winfrey. Z podobně zaměřených osobností zkoumajících naši spiritualitu jsou podrobněji zmíněni Eduard Tomáš jako významný český představitel spojení spirituální filosofie s jógovou praxi a Jill Bolte Taylor, neuronanatomka, jejíž výzkumná činnost a závěry, které z ní vyvodila, vykazují pozoruhodné shody s Tolleho učením. V závěru práce ukazuje na Eckharta Tolle jako významného učitele vědomého prožívání přítomnosti a osvobození od egoické mysli. Poznatky Jill Bolte Taylor spolu s celým Tolleho...
|
host ::
RSS.